|
číslo 4
prosinec 2012
ročník XVI
OBSAH
Pošlete svá fota pro Svatohostýnský kalendář 2014
Duchovní slovo
Stručně z jednání MSH
První setkání vdov na Svatém Hostýně
Zhodnocení poutní sezony 2012
Pracovní setkání s olomouckým arcibiskupem
Jak daleko jsou slyšet zvony ze Svatého Hostýna?
Postřehy s střípky z Jubilejního roku 2012
Nových provinciál českých jezuitů
Co nás čeká v roce 2013
Výhledy na rok 2013
Jan Köhler – malíř, na kterého se často zapomíná
Kronika
Na konci Jubilejního roku – jubilejní růženec
Bude vás zajímat
Nový jízdní řád
Zemřelí členové Matice svatohostýnské
Pošlete svá fota pro Svatohostýnský kalendář 2014
Pomalu končí Jubilejní rok 2012, ve kterém jsme si připomínali 100.
výročí korunovace milostné sochy Panny Marie Svatohostýnské. Tuto
mimořádnou událost chceme připomenout všem poutníkům a návštěvníkům
našeho poutního místa ve Svatohostýnském kalendáři na rok 2014.
Prosíme proto naše čtenáře, aby obohatili svými fotografiemi tento
kalendář, jehož obsah již nyní zpracováváme. Chceme, aby byl připraven k
prodeji na valné hromadě Matice svatohostýnské, která bude 5. května
2013.
Posílejte, prosím, své autorské fotografie (nikoli osobní) v co nejlepší
kvalitě, pokud možno snímky originální (bez úprav), které zachycují
atmosféru celého jubilejního roku.
U každé fotografie uveďte krátkou popisku a také jméno autora snímku a
jeho adresu. Autoři vybraných fotografií dostanou autorský výtisk
kalendáře; ti, kdo budou chtít fotografie vrátit (které přijdou
klasickou poštou), prosíme, aby to uvedli v přiloženém dopisu.
Fotografie posílejte do konce letošního roku, a to nejlépe elektronickou
poštou na adresu: pala.josef@volny.cz, nebo klasickou poštou: Redakce
Listů svatohostýnských, Svatý Hostýn 115, 768 61 Bystřice pod Hostýnem.
Josef Pala šéfredaktor Listů svatohostýnských
Duchovní slovo
Dvanáctý měsíc
Zajímavý je ten dvanáctý měsíc v roce. Je to poslední měsíc občanského
roku a zároveň první měsíc církevního, liturgického roku. Je to měsíc
adventní přípravy na Vánoce, na svátky, které v nás obnoví vděčnost a
radost z nesmírné Boží lásky. Bůh je Láska, která nás stvořila ku svému
obrazu a k účasti na božské blaženosti v Boží náruči. Člověk, co mohl,
pokazil, Boží lásku pošlapal. Bůh, Láska, nemůže nemilovat a znovu a
znovu nám odpouští a nabízí spásu, záchranu před věčným neštěstím. Boží
láska jde tak daleko, že překonává božskou spravedlnost tím, že zaplatí
za naše dluhy. Bůh ve svém milovaném Synu se stal člověkem, aby nás svou
krví na kříži vykoupil. Skrze jesličky a kříž nás oslovuje Boží láska:
“Tak tě mám rád, že i když si to nezasloužíš, pro tebe jsem se stal
člověkem, pro tebe jsem umřel na kříži. Nyní záleží jen na tobě, jestli
mé narození a má krev nebudou pro tebe nadarmo.”
Boží láska. Jesličky a kříž. Kolik lidí projde i letos kolem jesliček,
kolik lidí nosí na řetízku křížek a přitom svým životem a často i
veřejným vystupováním šlapou po Boží lásce. Vnější znamení mají cenu
především tehdy, když pravdivě vyjadřují to, co je uvnitř v srdci. Jistě
znáte vnější znamení naší adventní přípravy na Vánoce. Je to adventní
věnec. Obdržel jsem pohlednici. Děti se dívají se zaujetím na první
hořící svíčku na adventním věnci. Na pohlednici můžete číst jednoduché,
ale obsažné poučení: “Naděje, Láska, Radost, Pokoj – to jsou čtyři svíce
na adventním věnci.” Na rubu pohlednice je vysloveno přání: “Ať pohoda,
kterou svíce představují, nepohasne s adventním věncem, ať vydrží po
celý příští rok!“ – Opravdová radost a pokoj pramení z božských ctností
– víry, naděje a lásky. Nechybí potom pátá svíce? Ani ne! Symbolem víry
je sám věnec. Teprve opravdová víra je základem všech opravdových
ctností. Když nevěříš v Boha, jak bys mohl uvěřit v jeho lásku! Ani
pravý pokoj v duši není možný bez smíření s Bohem. Celý adventní měsíc
je dobou pokání, nápravy, smíření a obnovy lásky k Bohu i k lidem.
Radostný ráz této doby nám hned od počátku naši duchovní obnovu
usnadňuje. Štědrý den je předznamenán svátkem štědrého svatého Mikuláše.
S radostí také slavíme Neposkvrněné početí Panny Marie, výsadu, která
lidskou matku povyšuje na Matku Boží. Tak je vše připraveno, aby se Bůh
stal člověkem. Věříš tomu? – Jenom tak můžeš prožívat pravou vánoční
radost nyní a zde a jednou bez konce a bez míry na věčnosti.
AVE MARIA!
P. Jan Chromeček, SJ
Stručně z jednání výboru MSH
12. října 2012
– Jednání s uživateli stánků o jejich zapsání do Katastru nemovitostí
– Jednání se zpracovatelem projektu úprav okolí (zeleň, cesty)
venkovního podia a rozhledny – představil návrh řešení
– Studie prostoru pro občerstvení pro poutníky ve stánku u poutního domu
č. 1
– Realizace úprav chodníků u křížové cesty – dotace z Místní akční
skupiny Podhostýnsko
– Rozpočet předpokládaných nákladů na stavební úpravy Ovčárny
– Publikace a DVD o Jubilejním roce 2012 – bude realizováno ve
spolupráci s TV Noe
– Nákup skříní a postelí do rekonstruovaných pokojů do 3. poschodí
poutního domu č. 3
9. listopadu 2012
– Informace o jednání o povolení výjezdu na Svatý Hostýn na Obecním
úřadu Chvalčov
– Změna Stanov MSH v návaznosti na nový zákon o spolcích (platí od 1. 1.
