OBSAH

Vánoční poezie: Neztrácej naději
Editorial
Dopis olomouckého arcibiskupa
Duchovní slovo: Pojďme spolu do Betléma
Videonahrávka: Rok na Svatém Hostýně
Po stopách historie Svatého Hostýna a Matice svatohostýnské
 29. pokračování: Osud nejstaršího hostýnského obrazu
Podzimní poutě 2003: Myslivecká a dušičková pouť
Zhodnocení poutní sezóny 2003
Co nás čeká v roce 2004
Stručně z jednání výboru MSH
Z vašich dopisů
Investiční akce na Svatém Hostýně v roce 2003
Vyhodnocení 4. kola výtvarné soutěže
Kronika
Bude vás zajímat
Zemřelí členové Matice svatohostýnské

Vánoční poezie

Neztrácej naději
Pavel Hejcman

Výkřiky světa, nenávist a zloba, láska obrácená v zášť
a topící se ve studeném bahně - to všechno zůstalo tam dole.
  Tady zní ticho závějí.
  Sníh už rozžal ledovým třpytem vrcholy hor a lesů.
I kupoli chrámu zvučící zmrzlými tóny varhan.
  Tady jsou VÁNOCE.
  Ano, jsou zase tady, snad jsi nezapomněl?
  Matka s dítětem v náručí září nad Moravou.
  Ne ta opuštěná s hroby ve svém klíně,
  ne ta zrazená svým Josefem objímajícím jiného Josefa,
  ne ta hýřící a na odiv vystavující svoji hanbu pod třeštícími lampiony světa.
  Tady jsou VÁNOCE.
  Ty pravé, ty skutečné Vánoce Tvého nitra. Prošlap se
  závějí po zamrzlých schodech a neztrácej naději. Tady je najdeš,
ony jsou přece stále v Tobě. Jen odhoď duchnu těžkých let,
které vlečeš s sebou, let plných zklamání, opuštěnosti a beznaděje
i uprchlého života, který odlétá jako pták a stále zraňuje.
Zastav se, už Tě tíží dech nebo je to svědomí?
Nebo tíha světa? Tak zavři oči. Slyšíš ten mráz - dole jen tichá
světla lidských obydlí - nad hlavou praskání sněhem přetížených větví.
Neboj se, jen jdi. MATKA Tě k sobě přivine, ta Tvá,
na kterou stále zapomínáš nebo jsi už dávno zapomněl?
Neboj se, jsi přece její dítě, stejné jako to, na jehož zrození čekáme.
Dítě člověka.
SLÁVA NA VÝSOSTECH BOHU A NA ZEMI POKOJ LIDEM DOBRÉ VŮLE

Editorial

Milí čtenáři Listů svatohostýnských, ctitelé Panny Marie,
velmi rychle nám uběhl rok 2003 a jsou zde opět Vánoce a s nimi začátek nového roku. Končíme sedmý ročník našeho hostýnského časopisu. Dnešní číslo je pestřejší, po jeho zběžném prolistování zjistíte, že je celé barevné (nikoli jen obvyklé čtyři stránky). Přešli jsme do nové tiskárny, která je levnější, i když bude časopis celobarevný. Určitě se Vám budou Listy svatohostýnské více líbit.
V dnešním čísle také končíme naši soutěž pro děti. Na poslední straně je kopie videokazety o našem poutním místě, součástí čísla je také již tradiční Hostýnský kalendář s přehledem poutí na rok 2004, který vydáváme již popáté, dnes - na četná Vaše přání - ve zmenšené podobě.
Děkuji Vám všem za všechny příspěvky, připomínky, návrhy ke zlepšení, děkuji za Vaše dopisy, děkuji i za občasný kritický hlas. Vše konzultujeme na pravidelných redakčních radách, které konáme čtyřikrát v roce, vždy po vydání nového čísla. Věříme, že právě zpětná vazba od Vás přispívá ke zkvalitnění našeho společného časopisu.
Josef Pala, šéfredaktor

Dopis olomouckého arcibiskupa

Vážení přátelé, členové výboru,
i když jsem se letos nedostal ani na valnou hromadu, ani na pouť Matice svatohostýnské, přece jsem byl na Svatém Hostýně mnohokrát a taky jsem na něj často myslel.
Rád bych vám předložil svůj návrh rozvoje poutního místa. Nejde o velkolepý program, ale myslím, že jde důležitý bod programu.
Poutníci, kteří prožijí v bazilice mši svatou, nemají v sobotu a neděli kde pokračovat v tiché modlitbě, protože v kostele jsou další bohoslužby. Je dobře, že máme křížovou cestu, která táhne mnohé poutníky, ale vidím prostor pro další nabídku.
Máme hezky opravnou kapli v ambitu. Myslím, že v soboty a neděle v poutní sezoně by tam mohla být po celý den (dle příjezdu a odjezdu autobusů) vystavena Nejsvětější svátost. Členové Matice svatohostýnské by mohli zajišťovat adoraci podle rozpisu služeb, aby tam stále někdo adoroval, aspoň jeden. Jistě by se tam pak zastavovali k modlitbě další lidé. Tak to můžeme vidět ve Fatimě (a je tam plno adorátorů po celý den i celou noc). V Římě, když jsem byl na posledním zasedání biskupů a kardinálů, vedle zasedací místnosti byla malá kaple s vystavenou Nejsvětější svátostí a klečela tam jedna sestra. O přestávkách byla kaple plná. Mluvil jsem o tom už s P. Chromečkem. Byl pro.
Mohl by výbor přes důvěrníky takový rozpis zařídit? Mohlo by se o tom napsat do Listů svatohostýnských. Matice svatohostýnská by tak rozvíjela i další oblast své činnosti. Vedle finančních příspěvků a brigád pro poutní místo by se tak rozvíjel duchovní rozměr a společenství modlitby i posvátná služba ostatním poutníkům. Výhledově by se pak mohlo myslet na to, že ve spolupráci s duchovní správou by někteří členové Matice svatohostýnské mohli být připraveni pro organizační služby a ministrování.
Zvažte, prosím, můj návrh. Těším se, že se stane skutečností a ponese bohaté plody.
Zároveň na základě žádosti Matice svatohostýnské ze dne 8. září 2003 uděluji souhlas k vybudování lyžařského vleku pro děti na pozemku Arcibiskupství olomouckého na louce pod hřbitovem na Svatém Hostýně. Tuto službu vidím jako vhodnou pro rodiny s dětmi, které na Svatém Hostýně prožijí zimní rekreaci a současně duchovní zotavení.
S přáním všeho dobra od Pána srdečně zdraví a žehná
arcibiskup Jan Graubner, protektor Matice svatohostýnské

