OBSAH

Duchovní slovo - dušičková pouť
Editorial
Pomozte v pátrání
Kolik kněží působí na Svatém Hostýně
Čtvrt století v čele církve
Před 80 lety zemřel arcibiskup Stojan
Po stopách historie Svatého Hostýna a Matice svatohostýnské
  Kaple sv. Jana Sarkandera (28. pokračování)
Výtvarná soutěž pro děti a mládež
Poutě dětí
Orelská pouť 23. a 24. srpna
Pouť Matice svatohostýnské a setkání důvěrníků
Skauti na Svatém Hostýně
Političtí vězňové se setkali na Svatém Hostýně
Jak dále při zvelebování Svatého Hostýna
Z vašich dopisů
Z jednání výboru MSH
Zemřelí členové Matice svatohostýnské
Kronika
Bude vás zajímat

Duchovní slovo

Dušičková pouť
Památku všech věrných zemřelých slavíme v první listopadové dny.
Také na Svatém Hostýně vzpomínáme na všechny mariánské poutníky, kteří již doputovali a předešli nás na věčnost. Doputovali k nebeskému Otci a k Panně Marii do nebeské baziliky.
Dušičková pouť na Svatém Hostýně bývá v sobotu a v neděli v polovině října, kdy můžeme počítat ještě s příznivým počasím na svaté hoře.
V dnešních kalendářích označení "Dušičky" již sotva najdete. Památka zamřelých se slaví jako vzpomínková slavnost a jako projev vděčnosti a úcty k těm, kteří nás opustili. Křesťanská víra a láska vidí dál, za hrob, do věčnosti. Při pohledu na vzkříšeného Pána Ježíše vyznáváme vzkříšení těla a život věčný. Z blaženosti věčného života se radují v nebi všichni svatí. Připojujeme se k jejich radosti a oslavujeme jejich vítězství o slavnosti Všech svatých.
Jak jsme však na tom my, poutníci v slzavém údolí?
V každém katolickém Katechismu najdeme otázku: Které jsou poslední věci člověka? Odpověď je jasná. Není to pouze hrob a nejasný konec existence. Poslední věci člověka jsou: smrt, soud a odměna, nebo zasloužený trest. Jsou to skutečnosti, o kterých je víc než užitečné, aby se o nich rozjímalo, ale my se v duchu přesuneme do baziliky na Svatém Hostýně k oltáři sv. Šebestiána, mučedníka. Tam je na stěně namalován zvláštní výjev. Je tam kříž a na něm Spasitel. Kolem něho jsou lidské postavy obklopené plameny ohně. Dušičkový obraz.
Jak jsme vlastně přišli k tomu výrazu "dušičky"?
V podstatě je to projev soucitné lásky a výzva ke skutkům milosrdenství. Před Boží spravedlností je třeba vyrovnat dluhy do posledního haléře a Božská dobrota dovoluje, abychom my zde na zemi zaplatili za ty, kdo na věčnosti již nové zásluhy získat nemohou. Je to projev víry a lásky, když modlitbami a úkony pokání nabíráme z pokladnice Kristových zásluh a nabízíme je Boží spravedlnosti. Je to i projev soucitu. Víme, že v očistci trpí duše bolestí nad tím, že vlastní vinou se zbavily blaženého spojení se svým Bohem. Tato bolest je tak silná, že je možno ji přirovnat k bolesti těla, které hoří v ohni. Vzpomeňte na příběh boháče a Lazara, jak o něm vypráví Ježíš v evangeliu (Lk 16,19-31). Zavrženému boháči nebylo možno uprostřed plamenů podat ani kapku vody, o kterou žádal. 
V očistci je to jinak. Plnomocné odpustky získané a věnované duši v očistci vysvobozují tuto duši z očistcových trestů. Duše odchází do nebe, aby se radovala bez konce a nad to se bude přimlouvat i za nás: "Je spasitelné modlit se a obětovat za zemřelé..."
P. Jan Chromeček, SJ, duchovní správce na Svatém Hostýně

Editorial

Milí poutníci svatohostýnští!
Srdečně Vás všechny zdravím jménem redakční rady našeho hostýnského časopisu. I když je teprve říjen, již nyní připravujeme vánoční číslo Listů svatohostýnských, ve kterém bude opět (již popáté) nástěnný kalendář na rok 2004 s programem poutí na Svatém Hostýně.
Josef Pala, šéfredaktor

Pomozte v pátrání

Před rokem byla v Listech svatohostýnských zveřejněna výzva, aby nám čtenáři zasílali své poznatky o tom, kde jsou umístěny a veřejně vystaveny obrázky a sochy připomínající Pannu Marii Svatohostýnskou. Z dosud zaslaných článků, fotografií a kreseb by bylo možno zaplnit asi dvě čísla našeho časopisu. Těší nás, že akce vyvolala takový ohlas a chceme zejména poděkovat za péči, kterou těmto krásným symbolům ve farnostech věnujete, i pokud se týká jejich udržování v čistotě a dobrém technickém stavu. Jejich blízké okolí je často místem místních poutí, májových pobožností, adorací a tichého zamyšlení. Naše Panna Maria svou symbolickou přítomností v obcích umožňuje i handikepovaným a starým lidem propojit se modlitbou s naší Matkou na nebesích.
V tomto krátkém článku se omezujeme jen na statistiku o příspěvcích s tím, že všechny jsou publikovány na našich internetových stránkách www.hostyn.cz. Při průzkumu provedeném na podzimní schůzi důvěrníků bylo zjištěno, že k internetu má běžný přístup přibližně každý osmý člen Matice svatohostýnské a tento počet postupně roste. Všechny příspěvky v papírové formě jsou zatím uloženy v archivu a po vybudování muzea na Svatém Hostýně zde budou vhodným způsobem vystaveny.
Od počátku výzvy došlo celkem 28 písemných a elektronických příspěvků. Informaci z jarního čísla Listů svatohostýnských, kde bylo uvedeno jmenovitě 11 výskytů, doplňujeme, že další příspěvky jsou z těchto míst: Jívová-Dolany, Suchá Loz, Svinec-Starý Jičín, Prosenice, Otrokovice, Valašské Klobouky, Brusné, Hlinsko pod Hostýnem, Slavkov pod Hostýnem, Šternberk, Uherské Hradiště-Sady, Vnorovy, Domanín, Želeč, Nedakonice, Blatnice, Hustopeče nad Bečvou.
Ivo Buráň

Kolik kněží působí na Svatém Hostýně

P. Jan Chromeček (1932), duchovní správce a rektor baziliky
P. František Brázdil, ICLic. (1940), superior
P. František Měsíc (1933)
P. Stanislav Peroutka (1933)
P. Jaroslav Pilík (1926)
P. Karel Říha, doc., PhDr. (1923)

