(Panna Maria Svatohostýnská)

Významné mariánské poutní místo na střední Moravě,
v Olomoucké arcidiecézi, ve Zlínském kraji

Svatý Hostýn

Oficiální, denně aktualizované stránky Matice svatohostýnské a Duchovní správy na Svatém Hostýně,
které pro Vás připravujeme s vírou, nadějí a láskou. Jsou zaměřeny do duchovní i světské sféry.

Listy svatohostýnské - textová verze

Číslo 2, červenec 2014, ročník XVIII

OBSAH

Svatořečení dvou papežů
Matice svatohostýnská s novým vedením
Nove vedení Matice svatohostýnské
Seznam vaznamenaných zasloužilých členů MSH
Duchovní slovo
Důvěra a milosrdenství
Pouť za nová duchovní povolání
Co psaly Hlasy svatohostýnské před 100 lety (rok 1914)
Zpráva o hospodaření za rok 2013
Všechny pokoje s vlastním příslušenstvím
V poutním domě č. 3 mají všechny pokoje vlastní příslušenství
I v létě kouzelné prostředí Vánoc
Stručně z jednání výboru MSH
Z vašich dopisů
Poděkování
Zamyšlení nad poutěmi
Malá vzpomínka na netradiční pouť
Kronika
Bude vás zajímat
Zemřelí členové Matice svatohostýnské

Svatořečení dvou papežů

Jan Pavel II. je papežem rodiny, Jana XXIII. můžeme nazvat papežem učenlivosti vůči Duchu Svatému, uvedl papež František během kanonizační mše svaté v neděli 27. dubna 2014 na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. Olomouckou arcidiecézi zde zastupoval arcibiskup Jan Graubner.
“Jsou to právě svatí, kdo posunují církev dál a umožňují jí růst,” prohlásil papež František během kanonizace dvou svých předchůdců, Jana XXIII. a Jana Pavla II. Mši svatou pod širým nebem koncelebroval také emeritní papež Benedikt XVI., s nímž se František dvakrát pozdravil. Přítomno bylo rovněž na 150 kardinálů, 700 biskupů a odhadem 800 tisíc poutníků. Podle médií mohly bohoslužbu sledovat na celém světě dvě miliardy lidí.
Josef Pala

Matice svatohostýnská s novým vedením

Poutní sezonu na nejnavštěvovanějším poutním místě u nás zahájila v neděli 4. května v bazilice Panny Marie Nanebevzaté na Svatém Hostýně slavnostní mše svatá, kterou sloužil olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner. Po jejím skončení se v Jurkovičově sále konala valná hromada Matice svatohostýnské (MSH), která byla volební. Po třech letech členové MSH zvolili nové vedení.
Podle prezenčních listin se jí zúčastnilo 228 členů. Do výboru MSH kandidovalo 12 členů, z toho čtyři byli noví. V tajné volbě se volilo 10 členů výboru, olomoucký arcibiskup, který je protektorem Matice svatohostýnské, jmenoval jako svého zástupce jedenáctým členem výboru MSH P. Jana Chromečka. Kontrolní komise Matice svatohostýnské byla zvolena aklamací, protože se do voleb přihlásili jako kandidáti jen její stávající členové, a ti potvrdili do funkce předsedy kontrolní komise Ing. Jindřicha Pokorného z Brna.
Na ustavující schůzi výboru byli ve svých funkcích potvrzeni dosavadní předseda Mgr. Lubomír Vývoda (1959), ředitel Základní školy Emila Zátopka ve Zlíně, místopředseda Ing. Josef Dostál (1964) z Chvalčova a zapisovatel Ing. Václav Lednický (1943) z Vizovic.
Již pošesté od roku 2009 byli oceněni zasloužilí členové Matice svatohostýnské. Dvaadvacet vyznamenaných převzalo z rukou olomouckého arcibiskupa Svatohostýnskou medaili a pamětní list s poděkováním za dlouholetou obětavou práci pro Svatý Hostýn.
Jednání valné hromady pozdravili také zástupci Matice svatokopecké, Matice velehradské a poprvé také zástupci Matice radhošťské.
Závěrečná slova poděkování otce arcibiskupa patřila všem členům Matice svatohostýnské za jejich pomoc, ať už finanční, materiální nebo duchovní. Použil slova papeže Františka, který hovořil o Panně Marii Spěchající (spěchající k Alžbětě, aby jí pomáhala). “I my máme spěchat – po vzoru Panny Marie – tam, kde je nás potřeba. Mariánští ctitelé mají spěchat tam, kde lidé potřebují dnes vidět a zakoušet Boží přítomnost,” zdůraznil olomoucký arcibiskup.
I letos poutníci ocenili, že již na začátku května si mohli na Svatém Hostýně zakoupit tradiční stolní kalendář na příští rok. Na stránkách nového Svatohostýnského kalendáře 2015 jsou zachyceny repliky starých svatých obrázků našeho poutního místa, z nichž nejstarší je datován rokem 1850 až po ten nejnovější z roku 1956. Obrázky zapůjčilo Městské muzeum v Bystřici pod Hostýnem.
Josef Pala