Duchovní slovo

Pojďme spolu do Betléma
Betlém je zeměpisné místo, které navštěvují turisté a poutníci nejen o Vánocích, ale po celý rok. Je to však něco víc než místo. Je to zjevení Boží lásky. Betlém má svůj duchovní rozměr. Betlém, to je především Ježíš, Maria a Josef. Duchovní rozměr, chcete-li tajemství Betléma, nacházíme všude tam, kde nacházíme lásku k těmto svatým osobám.
Asi tři roky před svým vstupem do nebe rozhodl se sv. František, že oslaví Vánoce zvláštním způsobem. Pobýval tehdy v klášteře u městečka Greccio a požádal svého příznivce Jana Velitu, aby opatřil do skalní poustevny v lese jesličky se senem. Také tam přivedli oslíka a volka. Ve svaté noci položili do jeslí i děťátko, lidé přicházeli s rozžatými pochodněmi a svícemi z celého okolí. Svatý František oděný jako jáhen zazpíval dojatým hlasem o narození Páně a pak kázal o malém, chudém králi, Božím Synáčkovi, který se pro nás stal chudým, aby nás učinil bohatými.
Potřebujeme i my dnes stavět betlémy ? Betlémy s postavami v životní velikosti, jako třeba betlém na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu?
Sv. Terezie z Avily se jednou v zanícení pro chudobu rozhodla, že v celách chudých řeholnic nebudou obrazy ani kříže - leda malé křížky bez těla Kristova. V modlitbě byla od Pána Ježíše poučena a pokárána: ta myšlenka pochází od zlého ducha. To on tak ohlupuje nerozumné lidi. Vy potřebujete vidět! Jde však o to, co vidět a jak se dívat! Dívat se očima a zároveň duchem rozumu a především srdcem.
Kdo z nás by nevěděl, co je to roztržitost v modlitbě? Je zaviněna i nedostatkem ohnivé lásky v srdci, i tím, že si neuvědomujeme, jak důležitá je v modlitbě obrazivost - fantazie. Naše fantazie stále jakoby těká a hledá nové poznatky nebo zážitky. Když nemůžeme předmět nebo osobu vidět tělesnýma očima, hned nastoupí obrazivost, která dokáže vidět osoby, nebo děje právě v naší představivosti. Naše mysl potom ještě navíc osoby nebo děje idealizuje, nebo si je představuje horší, než jsou.
Betlémy, zrovna tak jako obrazy křížové cesty, jsou jakoby učebnicí a návodem, jak si máme v modlitbě pomáhat obrazivostí: vytvořit, vymalovat si svou fantazií obraz osob nebo událostí, které jsou předmětem naší modlitby. Tak přechází naše modlitba v rozjímání.
Sv. Ignác v exerciciích přímo nabádá k správnému využití smyslových schopností: "Místo těkání mysli si představ osoby, prostor a místo událostí, o něž se jedná. Potom už můžeš rozjímat: vidět osoby, slyšet co a o čem mluví, pozorovat, jak jednají, a brát si z toho všeho duchovní užitek."
Pojďme tedy do Betléma, abychom viděli a slyšeli, a s pastýři se klaněli Kristu Pánu.
P. Jan Chromeček SJ, duchovní správce na Svatém Hostýně

Rok na Svatém Hostýně

Takový je název padesátiminutového filmu, který natočilo během letošního roku na nejnavštěvovanějším poutním místě v České republice ostravské studio Telepace. Slavnostní premiéra nového filmu se uskutečnila na Svatém Hostýně 14. listopadu.
Film má nejen duchovní, ale i světskou dimenzi. Na začátku stručně připomíná význam a historii oblíbeného moravského poutního místa. Jeho hlavní náplní je však přiblížení současného života s barvitou charakteristikou zdejších poutí.
První poutí je už tradiční "silvestrovská", která zachycuje novoroční půlnoční mši svatou, kterou zde sloužil olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Následuje jubilejní desátá hasičská pouť, jíž se zúčastnilo okolo pěti tisíc hasičů. Z Prahy přijel také ministr zahraničí Cyril Svoboda. Po bohoslužbě, kterou vedl arcibiskup Graubner, následovala ukázka historické i současné hasičské techniky. Následuje valná hromada Matice svatohostýnské z neděle 4. května, kdy je na Svatém Hostýně oficiálně zahájena poutní sezona. Letos ji zahajoval olomoucký generální vikář Milán Kouba. V polovině června vidíme eucharistický průvod vedený opatem strahovským Michaelem Pojezdným z Prahy, který vede z farního kostela v Bystřici pod Hostýnem, a po šestikilometrové trase procesí končí v hostýnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie. Postupně pak vidíme v chronologickém sledu dětskou pouť na konci školního roku spojenou s hrami dětí v překrásné krajině hostýnských hor, pouť Radia Proglas, hlavní pouť, orelskou pouť (tu navštívil mj. nový předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek) a opět pouť dětí na začátku nového školního roku, pouť muklů (vězňů komunistického režimu) a tradiční dušičkovou pouť se světleným průvodem na místní lesní hřbitov, vedenou olomouckým světícím biskupem Josefem Hrdličkou. Poslední poutí je myslivecká svatohuberská pouť, kterou také končí poutavý film o jednom roce na nejnavštěvovanějším poutním místě v ČR.
A víte, kolik těch poutníků (i turistů) na Svatý Hostýn ročně připutuje? Místní duchovní správce P. Jan Chromeček to ví bezpečně: 300 tisíc ročně.
Film "Rok na Svatém Hostýně" je k dispozici na videokazetách a bude také na DVD discích na předvánočním trhu. Počítá se také jeho s doslovnou anglickou verzí.
K doplnění filmu připravuje redakční rada Listů svatohostýnských vydání publikace o Svatém Hostýně, která by měla vyjít v první polovině příštího roku.
K větší popularizaci nejznámějšího moravského poutního místa jistě také přispěje nová poštovní známka v hodnotě 14 Kč s námětem Svatého Hostýna, kterou vydá Česká pošta v emisi "Krásy naší vlasti" v květnu 2004. Na druhé známce této emise bude známé poutní místo v Čechách - Svatá Hora u Příbrami. Zařazení toho námětu na poštovní známku se podařilo po více jak ročním úsilí za velké podpory starosty města Bystřice pod Hostýnem Mgr. Zdeňka Pánka a samozřejmě za laskavého souhlasu olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera. Hostýn tak bude poprvé zobrazen jako nejvýše položené poutní místo se svou bazilikou na poštovní známce, která kdy u nás byla vydána.
Josef Pala