2014)
– Návrh smlouvy na projektovou dokumentaci úprav okolí venkovního podia
a rozhledny
– Renovace Domovního řádu poutních domů Matice svatohostýnské
– Obnovení pamětní desky císaře Františka Josefa I. na rozhledně
– Odsouhlaseny roční odměny zaměstnancům Matice svatohostýnské
– Odsouhlaseno vydání stolního Svatohostýnského kalendáře na rok 2014
– Prodej růženců jubilejního roku
Václav Lednický, zapisovatel
První setkání vdov na Svatém Hostýně
Vdovství postaví ženu do velmi náročného a nečekaného období. Musí
zvládat povinnosti, ke kterým nemá vztah ani zkušenosti. Pod tíhou této
zátěže často ztrácí víru i naději. Každý z nás potřebuje bytostně
zakoušet, že je přijímán a milován. Přesto se dnes často lidé pozůstalým
z nedostatku poznání vyhýbají, neumí s nimi navázat kontakt. Přitom Boha
jako Lásku zakoušíme především skrze druhého člověka.
Toto bylo motivací pro 1. setkání vdov s olomouckým arcibiskupem Mons.
Janem
Graubnerem 4. října 2012 na Svatém Hostýně. Po společné mši svaté se
pokračovalo v poutním domě, kde přítomné vyslechly povzbuzující slova
otce arcibiskupa. Hovořil o tom, že církev jim chce, po mnoha staletí,
nabídnout pomocnou ruku a vyzval je k aktivnímu zapojení do života
farností. Byl čas i na vzájemné sdílení a svědectví. Společný oběd také
přispěl k otevřené atmosféře.
Všechny si uvědomují, že život křesťana je i životem služby druhým.
Nejen v kruhu rodiny, ale celého společenství církve a má směřovat
především k větší slávě a chvále Boží. Proto už teď chtějí nabídnout své
modlitby za oživení víry v naší arcidiecézi i národě a za nové vylití
darů Ducha pro celou církev. Vycházejí přitom z vyhlášení Roku víry
Svatým otcem k 50. výročí zahájení Druhého vatikánského koncilu a jeho
apoštolského listu Porta fidei (Brána k víře). Benedikt XVI. hovoří i o
hluboké krizi víry, která postihla množství lidí.
Další setkání v otcem arcibiskupem se uskuteční 11. dubna 2013. Místo a
způsob přihlášení budou včas oznámeny v křesťanském tisku a v Radiu
Proglas.
Alenka Panáková
Zhodnocení poutní sezony 2012
Pod pojmem poutní sezona se vybaví každému něco jiného. V rámci své
činnosti na Svatém Hostýně si poutní sezonu rozděluji na tři části: na
vlastní přípravu, průběh a zakončení sezony.
Představuji vám hlavní body letošní významné poutní a jubilejní sezony.
Do přípravné části bych zařadila především úklid celého areálu našeho
poutního místa po zimní sezoně, a to poutních domů, rozhledny a
veřejných prostranství, dále nákup dárkových předmětů, které budou
připomínat jubilejní rok, zajištění průvodcovské služby apod. Do
přípravné fáze poutní sezony bych také zařadila přípravu na instalaci
nových zvonů – pouť na odlévání zvonů do Pasova, jejich dopravu na Svatý
Hostýn, žehnání a zejména jejich umístění do obou věží baziliky.
Instalované zvony patří mezi památný dárek, který bazilika k jubileu
dostala a zůstanou jak pro věřící a poutníky, kteří svými dary na jejich
obnovu přispěli, tak i pro širokou veřejnost nezapomenutelnou
připomínkou Jubilejního roku 2012.
Hlavní sezona se řídí kalendářem poutí. Poutě byly v letošním roce
doplněny o sobotní odpolední děkanátní poutě. Hlavní sezonu doprovázelo
mnoho nových akcí, kterými jsme chtěli přispět k oslavám jubilejního
roku. Zde připomínám zejména přehlídku farních divadelních souborů,
festival farních schol, koncert Hradišťanu, koncert Václava Hudečka a
chrámový koncert vážné hudby, které probíhaly v bazilice.
Vyvrcholením jubilejního roku byla sobota 18. srpna 2012 – hlavní den
oslav. Slavnou mši svatou celebrovanou arcibiskupem Janem Graubnerem
doprovázelo okolo 500 zpěváků z celé Moravy. V odpoledních hodinách byl
hlavní den oslav ukončen příjemným posezením s dechovým orchestrem Haná
z Přerova. Další den v neděli se hrálo loutkové divadlo pro děti na
venkovním podiu.
Poutní sezonu doprovázelo několik doprovodných akcí. V Jurkovičově sále
muzea byly tři výstavy: obrazy Zdeňka Hajného, výstava o životě a díle
architekta Dušana Jurkoviče (s připomenutím jeho návrhu křížové cesty na
Svatem Hostýně) a výstava věnovaná obětem totalitního režimu.
V rámci celé poutní sezony probíhá již čtvrtým rokem na Svatém Hostýně
průvodcovská služba, která je podporována Zlínským krajem, městem
Bystřicí pod Hostýnem a obcí Chvalčov. Všem návštěvníkům, kteří se
chtějí podrobně seznámit s historií našeho poutního místa, je poskytnut
sedmi vyškolenými průvodci zdarma výklad, a to jak v českém jazyce, tak
také v dalších třech jazycích. Tato služba je pro návštěvníky velmi
zajímavá, a proto určitě bude podpořena i v příštím roce.
Po ukončení poutní sezony – v době krátkých dní a dlouhých večerů –
začíná na Svatém Hostýně období pro pořádání duchovních cvičení, která
jsou dostupná pro všechny zájemce. O termínech a lektorech se dozvíte na
našich webových stránkách: www.hostyn.cz, nebo přímo můžete volat na
tel.: 573 381 693-4.
Závěrem děkuji za pracovní nasazení a obětavost všem zaměstnancům,
jubilejnímu výboru, výboru Matice svatohostýnské, členům redakční rady
Listů svatohostýnských, duchovní správě a všem dobrovolníkům, kteří nám
pomáhali připravit a zajistit letošní – pro věřící tak významnou –
jubilejní poutní sezonu.
Dagmar Fojtů, vedoucí hospodářské správy MSH
Pracovní setkání s olomouckým arcibiskupem
Tradiční setkání se členy výboru Matice svatohostýnské s arcibiskupem
Janem Graubnerem se uskutečnilo 1. listopadu v arcibiskupském paláci v
Olomouci. I když venku bylo nevlídno a překvapilo nás rozkopané okolí
paláce, tak společné jednání se odvíjelo v pohodě a ku prospěchu obou
stran. Zhodnotili jsme společně Jubilejní rok 2012, který se chýlí ke
svému závěru. Všechny plánované akce na oslavu 100 let od korunovace
sochy Panny Marie Svatohostýnské už proběhly. Informovali jsme o záměru
vydat o letošním jubileu publikaci doplněnou filmy a reportážními
zkratkami na DVD. Publikaci vydá Televize Noe. Otec arcibiskup se
pochvalně zmínil i o podmínkách, které jsou na Svatém Hostýně pro
pořádání děkanátních poutí za rodiny a za kněžská a řeholní povolání.