Nove vedení Matice svatohostýnské

Nový výbor Matice svatohostýnské
Ing. Ivo Buráň (1947), Ostrava
Ing. Josef Dostál (1964), Chvalčov – místopředseda
P. Jan Chromeček, SJ (1932), Svatý Hostýn
PaedDr. Zdeňka Jančíková, Ph.D. (1963), Mysločovice
Petr Janek (1962), Bystřice pod Hostýnem
PhDr. Josef Juráň (1939), Ratiboř
Ing. Václav Lednický (1943), Vizovice – zapisovatel
Mgr. Marie Loučková (1935), Holešov
Ing. Josef Matela (1946), Brusné
Josef Psík (1946), Kojetín
Mgr. Lubomír Vývoda (1959), Trnava u Zlína – předseda

Nová kontrolní komise Matice svatohostýnské
Marie Kopecká (1946), Tučín
Veronika Krajčová (1982), Březnice
Ing. Anna Martinů (1958), Všemina
Ing. Jindřich Pokorný (1964), Brno – předseda
Ing. Josef Žůrek (1951), Valašská Polanka

Seznam vaznamenaných zasloužilých členů MSH

Jarmila Andrýsková, Opatovice
Jaroslav Batěk, Tečovice
Marie Baťková, Tečovice
Ing. Marie Bendová, Císařov
Ing. Ivo Buráň, Ostrava–Poruba
Zdeňka Dočkalová, Majetín
Mgr. Aleš Dufek, Zlín
Ing. Josef Fiala, Olomouc
Alois Holub, Kelč
Anna Klašková, Šlapanice
Marta Kleiblová, Leština
Marie Konečná, Poteč
Hedvika Kusáková, Ostrožská Nová Ves
Ludmila Mahdalová, Nivnice
Marie Matlochová, Vlkoš u Přerova
Antonín Mužný, Bystřice pod Hostýnem
Bohumila Pitnerová, Říkovice
Antonie Ševčíková, Cetechovice
Pavel Trávník, Kyjov
Ludmila Vaculíková, Hradčany u Přerova
Vladimír Zajíček, Studénka
Marta Zbořilová, Doloplazy

Duchovní slovo

Důvěra a milosrdenství
Je za námi doba velikonoční, je za námi i krásný měsíc Panny Marie. Pokojně proběhl i měsíc Božského Srdce Páně, červen. Každý, kdo otevřel své srdce Boží dobrotě, mohl obdržet i mnoho Božích darů, požehnání a pomoc pro sebe i pro své blízké. Putujeme v tomto slzavém údolí uprostřed dnů všedních i svátečních. Křesťanské svátky jsou pro naši duši jako sluníčko, které se objeví na modré obloze. Svátek Božského Srdce Ježíšova i svátek Božího milosrdenství slaví Církev podle přání a na pokyn Pána Ježíše. K zavedení těchto svátků – slavností vyzval Pán Ježíš Církev skrze své světice, sestru Marii Markétu a sestru Faustynu.
Láska Božského Srdce žádá lásku a smír. Láska milosrdného Srdce Ježíšova žádá důvěru a milosrdenství. Pán Ježíš poučuje sestru Faustynu: “Jen jedinou nádobou lze načerpat milosti z mého milosrdenství a tou je důvěra. Čím více duše důvěřuje, tím více obdrží. Bezmezně důvěřující duše jsou mou velkou útěchou. Toužím dávat mnoho, velmi mnoho. Přešťastná duše, která důvěřuje v mé milosrdenství, neboť já sám o ni pečuji.”
DŮVĚRA a MILOSRDENSTVÍ.
Pán Ježíš řekl sestře Faustyně: “Požaduji skutky milosrdenství z lásky ke mně.
Milosrdenství máš prokazovat vždy a všude.
Od toho neexistuje žádná výmluva ani ospravedlnění. Prokazujte milosrdenství třemi způsoby. První – skutkem, druhý – slovem, třetí – modlitbou.
V těchto třech stupních je plnost milosrdenství i důkaz lásky ke mně a úcta k mému milosrdenství. Pokud duše neprokazuje milosrdenství žádným z těchto způsobů, nedosáhne mého milosrdenství v soudný den. Mé Srdce je milosrdenství samo, toužím, aby i vaše srdce bylo místem mého milosrdenství, místem odkud by se mé milosrdenství vylilo na celý svět.”
Pán Ježíš sdělil sestře Faustyně také svou touhu po tom, aby jeho ctitelé vykonali během dne alespoň jeden skutek milosrdenství.
Ne vždycky můžeme prokázat milosrdenství obětavým skutkem, nebo moudrým slovem, ale modlitbou můžeme a máme vždycky. Panna Maria nám důrazně vytýká závažný nedostatek milosrdenství, když si ve Fatimě stěžuje: “Tolik duší jde do pekla, protože se za ně nemodlíte!“
V poselstvích Panny Marie z Medžugorje často zaznívá naléhavá výzva:
“Modlete se, modlete se, modlete se!“ Přijměme tuto výzvu a jednejme: buďme milosrdní!
AVE MARIA !
P. Jan Chromeček, SJ