Čtvrt století v čele církve

Papež Jan Pavel II. vykonává svůj úřad již 25 let a jeho pontifikát je tak čtvrtým nejdelším v dějinách.
Ve čtvrtek 16. října uplývá již 25 let ode dne, kdy 16. 10. 1978 začal v 18.18 hodin z komína Sixtinské kaple ve Vatikánu vystupovat bílý kouř, který byl znamením, že nový papež byl zvolen. V 18.45 hodin oznámil kardinál Pericle Felici, že novým papežem se stal krakovský kardinál Karol Wojtyla, který si zvolil jméno Jan
Pavel II. V 19.15 hodin přišel první polský papež v historii poprvé pozdravit shromážděné věřící z centrální lodžie baziliky sv. Petra.
Pouze tři papežové, včetně sv. Petra, setrvali v papežském úřadě delší dobu než Jan Pavel II.
Nejdelší pontifikát ze všech nástupců sv. Petra náleží blahoslavenému Piu IX., papeži Prvního vatikánského koncilu, za jehož doby zanikl papežský stát. Pius IX. stál v čele církve v letech 1846 až 1878, tedy více než 31 let.
Druhý nejdelší pontifikát absolvoval jeho nástupce Lev XIII. (1878-1903), který je znám významnou sociální encyklikou Rerum novarum.
Jan Pavel II. dosáhne délku služby Lva XIII. (25 let, 5 měsíců a 1 den) dne 16. 3. 2004.
Apoštol Petr sídlil nejprve v Antiochii a následně - podle tradice - 25 let v Římě, kde zemřel v letech 64 či 67 mučednickou smrtí.
V těchto dnech myslí ve svých modlitbách na papeže Jana Pavla II. věřící na celém světě.

Před 80 lety zemřel arcibiskup Stojan

Arcibiskup Stojan po celý život tíhnul ke Svatému Hostýnu. Nejinak tomu bylo i v posledních dnech jeho života, jak o tom čteme v jeho životopisu:
Nějakou dobu potom nemocného vozili na zvláštním vozíku po arcibiskupské rezidenci. Jeho myšlenky nejvíce zalétaly na Svatý Hostýn a na Velehrad. Obraz Panny Marie Svatohostýnské chtěl mít stále na očích. Najednou žádal, aby mu obraz podali. Klepal na něj a opakoval vroucně: "Pomoz, pomoz, Matičko Boží, ještě nebylo slýcháno, abys koho opustila, pomoz i mně..."
Když ztrácel vědomí, dostavovalo se blouznění. Chtěl se vydat na Svatý Hostýn. Domácí museli zpívat mariánskou píseň, jako by průvod skutečně šel. Když se dověděl, že je na Svatém Hostýně nějaká pouť nebo že tam konají kněží duchovní cvičení, neměl v horečkách ve dne v noci pokoje. Ustavičně žádal, aby ho i s postelí zavezli na Hostýn, že i on musí Matičku Boží pozdravit. Jednou volal, ukazuje svou ochrnutou ruku: "Až já budu zdráv, pojedu na Svatý Hostýn, tam svou mrtvou ruku přivážu ke kříži a budu žehnat celou Moravu!" Tento výkřik Stojanovy duše mluví za všechny knihy, které by mohly být o něm napsány.
Desátý olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan se narodil 22. května 1851 v domkářské rodině v Beňově u Přerova.V jedenadvaceti letech vstoupil do arcibiskupského semináře v Olomouci a po čtyřletém studiu byl vysvěcen na kněze v Olomouci 5. července 1876.
Jako novokněz nastoupil do Štítů (tehdy Šilperka) na severní Moravě. Pak působil jako kaplan jedenáct let v Příboru (1876-1887). Na jeden rok se vrátil na severní Moravu do Svébohova (1887-1888) a pak byl dvacet let farářem v Dražovicích u Vyškova. V roce 1897 se jako dražovický farář stal poslancem a byl jím až do své smrti - plných 26 let. V letech 1908 až 1916 byl proboštem u sv. Mořice v Kroměříži. Od roku 1917 do roku 1921 byl sídelním kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Václava v Olomouci. Po odstoupení kardinála Lva Skrbenského spravoval od 1. října 1920 olomouckou arcidiecézi jako kapitulní vikář (dočasný správce diecéze). Dne 10. března 1921 jej papež Benedikt XV. jmenoval olomouckým arcibiskupem.
Antonín Stojan nesl od biřmování také jméno Cyril, jehož tradici se pokoušel po celý život rozvíjet. Toužil po sblížení západních a východních křesťanů. Snažil se proto o povznesení kláštera na Velehradě. Založil spolek Cyrilometodějské družstvo Velehrad, kde byl jednatelem a později předsedou. Stál také u zrodu Akademie velehradské, která vydávala časopis starající se o rozvoj cyrilometodějské idey. Na Velehradě uspořádal několik unionistických kongresů a přispěl tak k rozvoji ekumenického hnutí.
Velký význam má také Stojanova péče o naše poutní místo Svatý Hostýn. Založil zde v roce 1881 Družstvo svatohostýnské, které se staralo o rozvoj tohoto nejnavštěvovanějšího moravského poutního místa. Od počátku své kněžské dráhy pořádal Stojan každoroční hostýnské poutě. Z jeho popudu navštívil Svatý Hostýn v roce 1897 také císař František Josef I.
Stojan dokázal úspěšně spojit kněžské povolání s profesí politika. Působil v Katolicko-národní straně na Moravě, za kterou byl zvolen roku 1897 do poslanecké sněmovny říšské rady. Stal se známým svým sociálním cítěním a ochotou zabývat se každou prosbou, která na něj byla adresována jako na poslance či kněze. Svou pohostinností a štědrostí si vybudoval pověst lidumila a dobrodince. Není proto divu, že říšským poslancem byl až do konce monarchie a několikrát byl vyslán i do moravského zemského sněmu. V politické činnosti pokračoval i po vzniku Československé republiky. V úřadě moravského metropolity rozvinul bohatou pastorační činnost. Položil základy mnohých misijních, mariánských a ekumenických aktivit, které však našly uplatnění až za jeho nástupce Leopolda Prečana. V olomoucké arcidiecézi si získal přezdívku "tatíček Stojan". Byť byl někdy v soudobých vyšších církevních kruzích považován za podivína pro své prosté chování a schopnost rozdávat svůj i církevní majetek k charitativním účelům, bylo již roku 1948 rozhodnuto o zahájení procesu, který by měl skončit jeho blahořečením. Roku 1987 předali zástupci olomoucké arcidiecéze v Římě doklady podpírající žádost o Stojanovo blahořečení.
Josef Pala

