(Panna Maria Svatohostýnská)

Významné mariánské poutní místo na střední Moravě,
v Olomoucké arcidiecézi, ve Zlínském kraji

Svatý Hostýn

Oficiální, denně aktualizované stránky Matice svatohostýnské a Duchovní správy na Svatém Hostýně,
které pro Vás připravujeme s vírou, nadějí a láskou. Jsou zaměřeny do duchovní i světské sféry.

Urbanistické vize, spolupráce s Fakultou architektury VUT Brno

 

Stručná informace do Listů svatohostýnských

Výbor Matice svatohostýnské si stanovil v roce 2015 pro další období řadu priorit. Při jejich diskusi jsme dospěli k přesvědčení, že by bylo velmi dobré nechat zpracovat odborníky na architekturu a urbanismus celkovou vizi, jak lze posvátné místo Svatý Hostýn rozvíjet, dále zvelebovat a upravovat.
Oslovili jsme některé fakulty architektury s dotazem, zda by úkol zpracovat komplexní vizi daného místa mohl být zadán studentům jako kvalifikační nebo jiná odborná práce.
Našli jsme pochopení a setkali jsme se se zájmem na Fakultě architektury VUT Brno. Zakrátko se uskutečnilo i osobní setkání ing. Buráně a dr. Jančíkové s vysokoškolskými pedagogy v Brně, na němž jsme si vyjasnili možnosti a postupy k tomuto záměru.
Byla naplánována a připravena tvůrčí dílna ve dnech 9. až 11. října, v době po dušičkové pouti.
Na úvodním nedělním večerním setkání jsme se vzájemně představili - byli zde přítomní pedagogové z fakulty, 40 studentů, kteří si téma Vize Svatého Hostýna vybrali jako námět své seminární práce, a taky několik členů výboru matice, kteří předali budoucím architektům dílčí informace.
Třídenní intenzívní pobyt studentů na Svatém Hostýně pak pokračoval. Studenti mohli pozorovat dění během pouti, ale i ve chvílích, kdy toto místo utichá, protože na podzim již návštěvníků, poutníků i turistů ubývá. Studenti byli seznámení se stavem zdejších objektů přímo v terénu a se záměry Matice svatohostýnské co s nimi. Měli k dispozici i zpracované projekty a byl jim předložen seznam toho, co by ráda matice v nejbližších létech řešila z hlediska důležitosti. Součástí byly taky společná sezení a diskuze o smyslu svatých a poutních míst pro dnešní dobu a současného člověka. Poslední den byla prohlídka baziliky a ambitů, prezentace absolventského projektu přístupové trasy na Svatý Hostýn z Bystřice p.H. a závěrečné hodnocení pracovního setkání spojené s předběžným rozdělením jednotlivých námětů podle studijních ročníků.
Ve středu 23. listopadu se konala v Brně tzv. druhá kritika, kdy studenti prezentovali své rozpracované projekty všem ostatním a taky svým pedagogům. Jednalo se o cca 20 zadání a námětů, z nichž dva mají charakter celkové urbanistické studie - vize. Matice svatohostýnská měla na této celodenní prezentaci svého zástupce, který se mohl k jednotlivým projektům vyjádřit nebo doporučit jak dále.
A co bude následovat. 6. ledna 2017 mají studenti termín pro odevzdání svých semestrálních projektů, následovat bude jejich vyhodnocení a široká veřejnost se může s vítěznými seznámit na výstavě v Jurkovičově sále, kterou připravíme společně s fakultou.
Kdo se chce lépe seznámit s problematikou, tak je na internetu stránka www.hostyn.cz/hostyn_vize.html, kde je i množství fotografií zachycujících atmosféru obou akcí. Jsou tam taky nekrácené verze jednotlivých příspěvků k problematice.
Jančíková, Buráň

Fotografie, Brno 23. listopadu

 