Pouť za nová duchovní povolání

Pravidelná pouť bohoslovců kněžského semináře, kteří se každoročně vypravují na Svatý Hostýn, aby zde před tváří naší nebeské Matky prosili o nová povolání ke kněžskému nebo řeholnímu životu, proběhla i letos v první květnovou neděli.
Už v sobotu odpoledne jedenáct vytrvalců navzdory nepřízni počasí vyrazilo na téměř padesát kilometrů dlouhou cestu z Olomouce na Svatý Hostýn pěšky. V neděli dopoledne už společně s ostatními bohoslovci vykonali pobožnost Cesty světla. Slavnostní mši svatou, které se v bazilice Nanebevzetí Panny Marie kromě bohoslovců účastnili i další poutníci z různých částí Moravy a Čech, celebroval rektor kněžského semináře P. Antonín Štefek. Homilie spirituála kněžského semináře P. Jana Szkandery navazovala na evangelijní text o emauzských poutnících připadající na tento den. Zamyslel se v ní nad radostí z víry, ke které nás vybízí zmrtvýchvstalý Kristus: “Víra se žije. Víra není krásnou teorií, ale životem. Pokud nežijeme to, co hlásáme, brzy budeme hlásat to, co žijeme. A budeme žít dobře tehdy, když budeme mít svůj pohled upřený na věčnost, na nebe, o kterém nás Kristus svým zmrtvýchvstáním přesvědčuje.”
Po obědě seminaristé zamířili do Zlína na Jižní Svahy, kde navštívili místní salesiánský klub mládeže, pastorační centrum a zdejší kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů. V moderně koncipovaném kostele také
proběhla májová pobožnost s krátkou adorací a svátostným požehnáním, která byla završením poutě před návratem do Olomouce.
Miroslav Kulifaj

Co psaly Hlasy svatohostýnské před 100 lety (rok 1914)