Po stopách historie Svatého Hostýna a Matice svatohostýnské • 28. pokračování

KAPLE SV. JANA SARKANDRA
Ambity kolem kostela, zřízené hrabětem Rottalem jako provizorní přístřešky a noclehárny pro poutníky, se stejně jako všechny ostatní stavby na Hostýně po odsvěcení kostela proměnily v ruiny. V podobném stavu se nacházela i Svatojilská kaple postavená v roce 1658, ze které zůstalo pouze porušené obvodové zdivo a polozbořená střecha.
P. Cibulka současně s opravami kostela pro plánované slavné svěcení považoval za nutné dát do pořádku i tyto stavby. Nejprve nechal opravit jižní a severní ambity, kromě nové střechy je opatřil dřevěnými podlahami i stropy, kvůli zateplení kamenných prostor. Otevřené severní ambity nechal uzavřít, takže v roce 1891 už opět mohly sloužit svému původnímu účelu.
V létě roku 1888 konala literární jednota olomouckých bohoslovců spolu se svými brněnskými spolubratry pouť na Svatý Hostýn, a tenkrát se pro žalostný stav Svatojilské kaple rozhodli udělat, co bude v jejich silách pro její záchranu. Propagovali mezi svými mladými kolegy nutnou opravu kaple a pořádali finanční sbírky. S pomocí Družstva svatohostýnského v čele s P. Cibulkou začaly v roce 1890 opravy kaple, které byly odhadnuty na šest tisíc korun.
Osvědčenému bystřickému staviteli Otto Zemanovi byly svěřeny odborné stavební práce na rekonstrukci kaple, která doposud sloužila jako skladiště stavebního materiálu, případně i jako noclehárna pro zedníky. Hlavní stavební práce spočívaly především v rozebrání torza původní střechy, snesením staré vazby krovu, rozebráním západního štítu průčelí kaple, vybouráním rozšířeného otvoru pro hlavní vstup, jakož i otvorů pro nová okna. Statiku opravených a nadstavených obvodových zdí zvýšily zpevňující pilíře zevnitř i zvenčí, nad oltářem bylo vytvořeno nové elipsovité okno. Tato menší orientovaná sálová kaple je ukončena půlkruhovým závěrem. Kněžiště, které je zaklenuto konchou (tj.polokopule nad půlkruhovým půdorysem), je odděleno od lodi vítězným obloukem. Loď kaple obdélníkového půdorysu má valenou klenbu s dotýkajícími se výsečemi mezi pasy, které dosedají na průběžné kladí nesené podloženými toskánskými pilastry. Západní průčelí je završeno volutovým štítem, na jehož vrcholu byl vztyčen posvěcený kříž s pozlaceným jménem Ježíš. Před hlavní vstup byly osazeny dva nové kamenné schody, na podlahu mozaiková dlažba. Nové dvoukřídlové dveře byly z dubového dřeva s pevným kováním a šest oken bylo železných. Střecha byla pokryta pozinkovaným plechem. V září 1890 byla rekonstrukce kaple ukončena.
Změnu zasvěcení kaple P. Cibulka vysvětluje tím, že Rottalové jako stará štýrská šlechta měla svého oblíbeného patrona sv. Jiljího, poustevníka, který ale v naší zemi není moc známý, zatímco blahoslavený Jan Sarkander, jemuž tato nově opravená kaple byla zasvěcena, byl farářem v nedalekém Holešově, odkud často v čele procesí putovával na Hostýn.
První mše svatá byla v kapli sloužena 14. srpna 1891 při příležitosti konsekrace chrámu kardinálem Fürstenbergem. V roce 1893 byly v kapli provedeny nástěnné malby Antonínem Königem z Prahy. Autor opět vychází z ideje P. Cibulky, aby kaple přiblížila poutníkům život mučedníka Sarkandra. Na stropě je vyobrazena lípa, u jejíhož kořene stojí sv. Cyril a Metoděj, kteří Slovanům "strom křesťanství vštípili". Na větvích lípy jsou jako dobré ovoce vyobrazeni sv. Ludmila, sv. Prokop, sv. Vojtěch s uherským králem sv. Štěpánem, sv. Hedvika, sv. Anežka, sv. Jan Nepomucký a dnes už svatý Jan Sarkander, jehož život zachycují nástěnné malby na zdech kaple. První obraz představuje mladého Jana v roce 1596, když se v mariánské družině v Olomouci zasvěcuje Panně Marii. Na druhém obraze už jako farář v Holešově vede své poutníky na Svatý Hostýn. Třetí obraz zachycuje zpověď Ladislava Popela z Lobkovic, za jejíž nevyzrazení byl Jan Sarkander mučen. Poslední obraz je už oslavou Jana Sarkandra v nebi, na jehož přímluvy jsou uzdravováni nemocní. Z dílny malíře Königa je i oltářní obraz. Oltář pro kapli zhotovil jezuitský fráter Benedikt Lukáš. Při velkých poutích sloužila tato kaple především jako kaple zpovědní.
Olga Kozlová

Výtvarná soutěž pro děti a mládež

Vzhledem k tomu, že výtvarné práce posledního kola soutěže mohli účastníci soutěže zasílat ještě v září (v době redakční uzávěrky), nemůžeme v tomto čísle Listů svatohostýnských uveřejnit vítěze 4. kola. Výsledky tohoto kola uveřejníme v příštím čísle Listů svatohostýnských.
V době prázdnin byla v poutním domě č. 2 na Svatém Hostýně výstava všech výtvarných prací, které byly od začátku soutěže do ní zaslány a nebyly vyhodnoceny odbornou porotou a odměněny cenami. Byli jsme překvapeni velkým zájmem návštěvníků o tuto výstavu. Celkem 495 osob hodnotilo obrázky, které se jim nejvíce líbily. Výsledek vyhodnocení návštěvníky je následující:

V 1. kategorii:
1. místo - Liliana Vykuková, Ostrava-Zábřeh
2. místo - Lenka Krčmařová, Dobrotice
3. místo - Věra Fialová, Křtomil
4. místo - Věra Fialová, Křtomil
5. místo - Barbora Pohanková, Domanín

V 2. kategorii:
1. místo - Pavlína Huszerová, Radkovy
2. místo - Lucie Teterová, Kroměříž
3. místo - Tomáš Glac, Litenčice
4. místo - Markéta Blažková, Brno
5. místo - Petr Mazlák, Kroměříž

V 3. kategorii:
1. místo - Markéta Birasová, Brodek u Prostějova
2. místo - Štěpánka Zádrapová, Krumsín
3. místo - Miroslav Minář, Prostějov
4. místo - Vojtěch Šustek, Ostrava - Zábřeh
5. místo - Lucie Cápíková, Rymice
Marie Loučková