Workshop Svatý Hostýn

Od pondělí do středy 17.-19. října proběhl na Hostýně workshop studentů fakulty architektury VUT v Brně, pod vedením pedagogů z Ústavu prostorové tvorby. Jeho primárním cílem bylo seznámit studenty s místem, na kterém realizují svoji ateliérovou práci na téma Svaté místo. Fakticky řečeno - ano, i tak by se to dalo suše statisticky shrnout.
Ve skutečnosti jde o víc.
V předchozích týdnech jsme se zabývali obecnějším pojetím jednoho typu poutního místa - svaté hory. Nabývá mnoha podob, modifikací. Existují realizace, které se historicky staly předobrazem a inspirací pro vznik celé struktury poutních míst po celé Evropě. My jsme jako na referenci zvítali na Svatý kopeček u Mikulova a Svatý Kopeček u Olomouce. Zažili jsme zkušenost ze dvou velmi odlišných přístupů. Nyní navazujeme poznáváním vlastního Svatého Hostýna. Máme na to vyhrazené celé 3 dny, abychom měli možnost toto místo vnímat všemi smysly a proniknout hlouběji, než má možnost běžný návštěvník. Proč ale toto úsilí? Jeden faktor je celkem zřejmý, pro kvalitní architektonický návrh je podstatné pochopení místa a odkrytí jeho potenciálu, zrovna tak jako pochopení myšlení lidí, kteří jej užívají.
Výsledkem workshopu a následné ateliérové práce bude vize budoucího života tohoto místa. S touto myšlenkou se pouštíme do analyzování místa. Poznáváme jeho historii, nahlížíme do fenoménu poutnictví a sami některé jeho prvky zkoušíme. Vnímáme stávající stav a hledáme jeho pozitiva i negativa. Zjišťujeme, čím toto místo disponuje a zamýšlíme se nad tím, co mu chybí, či mu něco náhodou nepřebývá. Ve skupinách analyzujeme všechny aspekty. Klademe si otázky, o jejichž odpovědích si děláme představu už zde, za pochodu, ale některé z nich nás budou pravděpodobně provázet po celou dobu naší práce.
Mezitím máme prostor pro individuální poznání místa. Jde o to nejen zavítat do všech koutů, ale pobývat v nich a vnímat je. Zjistit, zda mají zůstat tak, jak jsou, nebo si vyžadují zásah pro podpoření podstaty a nabytí jednoznačné identity celého prostoru této svaté hory. Během našeho pobytu se mění počasí a ukazuje nám určitý vzorek klimatických “nálad”, jakými se místo projevuje. Zásadně ovlivňuje atmosféru působení dojmu Hostýna. Čas se najde i pro vycházku do okolí. Ukazuje nám pohled z úhlu pěšího poutníka či turisty. Nezanedbatelným bodem programu je i prezentace esejí na téma Svaté místo - zejména jeho dnešního významu. Rovněž jsme konfrontováni s některými členy Matice svatohostýnské, jejich požadavky, představami a především zkušenostmi. Na závěr si vzájemně sdílíme své poznatky a pocity, a přemýšlíme nad našimi návrhy řešení.
V nich si postupně vytyčujeme cíle naší práce, hledáme jednotné pojmenování pro své myšlenky, kterým by získaly ucelený, srozumitelný a jesně definovaný koncept. Získáváme další informace, které filtrujeme tak, abychom se neutopili ve změti dojmů, protichůdných požadavků, překážek a extrahovali to podstané, co je zásadní pro naše návrhy. Od toho se odvíjejí konkrétní prostředky k dosažení záměru. Postupně se rýsují různé postoje a přístupy k řešení místa a jeho okolí, na povrch vyplývá množství možností. Častým tématem je otázka skrytých i zřetelných hrozeb, definování identity místa v úzkém i širokém kontextu, případně jejího navrácení. Cítíme potřebu kultivace prostoru vrcholu, rovněž se zabýváme otázkou jeho přístupu. Zkoumáme přesah místa do bezprostředního okolí i do široké krajiny. Snažíme se odhalit skrytý potenciál místa, hodnotíme místo z hlediska nánosu balastu nevhodných a neuspořádaných zásahů člověka.
Tyto a mnohé další aspekty vtisknou výslednou podobu našim projektům, které mohou být zajímavým podkladem pro další vývoj tohoto poutního místa.
JMMKM, FA VUT v Brně