V zápisných a úředních knihách svatohostýnských se také zaznamenávaly vyslyšené prosby k Panně Marii a různá mimořádná uzdravení. P. František Xaver Zimmerhackel, který na Hostýn přišel v roce 1887, se tady setkal, jak popisuje v “Dějepisných paběrkách“, s mnohými věrohodnými poutníky, kteří mu vyprávěli o svém uzdravení, zejména s užíváním svatohostýnské vody. Jedno z takových mimořádných uzdravení se stalo za působení bystřického faráře Bernarda Regera, známého jako “vzkřísitele“ Hostýna (1845). Navštívili ho rodiče s hluchoněmou dcerkou s prosbou, aby s nimi šel na Hostýn a odsloužil tam za uzdravení jejich dcerky mši svatou. Všichni potom po mši svaté ještě dlouho setrvávali pod sochou Panny Marie na modlitbách, a jak bylo tehdy zvykem, za vroucích modliteb a úpěnlivých proseb k Panně Marii několikrát obešli svatyni a znovu se vrátili do chrámu, opakujíc své prosby. Modlili se vytrvale a naléhavě s bezmeznou důvěrou, že budou vyslyšeni. “Poněvadž není slýcháno, aby Panna Maria koho opustila, kdo se k ní utíká.” Když se ale jejich naděje i přes usilovné prosby nesplnila, smutně odcházeli k Vodní kapli ještě s vírou, že umytím ve svaté vodě se dcerka může uzdravit. Když se potom nešťastní rodiče vraceli dolů k Bystřici, dcerka se náhle zastavila a volá: “Slyšíte, jak ten pták krásně zpívá?” Přešťastní rodiče pak děkovali Pánu Bohu a velebili Pannu Marii Hostýnskou za uzdravení své dcery.
Ve “Zprávách ze Sv. Hostýna“ uveřejňuje P. Rozkošný vzpomínku poutnice z Brna, která popisuje svou první pouť v roce 1856, kdy jako malé děvče putovala s maminkou a s brněnskými poutníky, které doprovázeli otcové minorité.
“Konali jsme pouť na Svatý Hostýn a Velehrad 7 dní. Cestou jsme mnoho zkusili. Bouře, déšť, parno, kroupy. Na Hostýn jsem šla bosky a z nohou mně tekla krev. Poutníci mne litovali, ale já jsem byla šťastná, že jsem se mohla této pouti zúčastnit. Jeden stařeček poznamenal, že by vlastně všichni měli vyzout boty a z úcty jít bosi, protože toto místo je svaté, že jak padal oheň na hoře Sinaj, tak i na Hostýně při tatarském vpádu… Nevím, zda ještě někdo ze spolupoutníků žije, snad už žádný. Ale mne Matka Boží hojně odměnila, mohla jsem k ní ještě mnohokrát putovat a hodně lidem k ní cestu ukázat a mnoho členů, čtenářů a ctitelů jsem získala. Matku Svatohostýnskou budu ctít a k ní se utíkat až do smrti.” Tak vzpomínala pisatelka po 58 letech.
V 9. kapitole “František Sušil a Svatý Hostýn“ přibližuje P. Zimmerhackel osobnost tohoto slavného Moravana, jehož jméno se často vyskytovalo v hostýnské zápisné knize. Svým vlivným postavením – jako profesor biblistiky v brněnském bohosloveckém ústavu – svými spisy, překlady, rozsáhlou sbírkou lidových písní i básněmi, ale především neobyčejnou láskou a vřelému vztahu ke Svatému Hostýnu přispěl k jeho obrození a zvelebení. Narodil se 14. června 1804 v Novém Rousínově. Po obecné škole studoval tři třídy gymnázia soukromě, potom pokračoval na piaristickém gymnáziu v Kroměříži. V roce 1821 odešel do Brna studovat filozofii, po dvou letech vstoupil do biskupského semináře a v roce 1827 byl vysvěcen na kněze. Pro své mimořádné vzdělání filozofické, filologické i teologické, svou ryzí a skromnou povahu a neoblomnost v zásadách náboženských i vlasteneckých byl uznáván za vůdce moravských kněží. Byl prvním na Moravě, který svým žákům vštěpoval lásku k rodné zemi a celému slovanstvu. Svou úctu ke Svatému Hostýnu spojoval s myšlenkou cyrilometodějskou. Důkazem jeho plodné a zdárné práce byla v roce 1863 velkolepá jubilejní slavnost na Velehradě. V krásném hymnu “Sv. Cyril a Metod“ poukazuje na stánek Panny Marie zbudovaný slovanskými věrozvěsty jako na první pramen, z něhož se má duchovní obrození čerpat. Ve svých mnoha dalších básních se obracel na druhý důležitý pramen, ze kterého může lid získat posilu a občerstvení, a to na stánek Panny Marie Hostýnské. Sušil pokládal Svatý Hostýn také za důležité místo pro zachování národních zvyků, krojů, písní, moravských mravů a české mluvy. Odborníky je Sušil velmi uznávaný především za svou práci sběratelskou.
Po celé Moravě sbíral národní písně
a popěvky, které věrně zapisoval i s melodií. Ve své sbírce “Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděnými“ zachytil přes dva tisíce lidových písní od třicátých až šedesátých let 19. století. Při své sběratelské činnosti na úbočí Radhoště byl zastižen nepříznivým počasím, které zapříčinilo jeho plicní onemocnění. Odjel se léčit žinčicí do Bystřice pod Hostýnem, kde po 12 dnech ve stínu posvátného Hostýna svou životní pouť 31. května 1868 dokonal. A tak se jeho přání obsažené v posledních verších básně “Pouť moje“ skutečně vyplnila.
“Ó ty, Panno přečistá, Matko na Hostýnu! Nechť tvá láska uchystá byt mně ve svém stínu. Nechť tam duši chorou kojím, až se láskou s Kristem spojím.”
Podle Hlasů Svatohostýnských sestavila Olga Kozlová

Zpráva o hospodaření za rok 2013

Hospodářský výsledek za rok 2013 činil ztrátu 1 602 125 Kč.
V říjnu byla dokončena oprava střechy na poutním domě č. 1. Byla provedena výměna celého krovu, nová měděná krytina včetně klempířských prvků a dokončeno odvětrání vzduchotechniky nad střechu. Cena za tyto práce činila 3 miliony 325 tisíc korun.
Dále byla provedena oprava kuchyně na Ovčárně, cena za opravu byla 131 tisíc korun. Jednalo se o odbourání a snížení dělících kojí v kuchyni a úpravu elektroinstalace.
Touto úpravou dojde ke snížení celkové vlhkosti v kuchyni.
Průběžné drobné opravy na jednotlivých poutních domech a celém areálu přišly na částku 313 tisíc korun.
Stav finančních prostředků k 1. 1. 2013 činil 4 161 000 Kč.
Stav finančních prostředků k 31. 12. 2013 činil 3 757 000 Kč.

Některé ukazatele hospodaření za rok 2013

Spotřeba materiálu 526 982
Spotřeba energie 2 125 012
Prodej zboží 592 481
Oprava a udržování 3 769 673
Služby 727 143
Mzdové náklady, sociální, zdravotní 1 952 114
Nájemné nemovitostí 420 100
Odpisy 1 465 024
Přeúčtování režií 752 744
Ostatní náklady 254 867

Celkové náklady 12 586 140
Nájmy z nemovitostí 1 725 368
Elektrická energie 951 824
Listy svatohostýnské 201 240
Ubytování 2 637 640
Rozhledna 173 545
Parkovné 304 944
Muzeum 38 150
Prodej zboží 854 900
Členské příspěvky a dary členů 2 029 780
Ostatní dary – nečlenů a obcí 318 993
Přeúčtování režií 752 744
Provozní dotace 57 000
Ostatní výnosy 937 887
Celkové tržby 10 984 015

