Svatý Hostýn
Hostýnské vrchy pojmenované podle památné
hory Hostýn jsou výběžkem Moravskoslovenských Karpat a tedy i západní
částí Vsetínských vrchů. Horu Hostýn tvoří dva vrcholy – vyšší
severní s rozhlednou a větrnou elektrárnou (736m) a západní vrchol
s poutním chrámem a řeholním domem (718m). Impozantní poloha Hostýna,
vévodící širokým rovinám Hané, zdaleka viditelná a charakteristická
silueta hory s chrámem nejvýše položeným je na Moravě ojedinělá. |
 |
Základní kámen na nejvyšším bodu hory položil 1.9.1897 císař Frant.
Josef I.. Podle návrhu a představ P. Cibulky stavbu provedl a z velké
části i financoval ing. Václav Wittner z Olomouce. Půdorys
rozhledny tvoří dva nestejně velké kruhové půdorysy z kamenného
zdiva, větší má průměr 7m, menší 3m, tl. zdiva je místy až 1m.
Vchod na rozhlednu ze severní strany po železném točitém schodišti až
k původně otevřené vyhlídkové terase, nad níž čněla štíhlá
dřevěná nadstavba ukončená věžičkou. Už v r.1915 bylo nutné
tuto nejhornější dřevěnou konstrukci z důvodu zřícení rozebrat
a původní rozhlednu snížit. Během sta let své existence prodělala
rozhledna mnoho oprav a měnila svou výšku. Dnes je rozhledna vysoká 15m
a poslední oprava se uskutečnila v roce 2003. Provedla se
kompletní výměna pláště, oken a měděné stříšky, vč. oplechování.
Byly také opraveny okna a okenní vitráž z kaple přemístěna do
mezipatra rozhledny a tak se stala viditelnou už přicházejícím návštěvníkům
rozhledny. Do přízemní kaple sv. Kříže je vchod z jižní strany
ručně kovanými železnými dveřmi, na protější straně oltář , nad
ním pískovcová socha P. Marie Bolestné a mramorový kříž, vše z dílny
Ferd. Neumanna z Kroměříže. V dnešní době není kaple veřejnosti
přístupná.
Schodiště
Monumentální pískovcové schodiště s 221 stupni z nedalekého lomu na
Černavě dlouhé 242m, které přetínají dvě cesty na tři nestejně
dlouhé části. Nejužší stupně u Vodní kaple (5-6m), směrem nahoru se
rozšiřují (7-8m). Projekt vypracoval a stavbu řídil bystřický
stavitel Otto Zeman, provedeno kamenickou dílnou mistra Korábečného z Rajnochovic.
Horní část schodiště kolem kostela podle návrhu architekta Sochora z Prahy
provedla firma stavitele Holečka z Olomouce. Tvoří ji 29 schodišťových
stupňů širokých 12,5m z tvrdé slezské žuly, kamenné zábradlí
s balustrádou a terasa. Na jednotlivých stupních jsou dodnes patrna
jména dobrodinců, kteří se finančně podíleli na této stavbě. Výstavba
schodiště trvala necelý rok, otevření a slavnostní svěcení
12.9.1910. V létě roku 2000 proběhla generální oprava chrámového
schodiště vč. nových základů pod pískovcové balustrády a současně
se provedla výměna schodišťových svítidel. Tato mimořádná investice
byla z části opět hrazena obětavými dárci, jejichž jména jsou
vytesána na schodišťových stupních. |
 |
Snaha
něco prodávat na vrcholu Hostýna poutníkům se traduje už od počátku, co zde
stojí kostel a konají se poutě. Dřevěné prodejní stánky (tak jak je známe
dnes podél schodiště k bazilice) byly vystavěny v roce 1904 podle návrhu
Dušana Jurkoviče a jejich rozmístění mělo znázorňovat rozevřenou kytici v
jejímž centru je bazilika.
Stánky už dnes nevyhovují požadavkům na kulturu a hygienu prodeje ani
požární bezpečnosti. Připravuje se výstavba nových stánků situovaných nad
autobusovou točnou (pod poutními domy) a následná likvidace stánků
stávajících.