 

Reportáž TV Noe z workshopu na Svatém Hostýně - od 10:50 min

 

Seminář se studenty Fakulty architektury VUT v Brně

Na Svatém Hostýně byl v neděli 9. října 2016 zahájen workshop se studenty Fakulty architektury VUT v Brně. Zúčastnilo se ho 40 studentů 2., 4. a 5. ročníku a jejich vedoucích z Ústavu prostorové tvorby – Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D., Ing. arch. Petra Žalmanová, Ph.D., Ing. arch. Jan Mléčka, Ph.D., Ing. arch. Jiří Marek, Ing. arch. Jan Foretník, Ph.D. a Bc. Vojtěch Jemelka. Záměrem fakulty je vytvořit v rámci výuky ateliérové tvorby studie podle témat upřesňovaných podle ročníků.
Záměrem Matice svatohostýnské je zapojit mladé lidi, budoucí architekty, do procesu zvelebování našeho poutního místa formou vize (urbanistické studie), jak by se naše poutní místo mohlo v nejbližším období vyvíjet.
Všichni přijeli společně na Svatý Hostýn autobusem v neděli ráno před zahájením druhého dne dušičkové pouti. Využili možnost vystoupat na Svatý Hostýn pěšky a autobus vyvezl jen jejich zavazadla. Hlavní setkání workshopu se uskutečnila v Jurkovičově sále a studenti byli ubytováni v Poutním domě č.1. Po příjezdu se většina účastníků zúčastnila mše sv. v bazilice, kterou celebroval o. biskup Josef Hrdlička. Odpoledne se někteří zúčastnili pobožnosti u památníku obětí 1. světové války, který je umístěn na zadní straně 2. zastavení Jurkovičovy křížové cesty. Jako další bod workshopu byla křížová cesta (vedená tak, jak je na Svatém Hostýně zvykem) jedním z přednášejících V. Jemelkou. V zahajovací části semináře se tak mohli studenti seznámit a „individuálně studovat poutní ruch" v rámci jedné z tradičních pouti na Svatém Hostýně.
Vlastní zahájení pracovní části workshopu bylo v 17:00 a to za účasti studentů, jejich vedoucích, zástupců výboru Matice svatohostýnské a dalších znalců místních poměrů a historie. Přítomni byli i kameramani TV Noe, kteří o akci uveřejní reportáž a televize slíbila i zpracování dokumentu. Po vzájemném představení zúčastněných byly prezentace toho, kde studenti dospěli ve studiu historie a současnosti areálu Svatého Hostýna jako poutního místa zasazeného v okolní krajině. Využili informací na internetu a dalších zdrojů. V této části, kdy měli od svých vedoucích přidělena jednotlivá témata určitě uspěli při jejich interpretaci a výkladu. Drobné nepřesnosti byly korigovány a doplněny přítomnými zástupci matice a znalci místních poměrů. V závěru večera byl promítnut dokument Rok na Svatém Hostýně, který představuje jednotlivé pamětihodnosti na Svatém Hostýně a průběh jedné poutní sezóny.
Další a třetí den byli studenti seznámení se stavem zdejších objektů přímo v terénu a se záměry Matice svatohostýnské co s nimi. Měli k dispozici i zpracované projekty a byl jim předložen seznam toho, co by ráda matice v nejbližších létech řešila z hlediska důležitosti. Součástí byl taky brainstorming spojený s předčítáním o smyslu svatých a poutních míst pro dnešní dobu a současného člověka v kontextu širšího záběru workshopu. Poslední den byla prohlídka baziliky a ambitů, prezentace absolventského projektu další přístupové trasy na Svatý Hostýn z Bystřice p.H. a závěrečné hodnocení workshopu spojené s předběžným rozdělením jednotlivých námětů podle studijních ročníků. Doporučením je, aby se celkové koncepci místa věnovali studenti zejména 5. ročníku.
Závěrečné posezení v kruhu bylo pro mne zajímavé v tom, jak studenti (představitelé většinové populace v ČR) vyjádřili své často radikální postoje, které získali hlavně v rámci svého prvního pobytu na Svatém Hostýně. Tyto postoje se dají shrnout do zkratky, že na poutním místě mnoho věcí špatných, celek působí jako slepenec objektů sloužících komerci a nenavozující to, co my mladí lidé od svatého místa očekáváme. Nejvíce odpudivé jsou stánky. Klid a duchovno se údajně nachází až cca 5 km od areálu v krásné okolní přírodě, odkud jsou možné pohledy na baziliku a meditace.
Posledního dne jednání se aktivně zúčastnil i architekt města Bystřice p.H. Ing. Tomáš Jalůvka. Apeloval na studenty, aby ve svých studiích taky respektovali stanoviska a názory lokálních institucí, historického kontextu a těch, kteří poutní místo provozují. Současně nabídl a vyzval k lepší spolupráci mezi městem a poutním místem.
Po ukončení workshopu budou studenti zpracovávat své projekty do začátku ledna 2017.
Jsme zvědavi, jestli i celkový výsledek snažení studentů a jejich vedoucích přispěje k tomu, co si od toho slibuje výbor Matice svatohostýnské - svěží a mladistvý pohled na to, kde, kdy a jak by se mělo další zvelebování Svatého Hostýna ubírat.
Ivo Buráň