V současné době opravujeme opěrnou zídku kolem rozhledny, která byla v havarijním stavu. Práce byly zahájeny v polovině dubna. Rozpočet na tyto práce činí částku 983 tisíc korun.
Začátkem dubna vznikla v areálu nečekaná havárie – přestala fungovat splašková
kanalizace mezi poutními domy č. 1, 2 a 3. Firma Rapos nám zmapovala technický stav kanalizace. Bylo zjištěno, že potrubí je v tak špatném stavu, že je potřeba okamžité nápravy. Byla vybrána firma Coobler ze Zašové, která kanalizaci v průběhu 14 dnů opravila. Rozpočet na opravu činil 969 tisíc korun. Celkové dokončení opravy položením asfaltového koberce se předpokládá na podzim letošního roku.
Dagmar Fojtů, vedoucí hospodářské správy MSH

Všechny pokoje s vlastním příslušenstvím

V poutním domě č. 3 mají všechny pokoje vlastní příslušenství
Od 10. února do 9. května proběhla rekonstrukce poloviny 3. poschodí v poutním domě č. 3, která ještě nebyla zrekonstruována. Byly upraveny dispozice pokojů včetně vestavby nového sociálního zařízení. Vzniklo celkem sedm dvojlůžkových pokojů a jeden jednolůžkový, dále kuchyňka, prostory pro čisté a špinavé prádlo, prádelna a sušárna. Rozpočet na tuto rekonstrukci činil 2,9 mil. korun a byl dodržen. Práce navazovaly na rekonstrukci první poloviny patra, která proběhla na počátku roku 2012 a byla provedena za přibližně stejnou cenu.
Od 10. května se zde již ubytovává. V tomto patře jsou nyní hlavně dvoulůžkové pokoje, kterých byl v poutním areálu nedostatek. Je zde kaple, ve které se mohou sloužit bohoslužby. Proto je zde nutno dodržovat klid.
Celková ubytovací kapacita poutního domu č. 3 je 82 lůžek ve třech patrech. Všechny pokoje mají příslušenství (koupelna s umývadlem, sprchovacím koutem a WC). Pokoje jsou vybaveny jednoduchým nábytkem. Společenské místnosti a prostor recepce jsou pokryty signálem WiFi. Ve třetím patře je na všech pokojích zásuvka pro kabelové připojení k internetu.
Celý objekt je bezbariérový a přístup do všech třech pater je možný i výtahem, který je v samostatné věži za poutním domem. Vedle věže jsou dva vchody do objektu pro ubytované. Ve všech patrech jsou kuchyňky (kuchyňský kout), kde si ubytovaní mohou ohřát nebo připravit jednoduché jídlo.
Další informace a ceník ubytování hledejte na: www.hostyn.cz
Ivo Buráň

I v létě kouzelné prostředí Vánoc

Po nevšedním zážitku z postní doby 2014, kdy jsme se jako výbor Matice svatohostýnské naposled sešli v minulém volebním období v Horní Lidči, můžeme návštěvu mechanického Česko-slovenského betléma, který je celoročně v provozu, vřele doporučit vám a vašim dětem nebo vnukům. Svou cestu (mimo pondělí) si naplánujte nejlépe tak, abyste mohli shlédnout prohlídku betléma včetně promítání.
Součástí expozice betléma je kromě vyřezávaných dřevěných postaviček a architektur filmový snímek, který byl pro tento účel natočen filmovým studiem Telepace. Návštěvníkovi přibližuje nejzajímavější historické momenty, události, zvyky, stará původní řemesla tak, jak se v průběhu staletí vyvíjel život v našem kraji, na česko-slovenském pomezí. V průběhu filmové projekce jsou osvětlovány jednotlivé části betléma, o kterých se v daném okamžiku ve filmu hovoří. Podmanivá hudba Hradišťanu včetně doprovodného slova dotváří výjimečnou atmosféru betlémského příběhu o narození Ježíška. Při stavbě betléma byl kladen velký důraz na vytvoření zajímavého prostoru, ale také příjemné atmosféry, která divákovi umožňuje prožít hluboký duchovní zážitek. Tím je tento betlém charakteristický a mimořádný.
Betlémská scéna je umístěna na ploše 170 m², z toho samotný betlém má plochu 50 m². Je zde osazeno asi 230 figur, z toho 75 mechanicky se pohybujících a více než 100 vyřezávaných staveb. Velkým lákadlem jsou pohyblivé figurky, jejichž prostřednictvím v betlémě ožívají stará řemesla a zvyky.
Další informace najdete na: www.betlemhornilidec.cz
Ivo Buráň