Tyto poutě se v letošním roce konaly o sobotách k večeru a vystřídaly se
na nich všechny děkanáty arcidiecéze. Informovali jsme i o
připravovaných záměrech na další kulturně náboženské akce, které
připravíme v příštím roce s využitím zkušeností z oslavy letošního
jubilea. V rámci diskuze jsme si připomněli i některé humorné okamžiky,
které vyplynuly z vypjaté atmosféry, jež jsme zažívali jako pořadatelé v
týdnu, kdy vrcholily oslavy.
Otec arcibiskup se nechal informovat o připravovaných záměrech výboru na
zvelebování vrcholu Svatého Hostýna a s našimi návrhy, jak do budoucna
řešit jeho dopravní dostupnost, a to nejenom motorovými dopravními
prostředky. Probírali jsme i problematiku spojenou s využíváním poutních
domů na Svatém Hostýně různými skupinami občanů a otec arcibiskup nám
navrhl možnosti, odkud čerpat náměty pro výstavy v našem muzeu.
V závěru schůzky jsme probírali i současnou situaci ve společnosti před
přímými prezidentskými volbami a na úplný závěr nám a našim rodinám otec
arcibiskup požehnal.
Ivo Buráň
Jak daleko jsou slyšet zvony ze Svatého Hostýna?
Daleko slyšitelným dokladem o největší investiční akci na Svatém
Hostýně v Jubilejním roce 2012 je zvuk nových zvonů z věží baziliky,
které svým velebným hlaholem znějí do krajiny Hané i Valašska.
Napište nám na e-mailovou nebo klasickou poštovní adresu Matice
svatohostýnské, kde až je slyšet zvuk zvonů ze Svatého Hostýna. Uveďte,
prosím, název obce nebo popis místa (např. křižovatka ulic, návrší za
obcí), kde jste zvony zaslechli a jestli je to pravidelně, nebo náhodně.
Uveďte i to, jestli počasí a směr větru ovlivňují slyšitelnost zvonění.
Ivo Buráň
Postřehy a střípky z Jubilejního roku 2012
Postřehy a střípky z Jubilejního roku 2012, o kterých se v Listech
svatohostýnských ještě nepsalo
Jubilejní rok přilákal k návštěvě Svatého Hostýna další poutníky i
turisty. V průběhu roku se nad rámec běžného poutního kalendáře konaly
další poutě, koncerty, divadelní představení, výstavy, festivaly a byla
uvedena i nová poštovní známka s námětem korunovace.
O šest procent se zvýšila obsazenost lůžek v poutních domech. V měsících
červenci a srpnu byla obsazenost lůžek 57,64 % a 55,56 %. Zajímavý je
taky údaj o počtu poutníků, kteří přijali svaté přijímání v bazilice.
Zde je nárůst o 30 %. Zvýšený počet návštěvníků se projevil taky v
zatíženosti dopravy, kdy byly z Bystřice pod Hostýnem vypravovány
posilové autobusy, a taky ve zvýšeném počtu jídel vydaných v
restauracích.
V hlavním týdnu korunovačních oslav kolem svátku Nanebevzetí Panny Marie
od 11. do 19. srpna se na Svatém Hostýně konaly tyto hlavní akce (v
Jurkovičově sále a v Bystřici pod Hostýnem na zámku bylo současně k
vidění pět tematických výstav):
11. 8. • Odpoledne proběhla veřejná prezentace děl v Jurkovičově sále
vytvořených v týdenním kurzu malování v rámci Školy vidění. Kromě
závěrečné reflexe k vytvořeným obrazům zahrála na závěr valašská muzika
Ogaři z Rusavy.
11. 8. • V bazilice se konal Večerní koncert absolventů na závěr Letní
školy barokní hudby.
15. 8. • Slavnost Nanebevzetí Panny Marie, titulární slavnost s nedělním
pořadem bohoslužeb, hlavním celebrantem pontifikální mše svaté byl
olomoucký pomocný biskup Mons. Josef Hrdlička.
17. – 21. 8. • V těchto dnech se konala pěší pouť z Velehradu přes Svatý
Hostýn na Svatý Kopeček u Olomouce po stanovených trasách poutních cest.
18. 8. • Hlavní den korunovačních oslav – popisu bylo věnováno minulé
číslo Listů svatohostýnských; jako doplnění je možno uvést, že
pořadatelskou službu zajišťovalo 50 dobrovolníků a 20 profesionálů.
18. 8. • Odpolední koncert mládežnického Dechového orchestru Haná na
venkovním podiu.
19. 8. • Hlavní pouť na počest slavnosti Nanebevzetí Panny Marie, mši
svatou celebroval olomoucký pomocný biskup Mons. Josef Hrdlička.
19. 8. • Odpolední vystoupení Teátru Víti Marčíka na venkovním podiu pro
děti s divadelním představením Šípková Růženka.
19. 8. • Večerní slavnostní koncert Václava Hudečka za doprovodu
Janáčkova komorního orchestru Ostrava s přímým vysíláním na TV Noe.
Celková účast poutníků a turistů na těchto akcích byla rozložena do
devíti dnů a odhadem zde bylo v těchto dnech kolem 40 tisíc osob. Méně
poutníků, než se očekávalo, přišlo v hlavní den korunovačních oslav;
přišlo 10 tisíc osob. Tento den kolidoval s ukončením Celostátního
setkání mládeže ve Žďáru nad Sázavou, kde byli přítomni také všichni
čeští biskupové. Rovněž publikovaná organizační opatření a omezení
patrně odradila část poutníků a ti se raději dívali na přímý televizní
přenos zajišťovaný TV Noe.
Tento den byl organizačně a dopravně zvládnut a přes veliké horko
nedošlo k mimořádným událostem. Poutníkům, kteří sledovali mši svatou na
venkovním podiu, bylo rozneseno 200 litrů vody. Lidé, kteří se chtěli
skrýt před sluncem, mohli mši svatou z venkovního prostoru sledovat na
velkém displeji v bazilice. Rozšířený restaurační provoz zajistil i
dostatek občerstvení a jídla.
Propagaci akcí připravovaných v rámci oslav jubilea a jejich následnému
zviditelnění se věnovaly zejména elektronické sdělovací prostředky. Na
prvním místě je nutno uvést TV Noe a pak Českou televizi, Radio Proglas,
lokální rozhlasová studia Českého rozhlasu v Olomouci a ve Zlíně a
internetové portály. Z tištěných médií to byl Katolický týdeník a
okresní deníky. K propagaci přispěla nemalou mírou i vlastní produkce a
distribuce tištěných materiálů, letáků a pozvánek.