Poutní dům č.1 (ve zpracování)
Zatím alespoň článek a fotografie z
průběhu
rekonstrukce v roce
2002
Poutní dům č.2 (ve zpracování)
Zatím alespoň článek a fotografie ze
slavnostního žehnání v
roce 2006
Poutní dům č.3
Na hostýnském vrchu tichém vedle milé svatyně poutní dům
se nový tulí jako květ ku květině. Jako Marta přepečlivá poutníků dav k sobě
zve, Marii když úctu vzdali, občerstvili tělo své.
Těmito slovy básníka Rudolfa Stupavského uváděly Hlasy Svatohostýnské v
říjnu 1928 velkolepou slavnost otevření nově zbudovaného poutního domu.
Posvětil jej 19. srpna 1928 olomoucký arcibiskup ThDr. Leopold Prečan za
účasti 24 tisíc poutníků.
Projektantem stavby byl rodák z Holešova, prof. Ing. Vladimír Fischer z
Vysokého učení technického z Brna. Stavební práce začaly v květnu 1927.
Vedení poutního domu bylo svěřeno sestrám Neposkvrněného Početí Panny Marie
z Přerova. Téměř 24 let sloužil poutní dům k ubytování poutníků. Od 50. let
minulého století se zde vystřídalo několik majitelů a různých provozovatelů,
poutní dům se změnil k nejrůznějším účelům a má za sebou pestrou i pohnutou
historii. Až teprve od roku 1996 opět slouží konečně svému původnímu poslání
a umožňuje ubytování a stravování návštěvníků Svatého Hostýna.
Na podzim v roce 2005 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce a oprava tohoto
poutního domu společně s poutním domem č. 2. Trvala necelý rok a vyžádala si
náklady ve výši 32 milionů korun, z toho necelou polovinu hradila Evropská
unie ze svých strukturálních fondů.
Jurkovičův sál
Jurkovičova výjimečná schopnost propojit architekturu s
krajinou, materiálem i barvami do přírodního rytmu je patrná ze všech jeho
děl. Na Svatém Hostýně je to nejlépe vidět na jeho křížové cestě. Byl to
právě významný slovenský architekt Dušan Jurkovič (1868-1947), kterému
Matice svatohostýnská svěřila úpravu celého hostýnského areálu. Je nesmírná
škoda, že nemohlo dojít k realizaci dalších jím navrženým staveb pro naše
poutní místo (velká shromažďovací síň, zvonice, kaple sv. Cyrila a Metoděje
a obchodní bazar). Kromě křížové cesty po tomto umělci zůstal na Svatém
Hostýně malá shromažďovací sál, který nese jeho jméno. Pravidelně se zde
koná každoročně valná hromada Matice svatohostýnské. Od roku 2007 je zde
umístěno nově zřízené svatohostýnské muzeum.
 |
 |
Po všech zkázách na Hostýně, které byly
započaty od zrušení chrámu v roce 1787 se vybudovala pouze ovčírna určená
k chovu ovcí na nezalesněném vrcholu hory. V její blízkosti (od
holešovské strany) se vystavěla vápenná pec na vypalování vápna,
které se objevilo při průlomu valů nedaleko slavkovské cesty. Na přelomu
18. a 19. století existoval na vrcholu Starý hotel (dům čp. 58 Chvalčov)
a restaurace a ubytovna Ovčárna, zřízená r. 1912 z původní ovčírny
a původně označována jako Útulna (dům čp. 111 Chvalčov). Dnes tato budova
slouží jako ubytovací hostinec. Rozsáhlá rekonstrukce proběhla v létech
1994-5.Památníky prvního, druhého a třetího
odboje
| Na zadní stěně druhého zastavení
Jurkovičovy křížové cesty je pamětní deska Omladiny obětem první
světové války v podobě bronzového reliéfu znázorňující moravský lid
adorující hostýnské Madoně od Vincence Vosmíka (1919). |
 |
 |
 |
Silnice
6km dlouhou serpentinovou silnici vypracoval na základě měření bystřickým
geometrem Ing. Maťou Moravský zemský výbor v Brně a prováděla
firma Ing. Velenec a spol. z Moravské Ostravy. Nová silnice začíná
u bystřického hřbitova na okresní silnici Bystřice – Slavkov , pokračuje
k Černému potoku, v pravém úhlu se zatáčí k Chvalčovu,
kde protíná starou cestu vedoucí k lomu. Dále se spirálovitě vine
po severním, východním a jižním svahu a končí u Poutního domu. Náročná
stavba ( složité zemní práce ve skalnatém podloží, kácení stromů,
odstraňování pařezů, rozsáhlé sanační a zabezpečovací práce,
kterým předcházelo obtížné vykupování pozemků od soukromých vlastníků),
trvala dva roky a byla dána do provozu 6.9.1932. Velký podíl na zdaru
tohoto díla mělo vedení MSH - prelát Valoušek a továrník Zbořil.