Stručně z jednání výboru MSH

21. března 2014
– Řešení spotřeby vody v restauraci Ovčárna
– Světelný kříž – výsledek jednání s architektem Arcibiskupství olomouckého
Ing. Indrou
– Výsledky dalších jednání o dopravní obslužnosti Svatého Hostýna
– Projekt “Evropská kulturní stezka sv. Cyrila Metoděje – prodloužení trasy“– jednání na Zlínském kraji
– Postup prací na rekonstrukci druhého poschodí poutního domu č. 3
– Úpravy projektu řešení odvodu povrchových vod nad stánky
– Schválení opravy propadlé kanalizace pod poutním domem č. 3
– Návrat Lenky Kocurkové z rodičovské dovolené

11. dubna 2014 – Horní Lideč
– Mše svatá v kostele sv. Václava a prohlídka stálého betlému
– Závazek na údržbu zastavení a značení poutní cesty (mimo turistické stezky) úseku Svatý Hostýn – Velehrad – bylo odsouhlaseno
– Vyřízeno stavební povolení na úpravy kolem rozhledny
– Porucha kanalizace pod poutním domem č. 3 – probíhá realizace dle smlouvy (náklady asi 1 mil. Kč)
– Schváleny podmínky pro rekonstrukci objektu Ministerstva vnitra u větrné elektrárny
– Příprava valné hromady Matice svatohostýnské

4. května 2014
– Ustavující schůze nového výboru Matice svatohostýnské po valné hromadě – volba funkcionářů nového výboru Matice svatohostýnské
Václav Lednický, zapisovatel MSH

Z vašich dopisů

Přicházím s velkým poděkováním za tak úžasnou věc, kdy můžeme pomoci
vnitřních kamer sledovat všechny bohoslužby konané v bazilice na Svatém Hostýně, a to i v časech, které nám více vyhovují, a můžeme se plně soustředit. Je také moc dobré, že se můžeme modlit a prosit o přímluvu před milostnou sochou Panny Marie Svatohostýnské prakticky po celý den.
Tuto možnost jsem využívala dříve hlavně o nedělích. O to si jí vážím mnohem více nyní, kdy jsem po úrazu a nemohu chodit do kostela. Jsem si vědoma toho, že je to náročnější pro kněze, kdy jsou stále před očima kamer… A tyto bohoslužby je možné kdykoli pustit ze záznamů.
Vyslovuji vám velké Pán Bůh zaplať a přeji všem, kteří se na duchovním životě na Svatém Hostýně podílejí, hodně darů Ducha Svatého a ochranu Panny Marie.
Marie Vaňousová, Frýdek-Místek

Jak dál na Svatém Hostýně?
Se zájmem jsem si přečetl Listy svatohostýnské (březen 2014), kde mě zaujal rozhovor s PhDr. Josefem Juráněm o budování na Svatém Hostýně. Jistě není možné vyhnout se pokroku, život běží dál a je jiný než před sto lety a chce to hodně citu a pokory dobře “opečovávat“ celý Hostýn, aby sloužil jako poutní místo a lidi se tam cítili dobře.
Je to jen můj osobní názor, ale zdá se mi, že těch staveb je tam už nějak moc. Poutní domy tvoří už celou ulici, o žaludek poutníků je také dobře postaráno, autem se dá vyjet až k bazilice a ta větrná elektrárna tam prostě vůbec nepasuje.
Zvažujte proto, prosím, pečlivě další zvelebování tohoto poutního místa, které mám tak rád. Myslím, že další restaurace s výhledem, další parkoviště nebo dokonce pojízdné schody jsou už jaksi navíc. Méně je někdy více.
Libor Kališ, Slušovice

Na Svatý Hostýn jsme jezdili s manželem každý rok, teď jezdím s farníky od nás, někdy dvakrát i třikrát za rok, jak to vyjde. Už jsem 21 let vdova…
Ludmila Janošová, Slopné

Obdržel jsem krásné březnové číslo Listů svatohostýnských… Láska Boží ať Vás provází ve všem, čím Vás Bůh pověřil. A také v tom všem, co konáte ke cti a slávě Boží…
Antonín Olšovský, Ostrava

Děkuji denně Matičce Hostýnské za zdraví, že chodím a mohu psát a modlit se
každý večer růženec. V duchu jsem u oltáře na Svatém Hostýně… Zdrávasem začínám i končím každý den…
Marie Straňáková, Nivnice