Na internetu (www.hostyn.cz) jsou nahrány všechny mše svaté, které se
konaly v Jubilejním roce 2012 v bazilice, a je tam i ta hlavní, která
byla na venkovním podiu v sobotu 18. srpna. Tyto záznamy jsou v archivu,
který je přístupný ze stránky vnitřní kamery, a po půl roce jsou
postupně vymazávány. Proto si raději pro vás cenné záznamy uložte na
svém počítači, což je možné.
V archivu TV Noe jsou přístupny všechny profesionální filmy a reportážní
zkratky. Archiv je přístupný ze stránek www.hostyn.cz a nebo přímo ze
stránek www.tvnoe.cz
Všechny tyto nahrávky a filmy budou na DVD, které budou přílohou knihy
zachycující přípravu a průběh oslav. O tom je zmínka v jiném příspěvku v
těchto Listech svatohostýnských. Svatohostýnský kalendář 2014 přinese
zejména fotografické ohlédnutí se za Jubilejním rokem 2012.
S celkovou finanční bilancí Jubilejního roku 2012 na Svatém Hostýně
seznámíme členy Matice svatohostýnské na valné hromadě, která se bude
konat na jaře 2013. Do té doby už bude známo i vyúčtování dotací
jednotlivých sponzorů, a jestli náklady s tím spojené byly uznány.
Rovněž už bude uzavřena veřejná sbírka na zvony.
Ivo Buráň
Nových provinciál českých jezuitů
Generální představený jezuitského řádu P. Adolfo Nicolás jmenoval v
minulých dnech představeným České provincie jezuitského řádu P. Josefa
Stuchlého, současného superiora brněnské komunity. Nový provinciál
převezme svůj úřad v neděli 3. února 2013.
P. Josef Stuchlý se narodil 10. srpna 1966 v Ostravě, kde také v roce
1990 promoval na Vysoké škole báňské jako strojní inženýr. Do
jezuitského řádu vstoupil v roce 1991 a noviciát absolvoval na Svatém
Hostýně a v Kolíně. V letech 1993 až 1996 studoval filozofii v Krakově.
Pak do roku 1997 působil v Olomouci, kde mimo jiné dohlížel na stavební
úpravy budov nové komunity a Centra Aletti. V Dublinu a Londýně
vystudoval v letech 1997 až 2002 teologii.
Kněžské svěcení přijal z rukou olomouckého arcibiskupa Mons. Jana
Graubnera v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně 6. dubna
2002. V následujících letech (2002 – 2004) studoval psychologii v
Bostonu. Po návratu do České republiky se stal představeným jezuitské
rezidence a studentským kaplanem v Brně.
(www.jesuit.cz)
Co nás čeká v roce 2013
K závěru roku 2012 pomalu hodnotíme vše, co se událo v jubilejním
roce na Svatém Hostýně. Máme za sebou mimořádný rok plný mimořádných
akcí, které jsme uspořádali k oslavě stého výročí korunovace sochy Panny
Marie Svatohostýnské a jejího Syna. Byl to rok náročný pro všechny členy
výboru Matice svatohostýnské a další organizátory svatohostýnských
oslav. Hlasy hodnotící právě končící rok jsou vesměs příznivé. Nesmíme
však usnout na vavřínech. To by byla chyba.
Právě nyní na sklonku roku 2012 je dobré se zamyslet nad tím, co náš
čeká v roce příštím. Naším zájmem bude dobudovat poblíž Ovčárny druhou
polovinu parkoviště pro automobily. Chceme se dále zabývat intenzivně
dopravní obslužností na Svatý Hostýn ve spolupráci s Obecním úřadem
Chvalčov a Městským úřadem Bystřice pod Hostýnem. Pomoc nabízí i krajský
úřad. Mezi další investice patří oprava střechy na Ovčárně, dokončení
opravy hráze rybníku u této restaurace a dokončení rekonstrukce pokojů v
poutním domě č. 3. Chceme vyřešit situaci kolem stánků, které nejsou
zapsány v Katastru nemovitostí, kde trváme na doložení nabytí jejich
uživateli.
S odbornou firmou pana Strnadela budeme pokračovat v úpravě zeleně na
Svatém Hostýně. Dojde k částečným úpravám
Cyrilometodějské cesty ze Svatého Hostýna na Velehrad. V létě bylo
přemístěno poutní zastavení č. 15 z lyžařského svahu ve Zlíně pod vrchol
hory Tlustá. Dále bude přestěhováno zastavení č. 16 z Jižních Svahů do
Štípy ke kostelu. Samozřejmě u obou bude pozměněn obsah informačních
tabulí. Vše by mělo být v pořádku do začátku poutní sezony. Zároveň
budeme usilovat o vyznačení Cyrilometodějské cesty do turistických map,
a to ve spolupráci se zlínskou Centrálou cestovního ruchu.
Chystáme se vyznamenat další aktivní důvěrníky Matice svatohostýnské na
valné hromadě na jaře příštího roku. Po nabytí účinnosti nového
občanského zákoníku (Zákon 89/2012 Sb. – dále “NOZ“) dne 1. 1. 2014 může
občanské sdružení Matice svatohostýnská fungovat v dosavadním rozsahu
jako spolek, nebo bude třeba pro některé či všechny jeho činnosti volit
jinou právní formu. MSH může být zakladatelem obecně prospěšné
společnosti či ústavu (podle NOZ je ústav upravený v § 402 – 418), ale
některé své funkce si pochopitelně může ponechat (např. ve formě
vedlejší “hospodářské” činnosti). I o tom bude rozhodovat jarní valná
hromada.
Pro ty z vás, kteří si ještě nestihli zakoupit jubilejní růžence, máme
je pro vás připraveny na recepci MSH v poutním domě č. 3 a nebo si je
můžete objednat u svých důvěrníků ve farnosti. Vytiskneme tradiční
Svatohostýnský stolní kalendář, který bude zaměřen tématicky jako
ohlédnutí za jubilejním rokem. V tomto duchu bude vydána ve spolupráci s
TV Noe kniha s DVD záznamem akcí uplynulého roku. Pokud se nám podaří
zajistit dostatek financí a ochotných rukou ku pomoci, zopakujeme i
některé kulturní akce, které se líbily v jubilejním roce. Věříme, že s
pomocí Boží bude i ten následující rok úspěšný.
Lubomír Vývoda, předseda Matice svatohostýnské
Výhledy na rok 2013
Než vás seznámím s plány Římskokatolické duchovní správy na Svatém
Hostýně na příští rok, musím se ještě vrátit k letošnímu roku. Navzdory
negativním zprávám, které slyšíme ze všech stran, navzdory ekonomické
krizi, musím konstatovat že nebeská ekonomika je úplně odlišná od té
naší, pozemské. Myslím, že nikdy v minulosti se nepodařilo na Svatém
Hostýně udělat tolik věcí během jednoho roku jako v letošním roce. Jen
pro připomenutí: stavebně byla dokončena oprava klasicistní křížové
cesty, vybudován venkovní liturgický prostor, kompletně opraveny
podlahy, schody a podpůrné konstrukce pod nové zvonové stolice,
provedena celková oprava a výměna elektrických rozvodů ve věžích
baziliky a samozřejmě osazen nový zvonový soubor čítající osm zvonů.
