Navštivte Svatohostýnské muzeum, pro děti tam máme zvířátka, navštivte muzea pod Hostýnem

Článek o muzeu zveřejněný v Listech svatohostýnských

Svatohostýnské muzeum bylo zcela obnoveno a otevřeno dne 6. května 2007. Dřívější muzeum se nacházelo v rozhledně. Dnešní muzeum je umístěno v prostorách jedinečného Jurkovičova sálu v areálu poutních domů. Ve svých expozicích představuje v přízemí historický vývoj Hostýna od prehistorie až po současnost. Na galérii je expozice přírodnin, flóry a fauny Hostýnských vrchů. Všechny vystavené exponáty jsou opatřeny popisy a je zde i moderní audiovizuální technika.
Zřizovatelem a provozovatelem muzea je Matice svatohostýnská.

Muzeum je otevřeno:

květen, červen, září
úterý - pátek  9:00 - 15:00
sobota, neděle  9:00 - 17:00

červenec, srpen
úterý - neděle  9:00 - 17:00

říjen - duben
sobota, neděle, svátky  9:00 - 14:00

Mimořádné návštěvy po dohodě s Maticí svatohostýnskou.

Cena vstupenek je stanovena na 10.- Kč pro děti od 6 do 15 let a 20.- Kč pro dospělé.

Desetitisícileté dějiny soužití lidí s Hostýnem

Svatý Hostýn - Fascinující příběh soužití člověka a hory starý přes deset tisíc let odhaluje nově otevřená muzejní expozice na Hostýně. Názorně dokazuje, že místo, které si dnes spojujeme s víkendovým odpočinkem, bylo kdysi strategickým místem pro velkou část Moravy.
Autorsky se na výstavě podíleli Helena Chybová a Markéta Mercová z Muzea Kroměřížska spolu s chvalčovským přírodovědcem Jiřím Tronečkem. Prostorově výstavu v Jurkovičově sále tamního poutního domu vyřešil Břetislav Dadák.
Mamutí kost silná jako kmen trnky, bronzová sekyrka nebo děsivě veliký železný hrot šípu. Tyto a desítky dalších zajímavých archeologických nálezů spolu s doprovodnými texty v přízemí sálu dokládají přítomnost člověka na Hostýně od doby kamenné, přes první intenzivní osídlení v době bronzové. Tehdy na jeho vrcholu vybudovali pravěké opevnění lidé kultury popelnicových polí.
V mladší době železné, asi sto let před naším letopočtem, si pak na vrcholu Hostýna zbudovali své oppidum Keltové. Dokázáno je také staroslovanské osídlení hory v době Velké Moravy. Útočiště zde ale nacházeli lidé i v pohnutých časech středověku. Nejznámější pověst o Hostýnu je spojována s bouří, která údajně vyhnala hordy krutých Mongolů od jeho úpatí v roce 1241.
Nákresy mnoha středověkých hradů v okolí jen několik málo kilometrů od Hostýna dokládají, že hora byla strategickým obranným bodem nad pradávnou kupeckou stezkou v nížině.
Další část výstavy se zabývá historií kostela, který roku 1748 postavil na vrcholu hory holešovský stavitel Josef Sturn. Roku 1784 ale Josef II. v duchu osvícenství označil chrám za zbytečný a pouti na Hostýn zakázal. V polovině 19. století byl však kostel po veřejné sbírce obnoven. Listem papeže Jana Pavla II. byl pak roku 1992 povýšen na tak zvanou Baziliku Minor.
Druhá část expozice na horní galerii Jurkovičova sálu se věnuje unikátní přírodě Hostýnských vrchů. Ve vitrínách jsou k vidění aranžované výjevy vycpaných zvířat od bachyně se selaty přes jezevce, čápa černého, krkavce a výra, až po rysa a medvěda, který tu kdysi žil. Jedna vitrína je celá zasvěcena houbám, mechům a lišejníkům, další pak motýlům a netopýrům.
Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava, 21.5.2007

Nová výstava přibližuje historii Svatého Hostýna

Fascinující, desítky tisíc let starý příběh soužití člověka a kopce, kterému se dnes říká Hostýn, dokumentuje nová expozice v tamním Jurkovičově sále.
Zahalen hustými lesy poskytoval Hostýn útočiště už ve starší době kamenné, později jej obydleli Kelti i velkomoravští Slované. S okolními hrady strážil Hostýn pradávnou kupeckou cestu v údolí. Od jeho svahů podle pověsti vyhnala roku 1241 bouře Mongoly, kteří plenili Evropu. Jeho bezpečná náruč za středověkých válek zachránila životy stovkám lidí z okolí.
Výstava odhaluje dávný zrod a vývoj duchovního rozměru vztahu člověka a kopce.
Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava,  16.5.2007

Počátkové Svatohostýnského muzea jsou v roce 1913

V roce 1913 založili hostýnští jezuité Muzeum svatohostýnské. Po opakovaných výzvách poutníkům o přispění všeho, co nějakým způsobem souvisí se Svatým Hostýnem, se sbírky začaly utěšeně rozšiřovat, takže během krátké doby budilo zasloužený obdiv přes 100 exemplářů.
Významným přírůstkem byla mimo jiné i sbírka starých svatohostýnských písní z roku 1773. Velkému zájmu odborníků se těšily zejména nálezy archeologické, jako např. šípy, kopí, úlomky z popelnic a tuhových nádob na obilí, brousky, kamenné koule apod. Sbírku obohatil i zajímavý nález před IV. zastavením křížové cesty, kde byl vykopán velký žernov a pod ním 10 vojenských kosířů.
V muzeu bylo také uloženo fotoalbum z korunovačních slavností, pamětní kniha s podpisy významných návštěvníků našeho poutního místa, mj. i císaře Františka Josefa I. Zakladatelé muzea věřili, že sbírky přispějí k poznávání minulosti této hory, a proto opakují své prosby o věnování listin, medailí, obrázků, soch a jakýchkoliv upomínkových předmětů.
V Hlasech Svatohostýnských z roku 1914 se dočítáme o velmi hodnotných darech věnovaných muzeu. Byl to např. portrét světitele hostýnského kostela v roce 1845 P. Šlosara, obraz Svatého Hostýna z roku 1886, dva obrazy sutin zpustošeného chrámu od prof. Veselého z roku 1827, obraz Zakončení poutí roku 1883 od bystřického rodáka Františka Ondrušky, dále starý obrázek nemocné matky barona Laudona konající pouť v roce 1842, obraz blahoslaveného Jana Sarkandera a několik dalších obrazů, malovaných na skle i na plechu. Sbírka se rozšířila i o vzácné staré pohlednice, medailky, dřevorytiny, sošky a jiné umělecké předměty.
Olga Kozlová LSH 3/2005