Po stopách historie Svatého Hostýna a Matice svatohostýnské • 29. pokračování

Osud nejstaršího hostýnského obrazu

Návštěva poutních míst (na Moravě to byl především Hostýn) patřila už v dobách dávno minulých k důležitým událostem v životě věřícího lidu. Toto putování na svatá místa, na nichž byla podle tradice zvláštním - zázračným způsobem projevena milost Boží, Panny Marie nebo jiných svatých, mají svou historii v uctívání svatého obrazu nebo sochy.
Tak tomu bylo i na Hostýně. Lidové podání spojuje vznik hostýnských poutí se vpádem Tatarů, kteří ve 13. století vtrhli do Evropy, a v roce 1241 se jako zhoubná povodeň prohnali i Moravou, zanechávajíce za sebou zpustošené a vydrancované území. Lidé před nimi prchali do hustých a nepřístupných lesů, aby zachránili sebe a svůj nejskromnější majetek. Takovým útočištěm se stal pro tisíce obyvatel z nejbližšího okolí i Hostýn - se svými pravěkými ochrannými valy.
Podle ústní tradice dolehl po několika měsících na bránící se lid nedostatek vody, a proto se v nejvyšší tísni s důvěrou obrátili o pomoc k Matce Boží. Na její přímluvu vytryskl pod temenem hory pramen vody, přihnala se velká bouře, která svými blesky zapálila tábor tatarských okupantů, kteří poznali marnost svého úsilí, a odtáhli k Olomouci, kde byl jejich vojevůdce zabit, a Tataři se pak v panice dali na útěk do Uher. Tato mimořádná událost záchrany tisíce lidí byla tak důležitá, že se stala důvodem k putování na hostýnskou horu, a vznikla potřeba záchranu lidí připomínat nejen pamětníkům, ale především jejich potomkům.
Na tuto památku byla vystavěna na Hostýně malá jednoduchá kaplička se zděným oltářem a pravděpodobně s dřevěnou soškou Panny Marie. Představovala, podle starých rytin a kopií obrázků v modlitebních knížkách, Pannu Marii oděnou do širokého pláště, jež svýma rukama rozevírá, a pod nímž hledají ochranu prosebníci všech stavů. Osud dřevěné sošky, později obrazu tzv. Panny Marie Ochranitelky, přečkal na hostýnské pustině různé vzpoury, zbojnické výpady i změny majitelů. Koncem 16. století, kdy bystřické panství odkoupila zbožná rodina pánů z Víckova, byly i návštěvy památné hory nejhojnější, kaplička se opravovala a obraz Panny Marie Ochranitelky se uctíval. Trvalo to až do roku 1619. Tehdy se v Bystřici usadil luterán Václav Bítovský, který "drážděn mariánskými pobožnostmi" rozkázal zničit kapli i po staletí uctívaný obraz. Když pak po Bílé hoře přešlo bystřické panství na Václava z Lobkovic, "dojat tento katolický pán takovou zpuštěností památného místa učinil slib, že stánek Boží co nejdříve znovu obnoví". Svůj slib skutečně splnil, z roku 1629 pochází nové vyobrazení památných hostýnských událostí. Václav z Lobkovic nenechal obnovit původní námět obrazu Panny Marie Ochranitelky, ale přál si, aby nový námět představoval co nejvěrněji historickou událost z této hory. Obraz malovaný na lipovém dřevě byl bez rámu, asi jeden a půl loktu vysoký a jeden loket široký, představuje Matku Boží s Ježíškem metajícím blesky na tatarský tábor. Začátkem roku 1650 prodali Lobkovicové své panství Janu hraběti z Rottalu, který již v roce 1655 opravil hostýnský kostelíček a o tři roky později jej rozšířil na 8 krát 6 m, opatřil malou věžičkou se zvonkem a postaral se i o vnitřní vybavení. Sporná zůstává historie obrazu Panny Marie Vítězné, který pořídil Václav Lobkovic, a v roce 1655 jej nechala manželka Jana Rottala, hraběnka Šternberková, buď pouze opravit nebo přemalovat u malíře Friedricha Eisensteina v Německu. Každopádně k původnímu námětu Panny Marie s Ježíškem metajícím blesky přibyl plastický reliéf z tepaného stříbra, který znázorňuje zázračné pobití Tatarů na hostýnské hoře. Původní dřevěný obraz má velikost 53 krát 30 cm, se stříbrným tepaným reliéfem 108 krát 69 cm. Tento milostný obraz byl v hostýnském kostelíčku uctíván až do doby výstavby nynějšího chrámu v letech 1721 až 1747. Na tuto dobu byl přenesen do tzv. Rottalovské kaple (dnešní Sarkandrovka) a při velké slavnosti svěcení (28. 7. 1748) s velkou úctou a slávou přenesen do nového chrámu na hlavní oltář. Tady se uctíval až do osudného dne 14. 2. 1787, kdy byl hostýnský chrám podle císařského nařízení zařazen mezi "nepotřebné", a proto osvěcen, uzavřen a milostný obraz spolu s ostatními cennostmi naložen na žebřiňák tažený voly a postupně odvezen do skladiště bystřického zámku. Až na žádost bystřického faráře, podporovanou i holešovským děkanem Tadeášem Trautmanndorfem, přišlo nařízení z olomoucké konzistoře, že hostýnský obraz se smí přemístit do bystřického kostela. Josef Hrdina ve svých Dějůvkách z roku 1834 vzpomíná požár v Bystřici, který 2. 6. 1789 zpustošil kostel i faru, ale odvážní Bystřičané z hořícího kostela vynesli monstranci i obraz, a tak je uchránili před zkázou. Další z větších požárů v Bystřici v den svátku Navštívení Panny Marie v roce 1833 znovu ohrožoval kostel. A tenkrát shromáždění poutníci v bystřickém kostele naléhali na faráře, aby povolil obraz odnést na bezpečné místo. Milostný obraz byl odnesen a nějaký čas opatrován v rychlovské kapličce, než se mohl vrátit zpět. Bystřický farář P. Worel 24.6.1909 podává o tomto obraze zprávu do Olomouce.