Dále byla zahájena nesmírně náročná záchrana Koehlerovy mozaiky na 1.
zastavení Jurkovičovy křížové cesty, která jen v letošním roce bude stát
800 tisíc korun. Celková obnova je naplánována na tři roky a náklady
budou čtyři miliony korun. V letošním roce se podařilo získat na tuto
obnovu 420 tisíc korun z ministerstva kultury. A Boží matematika je
taková, že za dohledu Panny Marie Svatohostýnské se všechny tyto akce
podařilo financovat bez toho, že by se duchovní správa musela zadlužit.
Říká se, že Bůh má jen jedny ruce, a to jsou ty tvoje. Myslím, že to
rčení je nesmírně pravdivé, protože vaše ruce, ať už sepjaté k modlitbě,
nebo otevřené dlaně s vašimi dary, umožnily, že toto místo, našemu srdci
tak milé, roste do krásy.
Příští rok již nebude tak hektický jako ten letošní, ale přesto nás čeká
dost práce. Bude pokračovat obnova mozaiky, které se ujal akademický
sochař Vojtěch Pařík. Dále bude upraven prostor před venkovním
liturgickým prostorem tak, že plocha bude srovnána do roviny, bude
vybudován zpevněný přístupový chodník k podiu a vysázeny nové keře a
stromy. Začneme také postupně opravovat vnější kamenný sokl baziliky.
Při opravě 14. zastavení křížové cesty jsme zjistili několik
pozoruhodných věcí. Jedna z nich je, že jsme objevili pod vnitřní
štukovou omítkou malby, které budeme také v příštím roce restaurovat. O
dalších zjištěných skutečnostech vás budeme informovat ke konci příštího
roku. Další zkoumání, které nás ještě čeká na jaře, přinese určitě další
zajímavé skutečnosti.
Petr Janek, technický administrátor na Svatém Hostýně
Jan Köhler – malíř, na kterého se často zapomíná
Sgrafito a freska vábily ho zcela, k novým zdem lnul láskou, pilný
byl jak včela, rád měl chlad a přítmí v klenbách božích stanů, častým
hostem býval u velebných pánů, slovácké si písně při kytaře zpíval, o
spor věru nestál, na všechno rád kýval, z hospod nikdy nechodil až ráno,
“Sdružení” byl kasír – malíř Köhler Jano. (Oldřich Lasák)
Hlavním programem Sdružení, jehož byl spoluzakladatelem, byla podpora
slovanství a společně se stejně smýšlejícími umělci v čele s Jožou
Uprkou vybudovali v Hodoníně pro své výstavy a různé akce, kroužky apod.
Dům umělců. Köhler tam vedl kroužek hrnčířský a obvykle po hodinách
sedával s přáteli a za doprovodu kytary zpíval. Právě Jižní Morava,
prostředí kde vyrůstal a žil, může podat nejvěrnější obraz jeho
osobnosti jako umělce. Hluboké křesťanské cítění ho vedlo především k
duchovní tvorbě. Spolupracoval s architekty Dom. Feyem,
Vl. Fischerem a Antonínem Blažkem při výzdobě rekonstruovaných či nových
kostelů a kaplí. Díky výbornému zvládnutí kresby ilustroval mnohé knihy
a časopisy, které jsou spjaty s vůdčí osobností katolické moderny Karlem
Dostálem-Lutinovem. Podle Köhlerových předloh se tiskly pohlednice,
plakáty, různé pozvánky a také známky.
Blízká mu byla také malba. Maloval portréty své rodiny i přátel, ovládal
mnoho malířských technik – pracoval perem, tužkou, uhlem, maloval
akvarely, tempery, oleje, zabýval se i grafikou, dobře zvládal fresko,
sgrafito, byzantskou mozaiku i kachlíkovou mozaiku. Svou uměleckou poctu
vzdával i svatým věrozvěstům. Cyrilometodějský motiv se objevuje na jeho
45 výtvarných pracích, v roce 1933 byla litografie soluňských bratří
použita na poštovních známkách. Za svého života nebyl malíř příliš
ceněn. Kritiky byly rozporuplné – jedni ho odsuzovali, druzí chválili.
Sám Köhler říkal: “Malíř a prase nesou užitek až po smrti.” Celý svůj
život byl nesmírně skromný, zdráhal se uveřejňovat jakékoliv životopisné
údaje, proto literatura o jeho umělecké tvorbě byla za jeho života velmi
skoupá.
Jano Köhler se narodil 9. února 1873 v Brně jako mladší z dvojčat. Otec,
kočí u městské dráhy v Brně, zemřel pět týdnů po jejich narození, matka,
přestože se potýkala s problémy hmotného zabezpečení, umožnila dětem
studovat. Vytvořila citlivému a jemnému chlapci domov sice velmi
chudičký, který byl ale místem porozumění, křesťanské zbožnosti a
estetického cítění, které si přinesla ze slováckého venkova. Z gymnázia
v Brně musel po nedorozumění s jedním profesorem odejít, proto poslední
ročník a maturitu složil v Praze. Köhler ve svém životopise píše: “Byl
jsem slabým matematikem už tenkrát, a proto byli brněnští páni profesoři
rádi, když jsem se do oktávy prokousl do Prahy. Z kreslení jsem míval
výborně a z řečtiny jen dostatečně a mimo to byl jsem chudák (matka
vdova posluhovala) a co ti potřebují studovat.”
V roce 1893 nastoupil na pražskou uměleckoprůmyslovou školu, po jejím
absolvování se přihlásil na pražskou akademii, kde jeho hlavním
profesorem se stal František Ženíšek a celá řada dalších osobností;
Kamil Hilbert ho učil techniku fresky a sgrafita, Stanislav Sucharda
všeobecnému modelování, Felix Jenewein aktu, Otakar Hostinský a Karel
Mádl dějinám umění. Po studiích si ho vybral architekt Hilbert ke
spolupráci na sgrafitech a freskách, kde se v tomto oboru zdokonalil a
na základě jeho doporučení získává Köhler první samostatnou zakázku na
obnově prostějovského Pernštejnského zámku a díky své úspěšné práci se
konečně dostává do povědomí širší veřejnosti.