Poutě dětí

První pouť se konala v sobotu 28. června za krásného letního počasí a pod ochranou Panny Marie. Mše svatá za děti a mládež byla sloužena v bazilice v 9 a 10.15 hod. Všechny děti, které byly přítomny, obdržely poukázku na malé občerstvení. V letošním horkém létě uvítaly, že je to dobrá zmrzlina. V Jurkovičově sále byla zahájena výstava výtvarných prací (kreseb) dětí s možností zúčastnit se jejich hodnocení. Další program připravili mladí animátoři z Farnosti sv. Václava z Olomouce, za což jim patří naše poděkování. Program trval od 11 do 13 hod. - pro děti byla uspořádána velká sportovní soutěž o ceny. Soutěže se zúčastnilo 220 dětí ve věku od tří let. Děti si mohly například zalyžovat na trávě, zahrát si kuželky, závodit v pytli, přesunovat se po lanové lávce, zachytat si rybky, házet kroužky a zkusit si, jak se utíká s vězeňskou koulí u nohy. Bylo radostné dívat se na zaujetí děti při absolvování jednotlivých disciplín soutěže. Za každou obdržely razítko do záznamníku. Nakonec na ně čekala sladká odměna. V bazilice i u soutěží bylo opět přítomno televizní studio Telepace z Ostravy. Záznam bude součástí připravovaného filmu o Svatém Hostýně.
V sobotu 30. srpna se na Svatém Hostýně konala dětská pouť na zakončení prázdnin. Od našich dětí a vnuků jsme se zprostředkovaně dozvěděli, že po mši svaté byla tentokráte zlatým hřebem jízda v kočáře taženém párem koní, který pendloval od poutních domů k Božímu hrobu. Opětně nechyběla ta dobrá zmrzlina a oplatek. I tato pouť přispěla k utužení rodinných vztahů a přátelské atmosféry vyvolané prostředím půvabného mariánského poutního místa, které nabízí dětem jak duchovní, tak i světský zážitek.
Ivo Buráň

Orelská pouť 23. a 24. srpna

Tato tradičně nejnavštěvovanější pouť má už své pevně zakotvené místo v hostýnském kalendáři poutí - předposlední srpnovou neděli. A protože Orel je spolek se zaměřením na rozvoj duchovní i tělesný, jsou s touto poutí spojeny často i pozoruhodné sportovní výkony - např. běh Karla Ligockého na Svatý Hostýn až z Nového Jičína, příjezd cyklistů z Domanína a Vyškova, pěší pouť mladých z Vizovic a další.
Těmito výkony začínala pouť pro některé již v sobotu. Po jejich doputování na Svatý Hostýn, ubytování (kapacita poutních domů byla plně využita a někteří využili příznivého počasí pro nocleh "pod širákem") a chvilce odpočinku začínal oficiální program v 18 hodin mší svatou, kterou sloužil P. Miroslav Hřib, člen duchovní rady Orla. V 19.15 hod. začal již třetí ročník Běhu do hostýnských schodů, který absolvovali mnozí po předcházející třicetikilometrové pěší túře. Nejkrásnější částí sobotního programu byla určitě křížová cesta se světelným průvodem, kterou vedl P. Hřib. Kolem 300 až 500 svící, v rukou převážně mladých poutníků, ozářilo Jurkovičovu křížovou cestu, a nad ní dominovala osvícená bazilika. Byl to i duchovně nezapomenutelný zážitek a povzbuzení pro každého účastníka! Završením sobotního programu bylo již tradiční zpívání na schodech před bazilikou.
Tisíce poutníků se potom zúčastnily nedělního programu. Vyvrcholením celé pouti byla nedělní mše svatá na venkovním podiu, kterou celebroval ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz. Spolu s ním sloužil mši svatou duchovní rádce Orla arcibiskup Karel Otčenášek z Hradce Králové, členové duchovní rady Orla a další kněží. Přítomen byl také P. Hofer, který na Svatý Hostýn doprovázel skupinu katolických žen z německé diecéze Augsburg. Jeho účastí a účastí poutníků z Rakouska tak nabyla pouť i mezinárodního charakteru. Tato skutečnost byla připomenuta v homilii, ve které zaznělo i připomenutí, že Kristus je naděje Evropy. Homilie byla částečně pronesena i v němčině.
Po mši svaté následovalo orelské shromáždění, přítomné pozdravili politici, kněží a zástupci Orla. Na závěr zazněla státní hymna České republiky a za zpěvu orelského pochodu "Vzhůru, Orle slovanský" historické orelské prapory (bylo jich více jak 50) a hosté opustili podium. Hlavní část programu pouti byla u konce. Následující křížovou cestu vedl P. Pavel Dokládal, člen duchovní rady Orla. Celý průběh pouti natáčelo ostravské studium Telepace, které připravuje videokazetu o Svatém Hostýně.
Václav Lednický

Pouť Matice svatohostýnské a setkání důvěrníků

První zářijová neděle na Svatém Hostýně patřila členům Matice svatohostýnské, kteří přijeli na svou tradiční pouť. Mši svatou v zaplněné bazilice celebroval olomoucký světící biskup Josef Hrdlička. Po bohoslužbě se v sále poutního domu č. 2 sešli důvěrníci Matice svatohostýnské ke společnému jednání. Předseda MSH Mgr. Aleš Dufek seznámil přítomné s činností výboru. Zprávu o hospodaření, stavu finančních prostředků a investičních akcích přednesl Petr Janek.
Celkovou informaci o Listech svatohostýnských podal ing. Václav Lednický, který zdůraznil, že hostýnský časopis není jen pro členy Matice svatohostýnské, nýbrž je určen pro všechny ctitele Panny Marie a zájemce o dění na Svatém Hostýně. O propagaci našeho největšího a nejnavštěvovanějšího poutního místa promluvil ing. Buráň, který upozornil na videokazetu o poutích na Svatém Hostýně, která bude v prodeji ke konci roku 2003.
O členské základně podala zprávu Marie Loučková. Uvedla, že k 1. 9. 2003 má Matice svatohostýnská celkem 7451 členů, z nichž je 265 důvěrníků.
V diskuzi se důvěrníci vyjadřovali k těžkostem při získávání nových členů a ke zřízení muzea na Svatém Hostýně. Vyslovili se také k vybudování výtahu v poutním domě č. 3. Dávají přednost jeho vybudování před opravou poutního domu č. 2. Navrhli požadavek, aby na přihláškách o členství byly napsány informace o tom, kdy jsou slouženy na Svatém Hostýně mše svaté za dobrodince a za zemřelé členy Matice svatohostýnské. Na přání důvěrníků budou členové výboru pokračovat v návštěvách farností, kde si to budou přát.
Na závěr setkání otec biskup Josef Hrdlička poděkoval všem za jejich obětavou práci. Potěšil nás vyjádřením, že se mu mezi námi líbilo a cítil se zde dobře. Velikou radost jsme měli z toho, že rozšířil naši základnu a přihlásil se za člena Matice svatohostýnské. Po společné modlitbě Anděl Páně udělil všem na závěr požehnání.
Marie Loučková