Píše mj.: Obraz, který byl před rokem 1787 na Hostýně uctíván, byl po odsvěcení kostela přenesen do kostela bystřického, kdež nad svatostánkem na hlavním oltáři je umístěn. Obraz je ze 17. století. Asi před 14 roky (1895) profesor Schweiger pořídil kopii pro olomouckého knihkupce Prombergera, který obraz jako Matku Boží Hostýnskou vydal. Schweigerovu kopii zakoupil arcivévoda Eugen. Tento obraz v Bystřici chovaný, byl vždy považován za milostný. Také Wolny jej nazývá "Gnavenbild".
V bystřické farní kronice je zajímavá zpráva z 23. 6. 1929 o restaurování tohoto vzácného obrazu.
Ve farním kostele v Bystřici je na hlavním oltáři obraz Marie Hostýnské. Obraz dal na dřevě lipovém kolem roku 1630 namalovat tehdejší majitel panství bystřického Václav z Lobkovic. Matka Boží drží na ruce Ježíška, který metá na voje tatarské blesky a poráží je. Roku 1655 dala Marie hr. Rottalová, roz. hr. Šternberková, manželka Jana hr. Rottala, majitele panství bystřického, zhotoviti v Německu u jakéhosi Bedřicha Eisensteina krásný obraz stříbrný, tepaný, který rovněž vyobrazuje porážku Tatarů. Tímto stříbrným obrazem byl překryt z velké části obraz dřevěný, z něhož bylo viděti jen Marii s Ježíškem. Až do odsvěcení chrámu hostýnského r. 1787 byl obraz v chrámu hostýnském, potom byl převezen do farního chrámu Páně v Bystřici pod Hostýnem. Časem obraz dřevěný velmi sešel. Farář Worel požádal bystřického rodáka, slavného malíře mistra Frant. Ondrúška, aby obraz prohlédnul a podal své dobrozdání. Mistr Ondrúšek shledal, že dřevo obrazu je plně rozežráno červotočinou a malba na nejednom místě velmi poškozená, a proto nemá-li obraz propadnout úplné zkáze, je nutná okamžitá restaurace. Obraz byl ofotografován. Farář ohlásil posudek mistra Ondrúška arc. konzistoři a prosil o povolení, aby obraz směl býti renovován. Povolení bylo dáno. Nyní šlo o to, jak má býti restaurování provedeno a komu má býti svěřeno. Farář se dotazoval na mnohých místech, ale rady se příliš různily. Konečně se nabídnul mistr Ondrúšek, že najde nějakého svědomitého restaurátora slavných obrazů, který by renovaci s láskou provedl. Za nějakou dobu navrhl farnímu úřadu prostějovského malíře p. Otakara Pavlovského. Farář o tom uvědomil arc. Konzistoř, která souhlasila. Mistr Ondrúšek pozval p. Pavlovského do Bystřice. Po důkladném prohlédnutí obrazu a delším rozhovoru usnesli se oba na tomto:
a) O. Pavlovský provede konzervování a restaurování obrazu. Obraz nebude přenesen na jiné dřevo, ale dosavadní dřevo bude napuštěno směsí různých ingrediencí. Tím bude jednak zničena červotočina, jednak dřevo ztvrdne jako kámen. Potom bude provedena renovace. Poněvadž by byla věčná škoda restaurovaný obraz překrýt opět druhým obrazem ze stříbra.
b) namaluje mistr Ondrúšek na dřevě věrnou kopii Marie a Ježíška a na tu bude připevněn obraz stříbrný
c) kde má býti umístěn obraz restaurovaný, bude později rozhodnuto (k tomu dala svůj souhlas arc. konzistoř).
Pan O. Pavlovský provedl restaurování obrazu s velkou láskou a pietou. Mistr Ondrúšek se o ní vyslovil s největším uznáním a láskou. Oprava stála 3500 Kč.
Pan O. Pavlovský žádal, aby obraz byl delší dobu ponechán v suché temperované světnici až vyschne, ale také později, aby nebyl přikryt zase stříbrným obrazem, poněvadž by tím v dohledné době propadl jisté zkáze. Tomuto přání bylo vyhověno tím, že restaurovaný obraz umístěn ve vhodném prostředí. Stříbrný obraz byl připevněn na kopii namalovanou mistrem Ondrúškem a tento obraz dán zpět do bystřického kostela nad hlavní oltář.
Dnes, po téměř 75 letech po posledním restaurování, by obraz znovu potřeboval nutnou odbornou obnovu, protože patří mezi nejstarší a nejvzácnější památky našeho poutního místa.
Často byl zmiňován dotaz, proč se tento milostný, po staletí na Hostýně uctívaný obraz nevrátil na své původní místo. Při poslední velké obnově chrámu v letech 1841 až 1845 nechal hlavní oltář postavit rajhradský benediktin Řehoř Wolny, který se nechal inspirovat barokním oltářem brněnského dómu. Protože velkým prostorám chrámu by rottalovský obraz na hlavním oltáři neodpovídal svou velikostí, je místo něho přímo na stěně presbytáře upevněna socha Hostýnské Madony s Ježíškem stojící na půlměsíci s bohatou září paprsků kolem. Reliéfní obraz pod sochou znázorňuje poražené prchající Tatary. Námět je stejný jako na starém obrazu rottalovském, znázorňující Pannu Marii Vítěznou. Socha s obrazem i hlavní oltář jsou prací brněnského sochaře a řezbáře Benedikta Edeleho.
Olga Kozlová