Větrná elektrárna
Byla zprovozněna na jaře v roce 1994.
Provoz elektrárny je nepřetržitý, ovládaný řídícím počítačem,
který na základě informací dodávaných příslušnými čidly spouští
elektrárnu, nastavuje rotor do směru větru, nastavuje lopatky
dle směru větru a připojuje elektrárnu na rozvodnou síť. Při stoupnutí
rychlosti větru nad povolenou mez, odpojuje generátor a brzdí rotor. Výroba
elektrické energie probíhá v intervalu rychlostí větru 1,5 - 14,5 m/s.
Veškerá vyrobená elektrická energie je odváděna do sítě JME.
Kapacita roční výroby je 350 MWh ( pokud je v provozu po celý rok).
Je to výrobek dánské firmy VESTAS V 27-225
kW. 400V/50Hz
Výkon zařízení 225 kW
Pracovní rychlost větru 3,5 m/s
Jmenovitá mez rychlosti větru 14,4m/s
Rotor VESTAS o průměru 27 m, 3 listy z polyesterového sklolaminátu
Výška osy rotoru nad terénem 31,5 m
Výška ocelového stožáru 30,0 m
Délka lopatky je 13,5 m
Generátor SIEMENS asynchronní 225kW/400A
Napěťová soustava 400V/50Hz, cos fí0,01
Celková hmotnost zařízení 22,8 t |
 |
 |
Dřeviny a zeleň na vrcholu Hostýna
V jubilejním roce císařova panování, roku 1908 (60. výročí),
byl na vrcholu Hostýna, který byl do té doby beze stromů, vysázen háj.
Říkalo se mu taky Sady Václava Zbořila. Stromy byly vysazeny před dolním
koncem krámků, odtud pokračovaly k rozhledně (pojmenované podle císaře pána)
a u 7. zastavení Křížové cesty mění stromořadí směr a zatáči ke kostelu, kde
i cesta končí u kaple Jana Sarkandra.
Přehled větších oprav do roce 1900
1992–1993 Stavba větrné elektrárny
1992–1997 Rekonstrukce vodovodu
1993–1996 Dešťová kanalizace
1994–1995 Rekonstrukce restaurace Ovčárna
1995 Nová měděná střecha na bazilice a pozlacení věžní báně
1996–1999 Rekonstrukce 2. a 3. podlaží poutního domu č.3 včetně restaurace
1997–1998 Plynofikace Svatého Hostýna
1997–1998 Rekonstrukce silnice z Bystřice p. Host. na Svatý Hostýn a v
areálu poutního místa
1997–2000 Stavební rekonstrukce Jurkovičovy křížové cesty
1998 Rekonstrukce vnějšího i vnitřního osvětlení baziliky
2000 Generální oprava schodiště před bazilikou
2000 Nové parkoviště pod točnou autobusů
2000 Generální rekonstrukce a plynofikace pravého ambitu upraveného na kapli
sv. Josefa
2000 Posvěcení nové exerciční kaple v poutním domě č.3
2002 Rekonstrukce poutního domu č. 1
2002–2003 Generální přestavba varhan
2002–2003 Oprava rozhledny
2002–2003 Oprava mozaikového obrazu v průčelí chrámu
2003–2004 Odkanalizování Hostýna do čističky v Bystřici pod Hostýnem
2003–2008 Rekonstrukce Vodní kaple
2004 Eurookna a nová fasáda fary
2006 Ukončení oprav poutních domů č. 2 a 3 a Jurkovičova sálu, přístavba
výtahu pro vozíčkáře
(realizace za podpory Evropské unie a Ministerstva pro místní rozvoj ČR)
2007 Otevření nového svatohostýnského muzea
|