Fotografie

 

Společně s architekty z Brna zkusíme vytvořit vizi dalšího zvelebování poutního místa

Stav
Svaté kopečky jsou v našich zemích specifickou prostorovou interpretací svatých hor, poutnických míst komponovaných v dramatickém krajinném reliéfu. Původní snahou bylo vytvořit v Evropě místa modliteb a rozjímání, která by nahradila zbožným poutníkům svatá křesťanská místa v Palestině, jejichž návštěva byla stále obtížnější a nebezpečnější. Minorité střežící Boží hrob v Jeruzalémě původně vybrali tři místa v Evropě, kde měly být vybudovány „Nové Jeruzalémy“ připomínající nejsvatější místa křesťanství (piemontské Varallo, toskánské Montaione a severoportugalská Braga). Fenomén svatých hor je charakteristický propojením složek krajiny, spirituality a krásy (architektruy a umění). Svatý Hostýn jako významné poutní místo vznikl na základě legendy o zázraku Panny Marie. Svébytná prostorová kompozice dnešních poutí se odvíjela od nejstarší mariánské kaple (později nahrazené poutním chrámem), přes další kapličky, menší klášter až po hospodu a krámky. Koncem 19. století byla na temeni hory postavena rozhledna a pod ní na mírném svahu malý hřbitůvek. Podobu dnešního urbanistického uspořádání vtiskl Hostýnu ve 30. letech minulého století architekt Dušan Jurkovič. Od kostela na na severovýchod se odvíjejí dvě křížové cesty, řady kapliček, z nichž některé Jurkovič sám navrhoval. Zajímavé je, že při velkých poutích se tyto kapličky měnily v noclehárny.

Úkol
Svatý Hostýn patří k nejvýznamnějším moravským poutním místům. Jako architekti se ve svých úlohách tudíž budeme pohybovat v místě se silným sybolickým a duchovním významem. Jednotlivé návrhy tak nejsou pouhým naplněním zadání v rámci standardního kontextu a konceptu, ale důležitou součástí kontinuální specifické tradice místa, další její vrstvou. Tato ryze soudobým architektonickým výrazem aktualizuje duchovně-kulturní význam místa – je svědectvím především o nás samých. O našem vztahu a názorových postojích k dědictví určujícím vlastní individuální i národní identitu.