Podzimní poutě

Myslivecká pouť
Pátá svatohubertská pouť se konala v sobotu 18. října k oslavě patrona myslivosti svatého Huberta, který má svátek 3. listopadu. Příroda na Hostýně se v tuto roční dobu už chystá na příchod zimy. Listí na stromech už většinou ztratilo svou převážně zelenou barvu a začalo hrát všemi barvami přicházejícího podzimu. V sobotu ráno, v den pouti, byl slabý mrazík, ale obloha ukazovala, že tento den bude zalitý sluncem. Od časného rána byly ve vyzdobeném Jurkovičově sále a ve stáncích před ním otevřeny prodejní výstavky obrazů, umělecké činnosti myslivců a mysliveckých potřeb. Zájemci se taky mohli povozit v bryčce tažené párem koní.
Program byl zahájen o půl desáté na schodišti před bazilikou, které bylo ozdobeno četnými smrky. Přítomní diváci vyslechli současné i historické lovecké signály společně s odborným komentářem. Za půl hodiny se vydal slavnostní průvod k obrázku sv. Huberta a zde proběhl krátký obřad. Pontifikální mši svatou sloužil ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz. Mše byla troubená, doprovázena hudbou a zpěvem od Petra Vacka a Josefa Selementa v provedení trubačů OMS Přerov a komorního smíšeného sboru Collegium vocale.
Ve 12 hod. se na louce mezi oběma vrcholy Hostýna začala prohánět Hubertova jízda, koně s jezdci překonávali vybudované překážky. Jezdci na koních, z nichž bylo mnoho děvčat, byli oblečeni ve slušivých barevných uniformách a pohled na dění na Svatém Hostýně zalitém sluncem velice lahodil oku. Pak následovala ukázka výcviku a lovu pernatých dravců a Hubertova jízda předvedla hon na lišku. Všechno bylo důstojné, slavnostní a přitom i rozverné a podané s humorem. Na své si přišli dospělí i děti.

Dušičková pouť
Naši předkové si zvolili termín dušičkové pouti na Svatém Hostýně na druhou neděli v měsíci říjnu. Tuto neděli se taky vždy uzavírala poutní sezona. V sobotu v předvečer se vzpomínalo na zemřelé poutníky a příznivce Svatého Hostýna, charakter nedělní bohoslužby byl spíše děkovný. Druhá neděle v říjnu kdysi v minulosti byla zvolena proto, že na počátku listopadu už bývá na Hostýně pro jeho nadmořskou výšku zima, často zde leží sníh a je hora je hůře dostupná.
Ivo Buráň

Zhodnocení poutní sezony 2003

Letošní horké letní počasí se projevilo i na průběhu poutní sezony na Svatém Hostýně, který navštívila i řada turistů, kteří zde našli úlevu před žárem v našich městech. To se projevilo zejména na vytížení ubytovacích kapacit poutních domů - od června až do konce září byly využívány téměř naplno. Odrazilo se to také na tržbách z ubytování, které již v září překročily celoroční výsledek předcházejícího roku. Ubytování si zabezpečovaly dopředu celé skupiny návštěvníků pro různá setkání, z nichž za nejvýznamnější považujeme mezinárodní setkání jezuitů (asi 50 účastníků). Cestu na Svatý Hostýn začínají nacházet ve větším počtu i poutníci z Čech. Dokončená rekonstrukce rozhledny přilákala také větší počet návštěvníků.
Stávalo se zejména o víkendových dnech, že nemohli být uspokojeni všichni zájemci o ubytování. Pobyt v našich poutních domech si objednejte s dostatečným předstihem, např. na Silvestra letošního roku je již ubytování zcela obsazeno od konce října. Doporučujeme zejména rodinám s předškolními dětmi, aby využili i pracovní dny ke strávení své dovolené v klidném prostředí Hostýnských vrchů. Na Svatém Hostýně jsou dnes pro rodiny s dětmi vytvořeny dobré podmínky za přijatelných finančních podmínek.
Matice svatohostýnská se snažila nabídnout všem návštěvníkům co nejlepší služby, musela ale také zavést některá nová opatření, která se nesetkala vždy s pochopením všech návštěvníků - zavedení poplatku za parkování pro osobní automobily (20 Kč) a autobusy (100 Kč), ale bylo nutné začít regulovat parkování na Svatém Hostýně (vybrané peníze budou použity pro potřeby Matice svatohostýnské).
Jak se návštěvnost projevila na hospodaření Matice svatohostýnské?
V jarním čísle našeho časopisu jsme vás informovali o výši dluhu, který jsme měli v souvislosti s provedenými rekonstrukcemi poutních domů č. 1 a 3 - dosahoval 9,5 milionu Kč. Proto také došlo k zastavení dalších větších akcí (kromě kanalizace, která je hrazena z fondu Ministerstva pro životní prostředí). A tak veškeré prostředky (příspěvky, dary a výnosy z hospodaření) byly použity na splátky. Firmě RAPOS Holešov byla zaplacena poslední splátka ve výši 1,5 milionu Kč, 650 tisíc korun bylo vráceno našim členům, 300 tisíc korun Arcibiskupství olomouckému. Ke konci října je náš dluh 6,9 milionu Kč a předpokládáme, že do konce roku jej snížíme ještě o 500 tisíc korun.
Z této situace je zřejmý i výhled pro příští rok - šetřit a splácet dluh. Ale nezoufáme. Vždyť "Vítězná Ochrana Moravy" drží svůj plášť nad posvátnou horou! A děkujeme všem, kterým není osud Svatého Hostýna lhostejný, a přispívají svou pomocí finanční i modlitbami.
Václav Lednický