Köhler vzpomíná: “Hilbert byl jmenován stavitelem chrámu sv. Víta a já
jsem se usadil v Nenkovicích, abych lépe vyžil. Koupil jsem chalupu za
360 zlatých. Mnoho si mne tam venkované nevážili. Jednou se o mně
vyjádřili: kdyby po něm něco bylo, nebyl by v Nenkovicích. Později, když
jsem se oženil, přestěhoval jsem se do Strážovic u Kyjova a tam jsem
zůstal podnes. Hilbert mne volal do práce. Říkal mi, že jsem měl
studovat architekturu, protože mám smysl pro rozvržení. Pracoval jsem v
Praze, např. hotel Paříž je vyzdoben mozaikou podle mého návrhu.”
Od roku 1926 Köhler žil a tvořil v samotě moravského venkova ve
Strážovicích. Tady koupil bývalé kancelářské stavení a přestavěl si jej
na obytný dům. Na vesnici se tento skromný a plachý člověk cítil
nejlépe. O své práci povídá: “Freska se musí pracovat rychle, než malta
uschne. Musí se napřed vědět, jak malba vypadne. Některá barva ztemní,
ultramarín začne svítit. Schwaiger mi poradil zelenou barvu. Byl znalec
fresky. Řekl mi: ‚To mají jednoduché. To vezmou
chromoxid‘ a dal mi adresu do Německa.”
Trvalou zásluhou prostějovského faráře a literáta Karla Dostála-Lutinova
zůstane, že získal Köhlera ke spolupráci a pověřil ho výzdobou farního
kostela sv. Kříže v Prostějově i spolu se sochařem
Františkem Bílkem. Podle Köhlerových návrhů se vyšívala i kněžská
roucha. Do vestibulu tohoto kostela namaloval velký obraz Panny Marie
Svatohostýnské zachraňující Bystřici před Tatary. Lutinov ve svém
časopise Nový život seznámil čtenáře s Köhlerovým dílem a umožnil mu zde
také publikovat své kresby, grafiky i návrhy pro větší práce.
Köhler sám na tuto dobu vzpomíná: “Na Moravě mi Karel Dostál-Lutinov dal
příležitost pracovat o chrámové výzdobě v Prostějově. Tím jsem byl k ní
přiveden a zdobil jsem kostely v letech 1904 až 1905. Bylo mi líto, že
jsou malovány na jeden způsob. Architektura bývá krásná, ale výzdoba
nevkusná. Malbou získal oltář prostor. Kromě Dostála–Lutinova zvláště
olomoucký arcibiskup dr. Leopold Prečan, veliký znalec umění a
starožitností, dodal mi důvěry.”
Chrámové malbě zůstal Köhler věrný i přes občasné práce na světských
námětech a zůstal jí věrný až do své smrti.
Ke kostelním malbám přistupoval svědomitě po zralé úvaze, ve snaze
oživit a podporovat výzdobu architektonickou. Za účelem studia
dekorativního umění v sakrálních interiérech podnikl studijní cestu do
Itálie, kde navštívil Florencii, Benátky a Ravennu. Brzy získal zakázky
na monumentální výzdobu světskou i profánní v Luhačovicích, Uherském
Hradišti, Holešově, Prostějově, Otrokovicích a Napajedlech. V roce 1909
začal pracovat v Kroměříži na výzdobě právě dokončené kaple léčebného
ústavu, kde aplikoval jednu z variant obrazu sv. Cyrila a Metoděje
(jedna z největších fresek u nás, měří 45 m2) a interiér stavby dotvořil
ornamentálním dekorem. Téhož roku se svými stejně smýšlejícími přáteli
zakládá “Sdružení výtvarných umělců moravských“, aby potom společně
vybudovali Dům umělců v Hodoníně, jehož stavbu svěřili architektovi
Antonínu Blažkovi a slovácký charakter budovy dotvořil v souladu s
architekturou Köhler zcela zdarma. Ve Sdružení zastával Köhler také
funkci pokladníka. Spolu s Jožou Uprkou a bratry Mrštíky prosazoval
moravský kolorit, lidové umění, regionální zvyky a svým způsobem se tak
bránili “moderně“ přicházející z Paříže. V následujících letech pracoval
na sgrafitové výzdobě radnice v Tišnově, na fasádách škol v
Otrokovicích, Kyjově, Přerově a Hvězdlicích. V Tišnově pracoval potom
ještě třikrát.
Už jako student rád kreslil různé alegorické postavy a historické
příběhy. Upozornil na sebe lepty, rytinami i oleji, na nichž se často
objevoval motiv šaška s rolničkami na hlavě, člověka, jehož tvář i přes
všechny útrapy čišela optimismem a v jehož rysech bylo lehce poznat
samého Köhlera. “Pracoval jsem v kostelích v Přívoze a v Mariánských
Horách v r. 1912. Je tam výzdoba skutečně umělecká: obraz Uprkův
“Nanebevzetí Panny Marie“, pražský sochař Novák zhotovil pro tento chrám
sochy podle návrhu arch. Blažka.”
Z prací náboženského charakteru se významně projevil v případě výzdoby
křížové cesty na Svatém Hostýně. Jednotlivá zastavení, vyprojektovaná
Dušanem Jurkovičem, navrhl poté, co byl osloven, Joža Uprka. Jím
navržená skleněná mozaika se ukázala být nevhodnou pro drsné hostýnské
klima. Ze tří dokončených Uprkových obrazů tak byl v křížové cestě
ponechán jen jeden, a to třinácté zastavení, obraz Piety. Když Uprka od
další práce odstoupil, ujal se v roce 1912 výzdoby oltářů Köhler a
navrhl pro Hostýn více než tři desítky obrazů z řezané mozaiky značky
Rako s použitím typických folklorních prvků. Problematika mariánského
kultu mu byla velmi blízká a provázela ho v nesčetných podobách po celý
život, jakož i námět Krista Vykupitele. Své pašijové obrazy přizpůsobil
realističtějšímu pojetí provedené v pestrobarevné mozaice. Jednotlivé
detaily obrazu vypracovával sám, aby co nejlépe vystihly myšlenku
výrazu. Köhlerův obraz pro třinácté zastavení však místo na slavném
moravském poutním místě skončil v Rakovníku. Jeho myšlenkou bylo
vytvořit z keramiky obrazy, které by připomínaly malovaná chrámová okna,
jen olovo nahradil spárami a sklo keramikou. S rakovnickými keramickými
závody úspěšně spolupracoval 34 let. Pravděpodobně v této době Köhler
vytvořil i sedm freskových obrazů pro kostel sv. Jiljí v Bystřici pod
Hostýnem a navrhl výmalbu kostela, kterou provedl bystřický malíř Jan
Ježek.
“Také mozaika na náhrobku Dostála-Lutinova v Prostějově a freska hrobky
Hilbertovy jsou mojí prací. Na budově reálky v Litovli jsem udělal 4
historické obrazy z dějin Litovle. V Olomouci je více mých prací,
zvláště v kapli a na schodišti arcibiskupské rezidence, znova jsem
vyzdobil olomoucký orloj, v aule Cyrilometodějské fakulty je můj veliký
olej sv. Cyril a Metoděj, vyzdobil jsem kapli blahoslaveného Sarkandra,
moderním kostele v Hejčíně je má veliká mozaika, největší u nás vůbec.