Skauti na Svatém Hostýně

Přes padesát delegátů skautského oddílu Velena Fanderlika (SOVF) z České republiky, ze Slovenska a z Kanady se sešlo ve dnech 4. a 5. září na Svatém Hostýně, aby na svém VII. sněmu zhodnotilo činnost SOVF za uplynulé roční období, projednalo návrhy změn a doplňků svých stanov. Delegáti zvolili na období 2003/2005 novou oddílovou radu v čele s Božetěchem Kostelkou. V rámci sněmu vykonali ve čtvrtek večer světelný průvod od baziliky směrem k památníku obětí III. protikomunistického odboje a k pamětní desce druhého náčelníka Junáka RNDr. Rudolfa Plajnera. U obou památníků byly položeny kytice květů a proneseny krátké projevy. Na zdejším lesním hřbitůvku vzpomněli v modlitbách památky olomouckého arcibiskupa ThDr. Františka Vaňáka.
Přizvaný sněmovní host, JUDr. Jaroslav Pospíšil, spisovatel literatury faktu, zavzpomínal ve svém vystoupení na "tátu" Plajnera a jeho vztahy ke "Světlaně" a dalším aktérům III. protikomunistického odboje na Podhostýnsku.
Za dlouholeté celoživotní zásluhy za prosazování demokracie a osvobozování naší republiky od fašistického a bolševického jařma a za aktivní činnost na poli
SOVF převzalo přes dvacet bratří skautská vyznamenání - medaile II. a III. stupně "Kříže III. protikomunistického odboje".
Ing. Mirko Janeček z kanadského Ontaria reprodukoval ze zvukového záznamu projev Velena Fanderlika z jeho exilového působení ve Švýcarsku a Kanadě. Podělil se o své půlstoleté životní zkušenosti Čechokanaďana z pohledu šéfredaktora a vydavatele "Kanadských listů" a z jeho kontaktů s přáteli ve své staré vlasti.
Na závěr sněmovního jednání pozvali Fanderlikovci také poutníky z Holešova a členy KPV - "mukly" k poslechu koncertu duchovní hudby v přednesu Vyškovského smíšeného sboru za řízení Filipa Macka. Pěvecké těleso sklidilo dlouhotrvající aplaus publika ve svatohostýnské bazilice.
František Cigánek

Političtí vězňové se setkali na Svatém Hostýně

Zhruba čtyři tisíce lidí se zúčastnily 6. září tradiční pouti muklů na Svatém Hostýně, kteří si zde připomněli mučení a smrt svých přátel v komunistických žalářích. Slavnostní mši sloužil dlouholetý vězeň komunistického režimu arcibiskup Karel Otčenášek z Hradce Králové.
Vzpomínka na muklovské pouti
Čas - jako obvykle - neúprosně plyne a na mnohé skutečnosti se tak může lehce zapomenout. Některé nejsou ani příliš známé, a tak chceme v roce jedenácté muklovské pouti na Svatém Hostýně (v sobotu 6. září 2003) připomenout veřejnosti i muklům, že první (oficiální) muklovská pouť se zde uskutečnila sice až 4. září 1993 (tři a půl roku po pádu komunistického režimu), ale již dlouho předtím se mnozí muklové i se svými rodinami scházeli na tomto poutním místě vždy první neděli v srpnu, takže ta letošní muklovská pout' je vlastně již čtyřicátá čtvrtá!
Jak a proč k muklovským poutím na Svatém Hostýně došlo
V květnu 1960 se na základě určitého zmírnění totalitního režimu (a možná také kvůli menší potřebě otroků při dobývání uranu) tehdejší vláda rozhodla vyhlásit k 15. výročí ukončení II. světové války poměrně rozsáhlou amnestii. Týkala se také politických vězňů, i když ne všech. Někteří byli propuštěni až v průběhu dalších pěti let. Krátce před odchodem z komunistického koncentračního tábora Bytíz (ve dnech 9. až 12. května 1960) se malá skupinka muklů z Moravy (Stanislav Gajdošík, Leo Žídek, Ota Syka aj.) domluvila, že by se propuštění mukli mohli vždy první neděli v srpnu setkat na Svatém Hostýně. Pozvánky se tenkrát ještě samozřejmě neposílaly. Hlavním důvodem a náplní těchto setkání bylo poděkování za ochranu a šťastný návrat po tolika letech odloučení za mřížemi a ostnatými dráty komunistických věznic a koncentráků. Termín poutí se zvolil záměrně na měsíc srpen, kdy na Hostýně proběhla ve dnech 22. a 23. srpna 1948 největší orelská pout' za účasti sta tisíc orelských poutníků. Vzápětí došlo tenkrát k rozsáhlému zatýkání desítek činovníků a členů Orla, jejich odsouzení a odsunu do trestaneckých zařízení. V jednom z orelských procesů byl odsouzen také ThDr. Antonín Huvar, pozdější kazatel na muklovských poutích v devadesátých letech.
K historii muklovských poutí poznamenává Stanislav Gajdošík:
První pout' se uskutečnila v neděli 7. srpna 1960. Bylo to celkem nenápadné setkání v davu ostatních poutníků. Dochovala se dobová fotografie, na níž jsou pod schodištěm před bazilikou vyobrazeni snoubenci Anna Kubičíková a Stanislav Gajdošík, k jejichž sňatku po desetiletém věrném čekání došlo 13. srpna téhož roku, paní Záleská (manželka Petra Záleského, který byl propuštěn až o rok později), Leo Žídek a Ota Syka. Přijeli František Geryk a Jan Macíček z Mořkova, Václav Šimíček s manželkou z Ostravy, Václav Hanzelka z Lubiny, Jan Vlach z Křetína, Jan Krumbholc z Olomouce a snad i další. Později po propuštění přibyli "strýc" Jaromír Hutař, Petr Záleský aj. Zvali jsme osobně své známé a počet účastníků se rozrůstal. V roce 1990 jsme už mohli rozesílat pozvánky s výzvou, aby každý z nás přišel s kopretinou. Tu jsme pak při přivítání v chrámě pozvedli, a tak zde bylo jako na louce pod Hostýnem. Mohli jsme být konečně poprvé svobodně na hostýnské pouti. Hlavním cílem každoroční pouti bylo poděkovat Bohu a Ochránkyni Moravy za nezměrnou dlouhodobou ochranu. Nám stačilo se uvidět a prohodit pár přátelských slov...
Ano, stačilo se uvidět, poděkovat, potěšit se a posílit svou jednotu, kterou potřebujeme stále více. A také vzpomenout s vděčností těch, kteří už odešli na svou věčnou pouť.
Ještě pár drobností z posledních let
V prvních letech již oficiálních poutí sloužilo mši svatou kolem padesátky kněží - muklů. Mezi nimi také arcibiskup Jan Graubner a arcibiskup - mukl Karel Otčenášek. Dnes jich slouží už podstatně méně. Zemřelo opět mnoho dalších muklů a stále nás ubývá. Poutí se zúčastnilo a účastní řada politických představitelů a osobností, např. Marek Benda, Jan Ruml, Vilém Holáň (pravidelně), Milan Uhde, Cyril Svoboda a místní úřední funkcionáři a činitelé z Bystřice pod Hostýnem a okolí. Přijíždějí rovněž mukli ze Slovenska, Vídně, Švýcarska a z jiných míst. Po církevním obřadu bývá tradiční setkání muklů s politickými představiteli v sále poutního domu č. 1. Besedu moderuje dosavadní předseda Konfederace politických vězňů JUDr. Stanislav Drobný, pravidelným poutavým "pouťovým" řečníkem je Dr. Naďa Kavalírová.
Za vše tedy patří poděkování těm, kteří muklovské poutě umožňují, organizují a navštěvují. To znamená duchovní správě na Svatém Hostýně, ústředí KPV, obětavé pobočce KPV v Bystřici pod Hostýnem a všem účastníkům poutí. A především Bohu a Panně Marii Svatohostýnské.
Leo Žídek, Ostrava-Svinov