Co nás čeká v roce 2004

Člověk míní a Pán Bůh mění, říká pravdivé přísloví. V roce 2004 bychom chtěli poskytovat služby poutníkům na Svatém Hostýně v ještě lepší kvalitě než dosud. Protože stále ještě splácíme závazky, které nám vznikly v souvislosti s rekonstrukcí poutního domu č. 1, většinu finančních prostředků budeme používat na jejich snižování. Z toho důvodu budou investice na Svatém Hostýně v menším rozsahu, než jsme dosud byli zvyklí. Nicméně na jaře bychom chtěli v prostoru za poutním domem číslo 3 vybudovat menší dětské hřiště a na žádost členů Matice svatohostýnské začneme připravovat projekt vybudování výtahu v poutním domě č. 3. Pokud budeme mít volné peněžní prostředky, pokusíme se výtah v příštím roce postavit.
Ale především nás čeká další poutní sezona, jsme rádi, že počet poutníků na Svatém Hostýně každoročně mírně roste. Je to zajímavé v souvislosti s tím, že počet návštěvníků nedělních bohoslužeb ve farnostech pro změnu mírně klesá. Je to tím, že na Svatý Hostýn jezdí i lidé, kteří víru nepraktikují v žádné církvi, prožívají ji hodně individuálně, což sebou přináší mnohá obecně známá nebezpečí. Nicméně je to holý fakt a my můžeme jen doufat v Boží prozřetelnost, že i tyto věřící si Bůh sám vede. Tyto lidi se nedaří oslovit a přivést k životu ve farních společenstvích, nicméně bychom je neměli "zatracovat" a měli bychom se smířit s faktem, že i oni na Svatý Hostýn přišli za Bohem a za Pannou Marií. Náš život v církvi by pak měl být pro tyto lidi svědectvím o jejich omylu a pokud budou upřímní, jistě se jednou zpět k církvi vrátí. Proto nemá význam vymýšlet na Svatém Hostýně nějaké nové způsoby evangelizace, ale každý by měl pracovat sám na svých ctnostech a na svém vztahu k Bohu, abychom takové svědectví dokázali vydat.
Aleš Dufek, předseda Matice svatohostýnské

Stručně z jednání výboru MSH

10. října
- prodejní stánky - informace o zjištění na KÚ Holešov o vlastnících
- projednání nové nabídky tisku Listů svatohostýnských v Reproprintu Zádveřice
- schválení finanční účasti pro Telepace Ostrava za kazetu o Svatém Hostýně
- výbor se zabýval finanční situací MSH a předností splátek půjček
- hospodaření MSH a připomínky členů výboru

14. listopadu
- výbor se zabýval nájemními smlouvami pro rok 2004
- výbor projednal dopis otce arcibiskupa ohledně služeb v kapli a výpomoci při bohoslužbách (ministranti) včetně řádného zajištění poutí
- hospodaření MSH a finanční situace, přednostní řešení splátek půjček
- premiéra videokazety Rok na Svatém Hostýně zpracované studiem Telepace Ostrava

Na každé schůzi výboru MSH prováděna kontrola plnění opatření a termínů ze zápisů výboru MSH včetně připomínek členů.
Antonín Mužný, jednatel MSH

Z vašich dopisů

Z daleké Kanady nám poslal dopis oldskaut Ing. Mirko Janeček, vydavatel "Kanadských listů" v Torontu. Jako vzpomínku na naše poutní místo posílá čtyři fotografie z jeho letošní podzimní návštěvy na Svatém Hostýně. Zároveň přikládá také několik novinových výstřižků z kanadských i českých novin.
V Deníku Mostecka z 5. 8. 2003 čteme: Statného skauta v původním kroji s nápisem Canadian Boy Scaut včera přivítal ve své kanceláři mostecký primátor Vladimír Bártl. Oním neznámým, který na své první návštěvě Mostu navštívil hlavu města, byl celoživotní skaut, držitel nejvyššího skautského vyznamenání Stříbrného vlka a několika kanadských řádů, vydavatel Kanadských listů a exilová opora krajanů z bývalého Československa Mirko Janeček. Kromě něj se návštěvy zúčastnila také jeho manželka Jana a hned dva ze zakladatelů mosteckého skautingu Alena Kindlová a Vlastimil Reiner...
Na naši adresu pan Janeček píše, mimochodem bezvadnou češtinou:
Zítra to bude 14 dní, co jsem se vrátil do Kanady s novýma očima! Obě operace se zdařily a o další zázrak se postarala Jana, která sedmkrát projela s pacientem vnitřní Prahou bez nehody. V době, kdy policajti zastavovali kolem Prahy každé druhé auto... Bez brýlí mohu krásně číst a na dálku mám brýle jiné, protože na všech dokumentech mám fotografie s brýlemi. Do těch mezer mezi operacemi a kontrolami jsme díky Janě, vynikající šoférce, vtěsnali mimo Most také zámek Líčkov a "hraběnku" Mařenku Brázdovou, Sněm čestného oddílu Velena Fanderlíka na Svatém Hostýně, Luhačovice, Vizovice, besedu s obyvateli Hrušek u Hodonína (přišli i starostové okolních obcí)...
Na Svatém Hostýně nám bylo dobře!

Investiční akce na Svatém Hostýně v roce 2003

V předminulém čísle Listů svatohostýnských jsem vás informoval o probíhající generální opravě mozaiky Panny Marie na průčelí baziliky a o probíhající opravě vodní kaple. V současné době je oprava mozaiky dokončena, včetně kolaudace a odstranění lešení, které nám zapůjčil otec děkan P. Rek z Holešova.Toho jsme využili a postavili lešení ještě ke schodišti rozhledny. Tato dřevěná přístavba byla už velmi zchátralá a tak jsme přistoupili ke kompletní výměně pláště, oken a měděné stříšky, včetně oplechování. Dále jsme ještě opravili okna a vitráže v kapli rozhledny, a to tak, že původní vitráž "ukřižovaného Krista" jsme z kaple, která není pro veřejnost otevřená, přemístili do mezipatra rozhledny, aby její krásu mohli zhlédnout návštěvníci rozhledny. Dokonce se u ní fotografují rodiny z dětmi. Tím byly práce na rozhledně dokončeny.

Na závěr krátká finanční rekapitulace všech oprav:
finanční investice ze státních prostředků 1 500 000 Kč
Investice Matice svatohostýnské:
vybudování nové podlahy v mezipatře 200 000 Kč
zhotovení pláště schodiště a oken 140 000 Kč
oprava vitráží a oken v kapli 40 000 Kč