Měří 63 m2.” Mozaikový obraz “Chvalte Pána všichni národové” pro farní
kostel v Olomouci-Hejčíně objednal olomoucký arcibiskup Leopold Prečan v
roce 1932 a je největším mozaikovým obrazem. Je to jedna z
nejzdařilejších Köhlerových prací. Jde o konečnou odpověď umělce na
otázku po smyslu cyrilometodějské mise u nás. Stejně jako i jinde,
soustřeďuje se na to, co pokládá v lidském životě za nejdůležitější –
víru a mravnost. “Udělal jsem skicu k sv. Václavovi do Dolních Bojanovic,
Večeře Páně a Hory Olivetské pro Prostějov. Vyzdobil jsem seminární
kapli v Olomouci a to je také moje labutí píseň. Od roku 1937 trpím
revmatismem a nemohu již chodit po lešení.”
Jeho onemocnění, způsobené mnohaletou prací ve studených interiérech
kostelů, pracích na lešeních i v zimních měsících mu znemožňovalo nejen
pracovat, později se i pohybovat. Jeho úplně poslední zakázkou byla v
roce 1940 fresková výzdoba domu svého přítele Ing. Součka v Prostějově.
Když ho po provedení prací přítel žádal o sdělení výše honoráře za
práci, Köhler odpověděl: “Moc mně pucuješ knoflíky… Já ubohý tolik jsem
vázán Tvým pánům rodičům… a tím starým Kerelem už zůstanu, neboť jsem se
nehnal za kšeftem, ale za prací a máš-li rád moji práci, to mi úplně
stačí…”
A tato práce už byla skutečně jeho poslední. Zemřel 20. ledna 1941 v
zemské nemocnici sv. Anny v Brně. Z poslední vůle Jano Köhlera cituji:
“Pracoval jsem s láskou ve svém povolání, a hlavně pro kostely, protože
jsem měl pro to porozumění. Vyneslo mi to pohrdání u lidí pokrokových a
cítil jsem tíhu toho, kdykoliv jsem vystavoval. Byl jsem umlčován a
stavěn na slepou kolej. Proto také moje obrazy, o které nikdo nestál a
kterých se za čas nahromadilo mnoho čísel, odevzdával jsem dětem – ať se
o ně rozdělí, ať je třeba i prodají, kdyby jim bylo zle…“
Jano Köhler, tento v minulosti opomíjený umělec, vyzdobil přibližně 70
kostelů, 55 světských staveb, celkem vytvořil přes 2500 prací. Zájem o
náboženskou malbu pramenil z jeho hluboké víry a křesťanské zbožnosti.
Hodně čerpal z byzantského umění, z duchovního citu gotické malby,
čistých barev renesance i monumentální freskové výmalby baroka. Přispěl
i k rozvíjení secese na Moravě, poukázal na lidové umění použitím
ornamentu vycházejícího ze slováckých či hanáckých tradic. Zvláštní
barevný odstín kobaltově modré, která nezaměnitelně určuje řadu jeho děl
je převzatá z podrovnávek fasád slováckých domů. Maloval jasně a
srozumitelně, což přispělo i k jeho oblíbenosti. Podařilo se mu povýšit
lidové motivy a zapojit je přirozeně nejčastěji do křesťanské tématiky,
čímž zdůraznil sepětí především venkovských obyvatel s křesťanskou
vírou.
Tímto životopisným příspěvkem jsme chtěli splatit dluh, který vůči Janu
Köhlerovi máme. Ve chvilkách rozjímání před jeho pašijovými obrazy věrně
znázorňujícími Ježíšovo utrpení si můžeme připomenout i jejich skromného
tvůrce a příkladného člověka. Krása i ztvárnění tragického děje křížové
cesty vybízí k zamyšlení a rozjímání nejen svatohostýnské poutníky, ale
přiláká a osloví i hledající turisty.
Olga Kozlová
Kronika
ZÁŘÍ 2012
16. 9. • Autobus poutníků z Březců a Štěpánova • 250 poutníků z Bílovic
a Březolup • farní pouť z farnosti Nitra-Klokočina
18. 9. • Farská púť z Urminiec (okres Topoĺčany) a z Trávnice (okres
Nové Zámky). Ďakujeme za milé prijatie.
19. 9. • Pouť důchodců ze Slušovic • padesát poutníků z Ostravy-Poruby •
autobus poutníků z Prusinovic
20. 9. • Padesát poutníků z Velké Polomi • sedmdesátka poutníků Kněždubu
a Tvarožné Lhoty
21. 9. • Pouť zaměstnanců kurie Biskupství ostravsko-opavského s
biskupem Mons. Františkem Lobkowiczem • autobus poutníků Pusté Polomi •
autobus poutníků z Trnavy
22. 9. • Pouť 48 poutníků ze Starého Jičína a z Bernartic nad Odrou •
farní pouť z farnosti Papradno ze Slovenska • osmdesát poutníků z
Bohdalic • slovenská pouť z farností Abrahám, Hoste, Pusté Úĺany (98
poutníků) • pouť za obnovu rodin a nová kněžská povolání z farností
holešovského děkanátu s generálním vikářem olomoucké arcidiecéze Mons.
Josefem Nuzíkem
23. 9. • Farská púť z farnosti Sedembolestnej Panny Márie v Bratislave-Petržalke
po pútnych miestach Moravy. Otec Peter Mášik, farár a 47 pútnikov.
Hostýnská Matka Božia, oroduj za nás!
24. 9. • Poutníci z Olomouce a okolí v počtu 130 osob zde prosí o přízeň
Matky Boží. P. František Hanáček, probošt u sv. Mořice
25. 9. • Pouť z farnosti Lidečko (90 poutníků)
27. 9. • Autobus poutníků z farnosti Provodov
28. 9. • Staříčkova pěší pouť z Fryštáku na Hostýn. Dnes je tomu 85 let,
co přišel P. Ignác Stuchlý založit české salesiánské dílo v Fryštáku. P.