Jak dále při zvelebování Svatého Hostýna

Srovnáváme-li známá poutní místa v naší vlasti se Svatým Hostýnem, musíme uznat, že pokud se jedná o uměleckou hodnotu a množství starobylých památek, není na tom Svatý Hostýn příliš dobře. Množství přicházejících poutníků a turistů ale svědčí o tom, že toto vysoko položené významné mariánské poutní místo láká k návštěvě svou duchovní dimenzí a příjemným prostředím, které oslovuje i nevěřící občany. Svatý Hostýn tato poutní místa převyšuje i počtem akcí v průběhu celého roku. Jsou to často i náročné několikadenní akce se zahraniční účastí. Porovnejme poutní kalendáře, přehledy duchovních akcí, porovnejme kroniky událostí. To, co se děje zde, nemá u nás obdoby. Svatý Hostýn je významné středoevropské poutní místo!
Jednání výboru Matice svatohostýnské, která se konají jednou za měsíc, se zabývají hlavně operativními záležitostmi. Zasahuje se tam, kde je toho nejvíce potřeba. Na koncepci a na úvahy o tom, co bude na Svatém Hostýně za tři a více let, nějak nezbývá čas. Je tomu tak i proto, že volební období výboru je tříleté a tyto dlouhodobé záležitosti se mohou zdát někomu zbytečné. Poslední, ale stále platný územní dokument z roku 1995, schválený zastupitelstvem obce Chvalčova, je už dnes zastaralý a poplatný době svého vzniku.
Je proto nutné se zamýšlet nad tím, co bude naše poutní místo v budoucnu potřebovat a jak bude vypadat. Chceme vycházet z toho, co zamýšleli naši předkové. Některé dlouhodobé koncepce musíme korigovat, ale vždy v souladu s hlavním posláním našeho živého mariánského poutního místa. Budeme-li chtít obdržet i nějakou finanční dotaci nebo grant, tak musíme (společně s obecní samosprávou) mít takový dokument připravený a schválený.
Výčet toho, co se v minulosti podařilo na Svatém Hostýně realizovat a co se připravuje, je zřejmý z jiných článků Listů svatohostýnských, a každý se o tom může přesvědčit přímo na místě. Článek se pokouší nastínit, jak ve zvelebování Svatého Hostýna pokračovat bez ohledu na to, jestli investorem bude obec, kraj, stát, duchovní správa nebo Matice svatohostýnská.
Půdorys nemovitých objektů na Svatém Hostýně, kterému vévodí poutní bazilika Nanebevzetí Panny Marie obklopená ambity, se ani v budoucnu příliš měnit nebude. Spornými objekty jsou zchátralé prodejní stánky podél přístupového schodiště k bazilice. Dále je nutno koncepčně řešit rekonstrukci dalších poutních domů a přilehlých objektů, jež už nejsou využívány k tomu, k čemu byly kolaudovány. Územní plán taky řeší jinak přístup automobilů a pěších do poutního areálu. Důslednější je i rozdělení na duchovní a světskou část areálu. Úvahy o tom, co kde a kdy bude, je nutno řešit na základě dlouhodobého plánu a se zajištěným financováním.
Nepochybně zde budou patřit investice do poutního domu č.2 a Jurkovičova sálu, do stavu prvního patra v poutním domě č.3, do bezbariérových přístupů (zejména v poutním domě č.3), do náhrady hygienicky a vzhledově nevyhovujících stánků, do stavu zeleně a stromů na vrcholu Hostýna, do opravy Köhlerových mozaik v rámci Jurkovičovy křížové cesty, do výstavby nového podia - oltáře v nejnižší části louky se současným zrušením oltářního provizoria, do možnosti a způsobu využití budovy staré koksové kotelny, vybudování meditační zahrady atd. U všech těchto náročných akcí je třeba stanovit priority, co dříve a co může počkat.

Krátkodobější horizont budou mít například tyto úvahy:
- vybavení areálu koutkem pro děti s pískovištěm, průlezkou, houpačkami a skluzavkou
- dodání a provozování malého lanového mobilního lyžařského vleku pro malé děti
- zlepšení stravování na Svatém Hostýně zejména v pozdních odpoledních hodinách
- poskytování recepčních služeb spojených s ubytováním v důstojnějších prostorách
- příprava muzea a archivu Svatého Hostýna
- pořádání koncertů duchovní hudby, přehlídky křesťanského amatérského divadla
Obracíme se tímto článkem na naše čtenáře, na členy Matice svatohostýnské a na širokou veřejnost a očekáváme vyjádření nebo podnětné návrhy k tomu, jak si představujeme budoucnost Svatého Hostýna. Mohou to být i drobné, finančně nenáročné návrhy na vylepšení a doplnění toho, co je zde doposud. U náročnějších akcí by neměla být opomíjena otázka financování těchto dostaveb, oprav a vylepšování prostředí na Svatém Hostýně v souladu s jeho posláním jako významného mariánského poutního místa.
Ivo Buráň

Z vašich dopisů

Třetí pouť píšících křesťanů
Této pouti předcházelo pozvání na společné setkání "Vnímání" poezie, živé buňky v Charitě ve Zlíně, kde jsem se konečně po deseti letech písemných kontaktů osobně poznal s organizátorem těchto poutí panem Karlem Vysloužilem ze Vsetína. Tak jako pouť v minulém roce - podobně proběhla i letošní - cestou utrpení a oddanosti. V minulém roce to bylo náhlé těžké onemocnění bratra Vysloužila, letos zase jeho zástupce, Josef Pala, těsně před poutí utrpěl úraz a nemohl proto na Svatý Hostýn přijet. Bratr Vysloužil, i když s hůlkou, se statečně snažil organizačně pouť zvládnout. Jeho největší oporou mu byl P. Jan Chromeček, který nám v kázání při bohoslužbě ukázal cestu, po které šel Pán Ježíš, abychom šli za ním.
Po mši svaté jsme se setkali v poutním domě. Poutníci velmi kladně hodnotili vydávání nejmenšího časopisu světa Pasínku, který vydává bratr Vysloužil.
Stanislav Vrba, Zlín

Dostali jsme do redakce také dva dopisy básní. V prvním vzpomíná pan Jiří Zaorálek z Boršic na silvestrovské pouti na Svatém Hostýně, mj. píše: Putovali jsme s manželkou ze Silvestra na Nový rok na Svatý Hostýn, plných šest hodin jsme strávili ve studeném kostele a nic se nám nestalo, nedostali jsme ani chřipku...Dále ve verším oslavuje Pannu Marii:
K tobě jsme jezdili dobách nesvobody, několikrát také šli pěšky a vyšlapali schody,
ty jsi nás vždy mile přijala a nebeský mír jsi nám do našich duší dávala...
Pan Ladislav Zapletal z Olšan u Prostějova ve svém dopisu plném básní mj. také píše: Nechal jsem všem členům Matice svatohostýnské zahrát pro radost a potěšení v Českém rozhlasu Olomouc, výboru Matice svatohostýnské jsem zase nechal zahrát v brněnském rozhlasovém studiu píseň "Morava krásná zem".
Děkujeme.
(jpa)