Dalším objektem, který prodělává celkovou opravu, je Vodní kaple. V první fázi opravy byla odstraněna naplavená zemina ze svahu nad kaplí, došlo k okopání vnitřních omítek do výšky asi 3 metrů a zprůchodnění odvětrávacích kanálků v minulosti necitlivě zazděných. Dále byla odstraněna zničená podlaha a betonový oltář. Poté odborná firma provedla odizolování stavby metodou parafínových injektáží. Po ukončení prací jsme odvezli suť a kamení ze stavby a opravili jsme ještě plotek kolem kaple, který byl hodně poničen padajícími stromy. Zdivo kaple, silně promáčené, necháme do příštího roku řádně vyschnout a budeme na jaře pokračovat zhotovením nové podlahy, omítek, elektroinstalace, výměnou žlabů a svodů a na závěr bude opravena fasáda.
V červnu jsme ještě nákladem 30 000 Kč opatřili plastiky "staré" křížové cesty plexisklovým krytem, abychom zmírnili dopady nepřízně počasí na kvalitu jejich stavu.
V krátkosti ještě několik dalších informací: Budeme muset o rok odložit plánovanou výměnu dlažby a zhotovení podlahového topení v bazilice z důvodu nemožnosti včasného dodání nové dlažby firmou RAKO Rakovník. Výroba je časově velmi náročná, protože část dlažby se musí vyrábět ručně. Dne 15. 11. 2003 došlo ke konečnému předání varhan a možnosti jejich plného využití při bohoslužbách.
Na závěr bych ještě chtěl oznámit, že se podařilo splnit přání otce arcibiskupa, Jednota Orel v Bystřici pod Hostýnem vyřídila dotaci 100 000 Kč na zakoupení dětského lyžařského vleku. Dalších 50 000 Kč investoval bystřický Orel. Tento vlek je v současné době již nainstalován na louce a budou jej moci využívat návštěvníci Svatého Hostýna, ale hlavně by měl sloužit křesťanským rodinám, které přijedou trávit zimní dovolenou na naše poutní místo.
Petr Janek, technický administrátor na Svatém Hostýně

Vyhodnocení 4. kola výtvarné soutěže

Během celého minulého školního roku probíhala na Svatém Hostýně výtvarná soutěž žáků. Mladí výtvarníci do ní zaslali celkem 485 prací. Nejlepší z nich zdobí stěny v poutním domě č. 1. Všechny ostatní práce byly o prázdninách vystaveny v poutním domě č. 2. Tato výstava měla velký úspěch a návštěvníci se o všech pracích vyjadřovali pochvalně. Dnes, na závěr soutěže, chceme ještě jednou poděkovat nejen žákům, ale i ředitelům škol a pedagogům, kteří se o soutěž zajímali a podle možností pomáhali. Ve všech čtyřech kolech úspěšně reprezentovali školu žáci Cyrilometodějského gymnázia v Prostějově, Biskupského gymnázia v Ostravě-Zábřehu. Ve třech kolech byli úspěšní žáci Církevní základní školy sv. Ludmily v Hradci nad Moravicí a ve dvou kolech žáci Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži a Církevní základní školy v Kroměříži.
Do posledního kola soutěže zaslalo své práce 48 žáků.

I. kategorie
1. místo: Robert Večeřa, Slopné; Dagmar Kubíková, Lipová; Marie Lacinová, Moravský Písek
2. místo: Markéta Černá, Moravský Písek; Tadeáš Cícha, Všechovice; Kateřina Mičková, Moravský Písek; Patrik Šenk, Uničov
3. místo: Milan Janás, Moravský Písek; Lucie Nováková, Bystřice pod Hostýnem; Gabriela Nováková, Bystřice pod Hostýnem

II. kategorie
1. místo: Kateřina Slowiková, Ostrava-Poruba; Andrea Šmídová, Prostějov; Lenka Krčmářová, Dobrotice; Kateřina Lekešová, Ostrava-Poruba
2. místo: Anna Cíchová, Všechovice; Libor Zapletal, Kroměříž; Václav Procházka, Prostějov; Aneta Pavlůsková, Vlachovice
3. místo: Jana Piknová, Kroměříž; Magda Jasenská, Kroměříž; Klára Košťálová, Prostějov

III. kategorie
1. místo: Jan Kucharčík, Ostrava-Zábřeh; Eva Komínková, Prostějov; Miroslava Zaťková, Prostějov
2. místo: Aneta Bočanová, Ostrava-Zábřeh; Vojtěch Buchta, Ostrava-Zábřeh
3. místo: Pavlína Huszerová, Radkovy; Květoslav Bartoň, Uničov
Marie Loučková

Kronika

ZÁŘÍ 2003
8. 9. • 120 poutníků z farnosti Žeranovice • poutníci ze Slušovic
12. 9. • Poutníci z Břestu
13. 9. • Pět autobusů poutníků z Luhačovic a okolí • poutníci z farnosti Kašava • poutníci z Valašských Klobouk • poutníci z Kojetína
14. 9. • Poutníci z Vacenovic • poutníci z Pavlovic
15. 9. • P. Karel Doležel a čtyři autobusy poutníků z Církevní školy sv. Zdislavy z Kopřivnice • šest autobusů poutníků z Rožnova pod Radhoštěm • dva autobusy poutníků z Holešova
17. 9. • Dva autobusy poutníků z Vlkoše
18. 9. • Dva autobusy poutníků z Vnorov
20. 9. • Poutníci z Buchlovic • poutníci z Bohuňovic • poutní zájezd Charity Frýdek-Místek • poutníci z farností Blansko a Luleč
23. 9. • Čtyři autobusy poutníků z Olomouce
24. 9. • Poutníci z Uherského Brodu • poutní zájezd z Vikýřovic • poutní zájezd řeholních sester z Beckova na Slovensku • čtyři autobusy poutníků z Ostravy Poruby
25. 9. • Poutníci z Ústí, Skaličky a Malhotic
26.-28. 9. • Odborný seminář pro pedagogy SOS vesniček z České republiky
27. 9. • Tři autobusy poutníků z Bohdalic, Rostěnic a Kučerova • poutníci z Čeladné • autobus poutníků z Českého Těšína • poutníci ze Staříče • poutníci z Libhoště
29. 9. - 1. 10. • Studijní výlet Integrované střední školy technické z Přerova

ŘÍJEN 2003
1. 10. • Poutníci z Opatovic • autobus poutníků z Prusinovic
3. - 4. 10. • Františkánská pouť
4. 10. • Poutníci z farnosti Šternberk
4. - 5. 10. • Autobus poutníků z Vídně
5. 10. • Mons. Emilián Foltýn - St. Joseph's Church Texas, USA
7. 10. • Autobus poutníků z Partutovic
8. 10. • Pouť starších a nemocných z Valašského Meziříčí
11. 10. • Farníci z Francovy Lhoty a Valašské Senice • poutníci z Martinic a Přílep • poutní zájezd z Lažhotu • poutníci z Jedovnice
18. 10. • Autobus poutníků ze Sehradic
19. 10. • Dva autobusy poutníků z Drahotuš
23. 10. • První sníh na Svatém Hostýně
26. 10. • P. Jaroslav Vracovský s mládeží ze Zlína • 26. zasedání redakční rady Listů svatohostýnských
28. 10. • Dva autobusy poutníků z Velkých Opatovic, Borotína, Vanovic a Deštné
28. - 31.10. • Setkání ředitelů farních a oblastních charit z olomoucké arcidiecéze