František Bezděk, SDB; P. Maxmilián Dřímal, SDB • pouť mládeže z
Havířova
29. 9. • Poutníci ze Staříče • pouť farnosti Krahoravy ze Slovenska •
pouť děkanátu Uherský Brod s olomouckým arcibiskupem Mons. Janem
Graubnerem
ŘÍJEN 2012
2. 10. • Autobus poutníků z Vnorov
3. 10. • Pouť z farností Valašské Meziříčí a Lešná (čtyři autobusy)
4. 10. • Setkání a pouť vdov s olomouckým arcibiskupem Mons. Janem
Graubnerem
6. 10. • Autobus poutníků z farnosti Litovel • pouť z farností Tvarožná
a Blažovice • padesátka poutníků z farností Letovice, Dražovice a
Křižanovice u Bučovic • pouť děkanátu Kroměříž za povolání s olomouckým
arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem
8. 10. • Pouť farností Čeladná a Kunčice pod Ondřejníkem
13. 10. • Dušičková pouť s olomouckým generálním vikářem Mons. Josefem
Nuzíkem
14. 10. • Poutníci ze Závišic • poutníci z Francovy Lhoty a z Valašské
Senice
17. 10. • Dva autobusy poutníků z farností Hustopeče nad Bečvou, Špičky,
Černotín a Bělotín
19. 10. • Exercicie 25 kněží z hnutí fokolare, které vedl biskup Mons.
Ladislav Hučko, exarcha Řeckokatolické církve v ČR
21. 10. • Poutníci z Drahotuš
23. 10. • Autobus poutníků z farnosti Štípa
25. 10. • Poutníci z Vlachova Březí
26. 10. • Autobus poutníků z ostravsko-opavské diecéze v P. Marcelem
Tesarčíkem
27. 10. • První sníh na Svatém Hostýně, sv. Martin přijel na bílém koni
o 15 dní dříve
Zpracováno podle záznamů v knize celebrantů na Svatém Hostýně
(jpa)
Na konci Jubilejního roku – jubilejní růženec
 Přiblížil
se čas, kdy začínáme hodnotit uplynulý rok a přemýšlíme, čím potěšíme
naše drahé o Vánocích. Na Svatém Hostýně jsme také přemýšleli, co dáme
ctitelům Panny Marie na památku tohoto jubilejního roku. Všechny
drobnosti, i velké věci, které jsme kdy dostali, jsou nám drahé pro
hodnotu lásky, s jakou nám byly věnovány. Všichni máme vzácnou památku
od Panny Marie – růženec. Má větší cenu než zlato, než diamanty světa!
Nejsvětější Panna, Královna růžence jej zjevovala svatým duším, a když
přichází z nebe na zemi, vždy jej sama drží ve svých rukou a prosí:
“Modlete se růženec!“
V našich rodinách je mnoho růženců, které jsme si přivezli z různých
poutních míst a zatím si pamatujeme i ze kterých. Ale jaký osud je čeká,
až my z tohoto světa odejdeme? A budou se na ně dívat naši potomci? Ti
těžko poznají, který je z Lurd, z Fatimy, z La Sallety nebo ze Svatého
Hostýna koupený třeba před 50 lety.
Letošní jubilejní svatohostýnský růženec poznají všichni i za 100 let.
Je větší, těžší, má netradiční tvar zrnek. Na každém je jemně vyrytý
portrét Panny Marie Svatohostýnské. Na křížku jsou významné dva
letopočty: 1912 – rok korunovace, 2012 – 100. výročí a místo Svatý
Hostýn. Na středovém díle je z jedné strany obraz Panny Marie a z druhé
svatohostýnská bazilika.
Tímto růžencem můžeme obdarovat naše drahé. Potěší je nejen o Vánocích,
ale i jako milý dárek, který dostanou při biřmování, svátku, křtu,
narozeninách, a to hlavní: stane se jejich nejlepším průvodcem při
každodenní modlitbě.
Někteří naši potomci pochopí opravdovou cenu svatého růžence, až se
dožijí našeho věku, zůstanou sami se svými nemocemi, od všech opuštěni.
Ať mezi nejdražší a nejvzácnější poklady v každé rodině přibude
jubilejní svatohostýnský růženec z roku 2012!
Jubilejní růžence si můžete prohlédnout a zakoupit v recepci v poutním
domě č. 3. Objednat si je můžete u svých důvěrníků, nebo telefonicky na
čísle Matice svatohostýnské: 573 381 693. Cena jednoho růžence je 150
Kč.
Růžence zhotovila firma Coralex Marek, s. r. o., Nová Ves 116, Jablonec
nad Nisou.
Marie Loučková
Bude vás zajímat
V zimním období (od 22. 10. 2012 do 21. 4. 2013) jsou slouženy mše
svaté na Svatém Hostýně: ve všední dny: 7.00, 9.15
v sobotu a neděli: 7.15, 9.15, 11.00
v neděli: 7.15, 9.15, 11.00, 14.15
V neděli ve 13.00 hod. je svátostné požehnání.
Denně modlitba růžence v 18.45 hod.
Vánoční bohoslužby na Svatém Hostýně:
Mše svaté na Štědrý den: 7.15, 9.15 a také v 15.30 hod. V NOCI MŠE SVATÁ
NENÍ!
Se starým občanským rokem se na Svatém Hostýně rozloučíme v pondělí 31.
prosince 2012.
Mše svaté: 7.15, 9.15, 11.00 a ve 24.00 hod. Před půlnoční mší svatou ve
22.30 hod.
je modlitba růžence, ve 23 hod. adorace a ve 23.45 hod. Te Deum a sv.
požehnání.
Muzeum na Svatém Hostýně uzavřeno
Svatohostýnské muzeum bude až do poloviny dubna 2013 uzavřeno. Návštěvu
případné větší skupiny zájemců o prohlídku je nutno v dostatečném
předstihu projednat předem s vedoucí hospodářské správy Matice
svatohostýnské (tel.: 573 381 693, e-mail:
matice@hostyn.cz
Nový jízdní řád
Pro velký zájem poutníků uveřejňujeme na protější straně nový jízdní
řád autobusové linky z Bystřice pod Hostýnem na Svatý Hostýn a zpět.
Zemřelí členové Matice svatohostýnské
Anna Chmelenská, 84 let, Vizovice
Hedvika Kubišová, 83 let, Březová
Libuše Demelová, 90 let, Vsetín
Marie Světlíková, 80 let, Plzeň
Anežka Bartlová, 82 let, Podhoří
Emil Holba, 84 let, Štítná nad Vláří
Pavel Topenčík, 67 let, Dolní Bojanovice
Štěpán Komosný, 91 let, Dolní Bojanovice
Marie Pospíšilová, 81 let, Dolní Bojanovice
Marie Sedláčková, 84 let, Zábřeh
Anna Dočekalová, 98 let, Popovice
Helena Pobořilová, 70 let, Zubří
Milada Sváková, 88 let, Zubří
Božena Surmová, 88 let, Vlčnov
Milena Číhalová, 83 let, Moravská Ostrava
Vlasta Kamasová, 85 let, Želechovice nad Dřevnicí
Marie Jahodová, 82 let, Pašovice
Jaroslav Hladiš, 86 let, Pašovice
Václav Všetula, 86 let, Vnorovy
Marie Kolková, 86 let, Hradčovice
Marie Horáková, 83 let, Kyselovice
|