Poděkování

Většina bukového porostu na Svatém Hostýně je již přestárlá, a proto musíme z důvodů bezpečnosti postupně kácet kusy nejvíce napadené hnilobou. Letos jsme pokáceli dvanáct buků, které nám pomohli jako každý rok pořezat, rozštípat a uložit na farním dvoře chlapi z Brumova – Bylnice kteří opět obětavě věnovali brigádě na Svatém Hostýně celou dubnovou sobotu, za což jim patří náš veliký dík a vděk za jejich nezištnou pomoc. Bylo jich 23 a z toho i kluci školou povinní. Další poděkování patří i chvalčovským dobrovolným hasičům, kteří v tu samou sobotu zase vyčistili pramen a bazén pod Vodní kaplí od usazenin. A že se nepodaří ani přes každoroční kontroly objevit všechny nebezpečné stromy, o tom svědčí i to, že nám spadl buk ve spodní části louky, a to ani nebylo větrné počasí. Ten nám zase pomohli zpracovat brigádníci z farnosti Lidečko, kteří tady jezdí několikrát v roce a pomáhají s úklidem listí a údržbou plochy celého areálu. Všech těchto obětavých lidí, kteří pomáhají zdarma z lásky ke Svatému Hostýnu, si nesmírně vážíme a patří jim náš veliký dík. Všem vyprošujeme Boží požehnání na přímluvu Panny Marie Svatohostýnské. Také za ně je obětována každý týden mše svatá.
Petr Janek, technický administrátor na Svatém Hostýně

Zamyšlení nad poutěmi

Dnešní uspěchaná doba přináší i jiný charakter putování křesťanů na oblíbená poutní místa. Chceme se tam dostat co nejdříve, tedy autem nebo autobusem, a nejraději co nejblíže ke kostelu, kapli či bazilice. To se dá pochopit a tolerovat u starých nebo nemocných lidí. Je to ale v pořádku u mladých a zdravých lidí?
Nezaměňujeme tradiční pouť s nedělním výletem či návštěvou atraktivního místa, pro kterou se rozhodneme na poslední chvíli, když se ukáže pěkné počasí?
Rozhodnutí pro vykonání pouti by mělo předcházet hlubší zamyšlení, proč vlastně chci takovou pouť vykonat. Měla by to být především příležitost pro setkání s živým Bohem, na místě, které je promodlené generacemi našich předků, na místě, kde chci Boha chválit a jemu děkovat za všechny obdržené nezasloužené dary a také prosit o požehnání, zdraví, víru… pro sebe i blízké. A jsem ochoten pro tyto úmysly přinést i nějakou oběť, tedy putovat? Vlastní putování má také významný a důležitý smysl – během doby, potřebné k dosažení poutního místa, mám příležitost k zamyšlení nad sebou, nad svými poklesky, připravit se na setkání s Pánem – tedy opět příležitost k modlitbě. A modlitbou při pěší pouti (nebo i autobusem) je i obdivování krás Stvořitelova díla.
Papež František ve své katechezi z 21. 5. 2014 uvádí (viz Katolický týdeník č. 22): “Když jsou naše oči osvíceny Duchem Svatým a otevřeny kontemplaci Boha v kráse přírody a velikosti kosmu, objevují, že všechno mluví o něm a jeho lásce. To v nás vzbuzuje velký úžas a pocit vděčnosti!“ A to můžeme zažít právě při putování přírodou.
Na poutní místo bychom měli připutovat pokud možno očištěni od našich hříchů – někdo vykoná svátost smíření ve své farnosti, někdo až na poutním místě. A právě putování může být dobrou příležitostí pro přípravu na tuto svátost. Nikde na poutním místě jsem dosud neviděl místo pro vykonání takové přípravy. Napadlo mne, že by např. při výstupu na Svatý Hostýn mohla být od parkoviště k Vodní kapli “Cesta Desatera“ – 10 zastavení s jednoduchým zpovědním zrcadlem, které by mohlo oslovit i turisty. Poutník by přišel k bazilice a byl by připraven pokleknout ke zpovědnici. Většinou jsou na poutních místech Křížové cesty nebo Růžencové cesty (ta na Svatém Hostýně chybí, ale máme tam ojedinělou Cestu světla) – tedy příležitosti ke ztišení a rozjímání mimo kostel, a takové rozjímání k dobré pouti patří. A patří k ní i malý dárek pro ty, které jsme zanechali doma – svatý obrázek či perníkové srdce či cukrový růženec – je to konkrétní důkaz, že jsme na ně při pouti pamatovali. A tu mne napadlo, že by na zadní straně svatého obrázku mohlo být i místo, kde bychom mohli doplnit datum pouti a jméno poutníka, pak by ty obrázky nebyly anonymní.
A ještě jedna myšlenka – v okolí každé farnosti jsou v dostupných vzdálenostech kostely zasvěcené různým patronům, ve kterých se koná jednou ročně místní pouť. A proč nepřiputovat na tuto pouť? Vždyť přímluva každého patrona je pro nás potřebná!
Václav Lednický