LISTOPAD 2003
7.- 9. 11. • Duchovní obnova z farnosti Bolešov na Slovensku
9. - 12. 11. • Setkání ředitelů církevních škol a školských zařízení z České republiky

Bude vás zajímat

Vánoční bohoslužby
Mše svaté na Svatém Hostýně na Štědrý den: 7.00, 9.15, 11.00 a také v 15.30 hod.
V NOCI MŠE SVATÁ NENÍ!
Se starým občanským rokem se na Svatém Hostýně rozloučíme ve středu 31. prosince.
Mše svaté: 7.00, 9.15, 11.00 a ve 24.00 hod. Před půlnoční mší svatou ve 22.30 hod. je sv. růženec, adorace a ve 23.45 hod. Te Deum a sv. požehnání.

V zimním období jsou slouženy mše svaté na Svatém Hostýně
všední dny - 7.00 a 9.15 hod.
neděle - 7.00, 9.15 a 11.00 hod.
Každou neděli je ve 13.00 hod. svátostné požehnání

Redakční rada Listů svatohostýnských uvítá jakékoliv informace, vzpomínky, fotografie a písemnosti o tom, co se dělo na Svatém Hostýně po Únoru 1948, kdy bylo násilně přerušeno vydávání Hlasů svatohostýnských.

Doplnění kalendáře poutí
Z kroniky událostí na Svatém Hostýně je zřejmé, že se zde koná mnoho poutí, které se v průběhu let opakují. Nejdůležitější z těchto poutí jsou součástí kalendáře. V budoucnu chceme tento kalendář rozšířit a doplnit o další významné poutě, u kterých je zaručeno, že se budou konat i nadále.Víme, že některé farnosti konají poutě na Svatý Hostýn i v období mimo hlavní poutní sezonu. Do kalendáře chceme uvést rovněž větší poutě, kterých se zúčastňují poutníci v krojích, s hudbou, prapory, vlastní schólou a podobně.
Váš návrh zašlete písemně nebo e-mailem na adresu Matice svatohostýnské.

Placené parkování na Svatém Hostýně
Výbor Matice svatohostýnské na své schůzi konané 30. května 2003 rozhodl, že na vrcholu Svatého Hostýna je s okamžitou platností zaveden celodenní poplatek za parkování osobního automobilu ve výši 20 Kč a 100 Kč za autobus. Vybírající jsou řádně označeni. Matice svatohostýnská k tomuto opatření přistoupila z důvodu chaotického a bezohledného parkování některých řidičů, kteří někdy prakticky znemožňují plynulý provoz na našem poutním místě.
Nadále platí, že na Svatý Hostýn je zákaz vjezdu motorových vozidel a případná výjimka ze zákazu nestačí jako doklad k bezplatnému parkování. Parkovací poplatek nebude vyžadován po sanitních a požárních vozidlech, po duchovních a po majitelích čipů, kteří si jej zakoupili od MSH k obsluze závory.

Odjezdy autobusů v zimním období (platí od 14. 12. 2003)
Z Bystřice pod Hostýnem - z vlakového nádraží
pracovní dny: 8.35, 10.25, 12.22, 14.25
soboty, neděle: 6.34, 7.40, 8.20, 8.25, 9.50, 10.25, 12.22, 13.30, 14.25, 15.30
Ze Svatého Hostýna
pracovní dny: 9.05, 10.55, 12.50, 14.50
soboty,neděle: 6.57, 8.03, 8.45, 8.55, 10.15, 10.55, 12.50, 14.00, 14.50, 16.00

Rok na Svatém Hostýně
Videonahrávka na kazetách VHS Rok na Svatém Hostýně vyrobená televizním studiem Telepace Ostrava v listopadu 2003 pro Matici svatohostýnskou je v prodeji.
Nahrávka o délce 50 minut se stručně zabývá historii Hostýna, ale hlavně je zaměřena na jeho současnost. Jsou zde barvitě zachyceny všechny hlavní poutě a dění kolem nich v průběhu roku 2003.
Nahrávka je v české a anglické verzi, na zvláštní objednávku je možno ji dodat také na DVD. Nahrávka může být pěkným dárkem pro vaše příbuzné a známé, a to i v zahraničí.
Cena VHS kazety je 350 Kč. V případě odběru 5 a více kusů neúčtujeme dobírku a v případě osobního odběru poskytneme slevu ve výši 5% z ceny. Další množstevní slevy je možno projednat individuálně.
Nahrávka je k dispozici k osobnímu odběru nebo na dobírku na adrese:
Matice svatohostýnská, Svatý Hostýn 115, 768 61 Bystřice pod Hostýnem
tel.: 573 381 693 a 573 381 694 (+fax) nebo e-mail: hostyn.msh@ado.cz
nebo na adrese:
Studio Telepace, Kostelní nám. 2, 702 00 Ostrava
tel: 596 116 408, tel./zázn./fax: 596 112 328
a taky u některých velkoprodejců.

Zemřelí členové Matice svatohostýnské

Cyril Macek, Hrubá Vrbka, 78 let
Jan Macek, Hrubá Vrbka, 80 let
Marie Mozgová, Cetechovice, 91 let
Marie Kišonová, Šanov, 75 let
Ludmila Veselá, Loštice, 65 let
Františka Marečková, Nedakonice, 89 let
Ludmila Filipová, Hošťálková, 79 let
Ludmila Bílková, Vnorovy, 76 let
Marie Halová, Nivnice, 69 let
Marie Pasmínková, Kojetín, 84 let

Vzhledem k tomu, že dostáváme neúplná oznámení o úmrtí členů Matice svatohostýnské (není uveden věk zemřelého, bydliště, mnohdy ani datum úmrtí), redakční rada Listů svatohostýnských rozhodla, že od příštího čísla budeme v Listech svatohostýnských zveřejňovat úmrtí pouze těch členů Matice svatohostýnské, od jejichž příbuzných dostaneme parte. Děkujeme za pochopení.