Z jednání výboru MSH

20. června
- společné jednání výboru MSH se stánkaři
- řešení problematiky umístění nových stánků - výběr místa
- kanalizace (vedení páteřního rozvodu s odbočkou k novým stánkům)
- nutnost řešení úprav v pronajatých restauracích dle norem EU
- hospodaření MSH a připomínky členů výboru

25. července
- projednání stanoviska výboru k územnímu plánu pro OÚ Chvalčov
- pojištění větrné elektrárny
- projednání zveřejnění neplatičů nájmů v Listech svatohostýnských, soudní řešení
- hospodaření MSH a finanční situace, přednostní řešení splátky půjček
- členská základna, příprava setkání důvěrníků

6. září
- projednání povolení vstupu na komunikaci MSH pro MěÚ v Bystřici pod Hostýnem provádějícímu v této lokalitě novou kanalizaci
- odprodej této komunikace (ulice Za Drahou) městu Bystřici pod Hostýnem
- hospodaření MSH a finanční situace, přednostní řešení splátky půjček
- schválení výběrového řízení pro tisk Listů svatohostýnských
- zhodnocení výstavy dětských prací
- otázka zřízení muzea na Svatém Hostýně
- otázka stánků bez uvedení vlastníka na KÚ
Antonín Mužný, jednatel MSH

Zemřelí členové Matice svatohostýnské

Ve věku 67 let zemřela 3. ledna Marie Zacharová ze Vnorov.
Ve věku 77 let zemřel 17. března František Otruba ze Vnorov, byl pohřben 21. března na místním hřbitově.
Ve věku 75 let zemřela 24. března Stanislava Válková ze Želechovic, byla pohřbena
28. března na místním hřbitově.
Ve věku 88 let zemřel 31. března Josef Filip z Lubiny, byl pohřben 5. dubna na místním hřbitově.
Ve věku 91 let zemřel 7. dubna Alois Černoch z Veřovic, byl pohřben 11. dubna na místním hřbitově.
Ve věku 74 let zemřela 20. dubna Marie Procházková z Jarošova.
Ve věku 79 let zemřela 11. května Libuše Němcová ze Zubří, byla pohřbena 16. května na místním hřbitově.
Ve věku 80 let zemřela 24. května Kristina Grygarová z Těškovic, byla pohřbena
30. května na místním hřbitově.
Ve věku 76 let zemřela 10. července Marie Bátrlová z Holešova, byla pohřbena
17. července na místním hřbitově.
Ve věku 87 let zemřela 12. července Františka Navrátilová z Vřesovic, byla pohřbena 19. července na místním hřbitově.
Ve věku 81 let zemřela 31. července Hedvika Kuncová, pohřbena byla 8. srpna na hřbitově ve Zdounkách.

Kronika

Červen 2003
1. 6. • Osmá pout' Radia Proglas
2. 6. • Poutníci z Lidečka • Charita Starý Hrozenkov • autobus poutníků z Kroměříže-Hradiska s P. Říhou
3. 6. • Poutníci ze Strážnice a Petrova
4. 6. • Poutníci z Ostrožské Lhoty
5. 6. • Pět autobusů poutníků z Vyškova, Dědic, Rychtářova, Studnice a Krásenska s P. Antonínem Štefkem
6. 6. • P. Piotr Wardecki s poutníky z Valašského Meziříčí
7. 6. • Salesiánská pouť
8. 6. • První pouť podnikatelů - mši svatou celebroval P. Vojtěch Šíma z Olomouce
9. 6. • Pouť studentů Biskupského gymnázia z Ostravy s P. Pavlem Kuchařem
10. 6. • P. Ulman s poutníky z Bochoře • P. Pavel Haluza s poutníky z Kobylí, Bořetic a z Vrbice
11. 6. • P. Bedřich Provazník s poutníky z Ostrovačic, Říčan, Veverských Knínic a
Domašova u Brna • P. Jan Žaluda s poutníky z Hroznové Lhoty • P. František Král s poutníky z Uherského Brodu
11. -12. 6. • Setkání ředitelů farních a oblastních charit olomoucké arcidiecéze
12. 6. • 30 dětí s P. Stonem z Luhačovic • pouť Charity Otrokovice • dva autobusy poutníků ze Spytihněvy a Napajedel
14. 6. • Děti s rodiči z farnosti Bolatice
15. 6. • Poutníci ze Slavičína a Slušovic
16. 6. • 100 dětí z Ivanovic na Hané s katechetkou Mgr. Janou Zehnalovou a P. Miroslavem Hřibem • poutníci z Bohdalic, Rousínova, Velešovic, Hrabovan • děti z Mutěnic po prvním svatém přijímání a P. Čekalem
17. 6. • Poutníci z Církevní základní školy sester voršilek z Olomouce • poutníci ze
Vsetína • poutníci z Popovic-Podolí
18. 6. • Tři autobusy poutníků z Boršic u Buchlovic, Tučap a Břestku • poutníci z Kroměříže
21. 6. • Eucharistický průvod z Bystřice pod Hostýnem • pouť farnosti Oravská Lesná ze Slovenska • poutníci z Klenovic, Pivína a Hrušek s P. Markem Výletou
22. 6. • Tři autobusy poutníků z Kelče a Loučky u Valašského Meziříčí s P. Wardeckim
23. 6. • Poutníci z Uherského Ostrohu
24. 6. • Tři autobusy poutníků z Dolního a Horního Němčí • pouť kněží olomoucké arcidiecéze
25. 6. • Poutníci z Domova důchodců z Kostelce na Hané • P. Miroslav Suchomel s farníky ze Starého Města
26. 6. • Poutníci z Nedakonic • pouť Charity Přerov
27.-29. 6. • Exercicie katechetů
28. 6. • Farní pouť z Rokytnice, Brodku u Přerova, Cítova a Majetína • farníci z Březolup, Zlámance a Svárova • poutníci z farnosti Blazice • autobus poutníků z Kokor • poutníci z Tovačova • poutníci z Lednice na Moravě
29. 6. • Dva autobusy poutníků z Pitína, Hostětína a Rackové