Malá vzpomínka na netradiční pouť

Je to už čtvrt století, co jsem podnikl cestu z Istanbulu do poutního místa Meryemana na Slavičí hoře nedaleko antického Efezu a městečka Selčuku v západním Turecku.
Z Istanbulu jsme odjížděli pohodlným autobusem v pátek večer a v sobotu ráno nás v Selčuku přivítal slunečný letní den, přestože byl už konec listopadu. S německy mluvícím taxikářem nebyl žádný problém, neboť cestu na Slavičí horu dobře znal.
Meryemana je působivé místo, které podle legendy obývali Panna Maria a apoštol sv. Jan Evangelista v době po ukřižování Ježíše, když nastalo pronásledování jeho stoupenců. Svatý Jan, miláček Páně, tak splnil příkaz na kříži umírajícího Spasitele a staral se od té doby o Pannu Marii až do její smrti.
V blízkosti kostela Panny Marie vyvěrá dodnes osvěžující pramen, jehož voda se těší zázračné pověsti. Informační tabule zde dokládají návštěvu papeže Pavla VI. v roce 1967 a papeže Jana Pavla II. v roce 1979. Historii poutního místa potvrzuje také text v polském jazyce.
Před zpáteční noční cestou do Istanbulu jsem se vydal pěšky ještě do antického Efezu a připomněl si tak apoštola sv. Pavla a zároveň stačil shlédnout spoustu antických památek. V neděli ráno nás už vítal Istanbul a já se chystal na nedělní mši v římskokatolickém chrámu sv. Antonína Paduánského na třídě Istiklal Caddesi.
František Ulrich, Hrobice

Kronika

ÚNOR 2014
9. 2. • Duchovní obnova Modliteb matek (100 žen)
14. 2. • Setkání 80 účastníků hnutí fokolare
22. 2. • Setkání animátorů z Hlučínska

BŘEZEN 2014
1. 3. • P. Stanislav Zatloukal se zlínskými mládežníky (RR 49)
7. 3. • Mše svatá arcibiskupa Jana Graubnera pro účastníky setkání Modlitby otců
12. 3. • Duchovní obnova pro děkanátní Centra pro rodinu s olomouckým pomocným biskupem Josefem Hrdličkou
16. 3. • Duchovní obnova farnosti Olomouc-Hejčín (50 farníků)

DUBEN 2014
5. 4. • Pěší pouť ze Svatého Kopečku u Olomouce na Svatý Hostýn
25. 4. • Pouť světícího biskupa Pavla Posáda z Českých Budějovic
27. 4. • Autobus poutníků z farnosti Drahotuše

KVĚTEN 2014
1. 5. • Dva autobusy poutníků z farnosti Přibyslav
2. 5. • Pouť 82 polských poutníků
4. 5. • Zahájení poutní sezony a valná hromada Matice svatohostýnské s olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem • padesát poutníků z Vacenovic, Vracova a Milotic • pouť bohoslovců z kněžského semináře a studentů Teologického konviktu v Olomouci • poutníci z farnosti Benátky nad Jizerou • pouť přerovského děkanátu • třicet poutníků z hranického děkanátu

Zpracováno podle záznamů v knize celebrantů na Svatém Hostýně, (jpa)

Bude vás zajímat

V letním období (do 19. října) jsou slouženy mše svaté na Svatém Hostýně:
ve všední dny: 7.00, 9.15, 11.00
v sobotu: 7.15, 9.00, 10.15, 11.30
v neděle: 7.15, 9.00, 10.15, 11.30, 15.00
Každou sobotu a neděli ve 13.00 hod. je svátostné požehnání.
Denně modlitba růžence v 18.45 hod.

IV. moravská Compostela
Pětidenní putování po Cyrilometodějské poutní cestě, letos ve směru Velehrad – Svatý Hostýn – Svatý Kopeček u Olomouce – se koná od 15. do 19. srpna.
Bližší informace: e-mail: info@velehradinfo.cz, www.maticesvatokopecka.cz, tel.: 571 110 538

Zemřelí členové Matice svatohostýnské

Felix Tyleček, Stará Ves nad Ondřejnicí, 92 let
Dobruška Kurečková, Studénka, 81 let
Josef Šedivý, Moravská Nová Ves, 81 let
Marie Machová, Ostrožská Lhota, 100 let
Margita Lišková, Bystřice pod Hostýnem, 87 let
Milada Vykopalová, Hvozdná, 90 let
František Motýl, Želechovice nad Dřevnicí, 82 let
Ludmila Stoklasová, Kroměříž, 88 let
Marie Novotná, Nezamyslice, 97 let
Jaroslava Lukáčová, Kuželov, 67 let
Anežka Tichá, Ostrava–Pustkovec, 89 let
Marie Řezníčková, Vyškov, 97 let
Marie Matějová, Hradčovice, 77 let
Josef Studeník, Hostětín, 85 let
Božena Mazáčová, Huslenky, 89 let
Marie Miklíková, Sazovice, 85 let
Miladka Manová, Poteč, 90 let
Jiřina Maňásková, Babice, 81 let
Zdeněk Škubal, Kyselovice, 87 let
Anna Němcová, Žeravice, 92 let
Jaroslav Sigmund, Zábřeh, 80 let
Zdeněk Hostaša, Malhotice, 74 let
Karel Palata, Kelč, 87 let
Antonín Vožda, Kojetín, 80 let
Julie Juřicová, Kozlovice, 76 let
Božena Cabáková, Zubří, 88 let
Marie Mikulková, Místek, 84 let
Ladislav Topič, Holešov, 82 let
Marie Mičková, Kuželov, 78 let