Červenec 2003
1. 7. • Pouť z Nového Hrozenkova, Karolinky a Karlovic • pouť z Charvát • poutníci z Dubňan • poutníci z Huštěnovic a Sušice
2. 7. • Farní pouť z Ostravy-Staré Bělé • poutníci ze Zahnašovic • autobus poutníků ze Skotska
3. 7. • Poutníci z farnosti Ostrava-Zábřeh
5. 7. • Poutnízi z Vracova
8. 7. • Poutní zájezd z Nedašova
9. 7. • Poutníci z Kunovic
10. 7. • Poutníci z Metylovic
11.-13. 7. • Exercicie pro posluchače katechetického kurzu
12. 7. • P. Jaroslav Vracovský ze Zlína s mladými cyklisty po týdnu putování • dva autobusy poutníků z Machové a Mysločovic • poutníci ze Staré Vsi a Přestavlk • poutníci z Vracov, Uherského Ostrohu a Hodonína • poutníci z Lipovce u Blanska • pěší pouť obce Slavkov
13. 7. • Poutníci ze Šanova a Zdounek • poutníci z Těšetic, Drahanovic a Slatinic • poutníci z Hněvotína
15. 7. • Pouť z Mrlínku
16. 7. • Poutníci z Francovy Lhoty a Valašské Senice
17. 7. • Poutníci ze Skaličky a Opatovic • poutníci z Rychaltic a Hukvald
18.-19. 7. • Pěší pouť z Trnavy u Zlína
19. 7. • Poutníci z farnosti Tištín • poutníci ze Střílek, Cetechovic • poutníci z Čejkovic, ze Starého a Nového Poddvorova • pouť mladých ze Zlína s P. Jaroslavem Vracovským • poutníci z Trnavy, Všeminy a Dešné • poutníků z Malenovic u Zlína • P. Bohumír Vitásek s poutníky z Olomouce • P. František Pěnčík s poutníky z Doloplaz • poutníci z Vlkoše a Skoronic u Kyjova • poutníci z Uherského Hradiště-Mařatic a z Jarošova • poutníci z Hradce nad Moravicí
20. 7. • Poutníci z Horního Štěpánova • poutníci z Morkovic, Počenic, Tetětic, Dřínova, Věžek, Vlčích Dolů a Kroměříže
22. 7. • Pouť z Kostelce u Holešova
24. 7. • Poutníci z Vlčnova
25. 7. • Poutníci z Nivnice a Korytné
26. 7. • Poutníci z Hájova a Vacenovic • poutníci ze Sazovic • poutní zájezd z Újezdu u Brna • šest autobusů poutníků z Dolních Bojanovic
30. 7. - 14. 8. • Setkání mladých evropských jezuitů
31. 7. • Poutníci z Ujezdce-Těšova

Srpen 2003
1. 8. • Poutníci z Vidče • poutníci ze Žlutav
2. 8. • Poutníci z Tlumačova a Mysločovic
7. 8. • Poutníci z Domaželic a P. Juroškou
9. 8. • Poutníci z Velké Polomi • poutníci z Vrahovic, Držovic a Prostějova • poutníků z Troubska • poutníci z Domanína a Těmic • poutníci z Pozděchova, Bratřejova a Valašské Polanky • poutníci z Brodku u Přerova • poutníci z Tvarožné Lhoty • poutníci z Hladkých Životic, Pustějova a Kujav • poutníci z Českého Těšína
12. 8. • Poutníci z Nedašova
13. 8. • Poutníci z Hodslavic
14. 8. • Poutníci ze Žďárné a okolí
15. 8. • Farníci z Chropyně
16. 8. • Poutníci z Olomouce-Nových Sadů
17. 8. • Hlavní pouť - mši svatou celebroval arcibiskup Jan Graubner • P. Jelínek a farníci ze Všechovic • poutníci ze Sidonie a Horního Srní • farnost Vranov u Brna
22. 8. • Farníci z Kudlovic
23. 8. • P. Josef Šedivý s farníky z Věteřova a Želetic • poutníci z farnosti Soběchleby • ministranti z Luhačovic a Pozlovic
27. 8. • Klub důchodců z Kozlovic
28. 8. • Pěší pouť z Rajnochovic • farníci z Hulína, Pravčic a Záhlinic • poutníci ze Všeminy a Liptálu • poutníci ze Zubří
29. 8. • Poutníci z Lužice
30. 8. • poutníci z Uničova • farní pouť ze Štípy a Hvozdné

Září 2003
5. 9. • Zasedala redakční rada Listů svatohostýnských
7. 9. • Poutníci z Rohatce a Vlčnova

Bude vás zajímat

• Pan Miloslav Zíma, který vykonává na Svatém Hostýně náhradní vojenskou službu, dostal pověření od olomouckého arcibiskupa Mons. Jana Graubnera, že může vypomáhat při podávání svatého přijímání v bazilice.

• Redakční rada Listů svatohostýnských uvítá jakékoliv informace, vzpomínky, fotografie a písemnosti o tom, co se dělo na Svatém Hostýně od roku 1947, kdy bylo násilně přerušeno vydávání Hlasů svatohostýnských.

• Doplnění kalendáře poutí
Z kroniky událostí na Svatém Hostýně je zřejmé, že se zde koná mnoho poutí, které se v průběhu let opakují. Nejdůležitější z těchto poutí jsou součástí kalendáře. V budoucnu chceme tento kalendář rozšířit a doplnit o další významné poutě, u kterých je zaručeno, že se budou konat i nadále.Víme, že některé farnosti konají poutě na Svatý Hostýn i v období mimo hlavní poutní sezonu. Do kalendáře chceme uvést rovněž větší poutě, kterých se zúčastňují poutníci v krojích, s hudbou, prapory, vlastní schólou a podobně.
Váš návrh zašlete písemně nebo e-mailem na adresu Matice svatohostýnské.

• Vánoční bohoslužby
Mše svaté na Svatém Hostýně na Štědrý den: 7.00, 9.15, 11.00 a také v 15.30 hod.
V NOCI MŠE SVATÁ NENÍ!
Se starým občanským rokem se na Svatém Hostýně rozloučíme ve středu 31. prosince.
Mše svaté: 7.00, 9.15, 11.00 a ve 24.00 hod. Před půlnoční mší svatou ve 22.30 hod. je sv. růženec, adorace a ve 23.45 hod. Te Deum a sv. požehnání.
V zimním období (od 20. října) jsou slouženy mše svaté na Svatém Hostýně:
všední dny 7.00 9.15
neděle 7.00 9.15 11.00
Každou neděli ve 13.00 hod. je svátostné požehnání

• Placené parkování na Svatém Hostýně
Výbor Matice svatohostýnské na své schůzi konané 30. května 2003 rozhodl, že na vrcholu Svatého Hostýna je s okamžitou platností zaveden celodenní poplatek za parkování osobního automobilu ve výši 20 Kč a 100 Kč za autobus. Vybírající jsou řádně označeni. Matice svatohostýnská k tomuto opatření přistoupila z důvodu chaotického a bezohledného parkování některých řidičů, kteří někdy prakticky znemožňují plynulý provoz na našem poutním místě.
Nadále platí, že na Svatý Hostýn je zákaz vjezdu motorových vozidel a případná výjimka ze zákazu nestačí jako doklad k bezplatnému parkování. Parkovací poplatek nebude vyžadován po sanitních a požárních vozidlech, po duchovních a po majitelích čipů, kteří si jej zakoupili od MSH k obsluze závory.