Jubilejní rok 2012 - hlavní týden oslav
 |
Vyvrcholení Jubilejního roku v podání redaktorů Zpravodaje města Bystřice p. Host.
Oslavy 100. výročí – jiné než před 100 lety
Oslavy 100. výročí korunovace vyvrcholily po celoročních
přípravách v sobotu 18. srpna 2012 velkou slavnostní mší pod
širým nebem.
Prostorem pro ni byla louka mezi kaplí Jana Sarkandra, v jejíž
blízkosti stálo zastřešené stupňovité pódium pro arcidiecézní
pěvecký sbor z Velehradu, hudebníky a sólisty, a novým venkovním
liturgickým pódiem. Mše se zúčastnilo několik tisíc lidí – obřad
mohli sledovat venku nebo na obrazovkách umístěných před
bazilikou i v jejích vnitřních prostorách. Přijely skupiny
poutníků krojovaných i v civilním oděvu, mladí lidé s malými
dětmi, lidé staří i velmi staří, představitelé různých
moravských spolků, čestní hosté – mezi nimi i Ernst Gideon
Loudon s manželkou.
Přesto to nebylo jako před sto lety. Časy i lidé se mění. Nebyli
tu všichni z širokého okolí, z celé země, nebyl zaplněn každý
centimetr místa, doprava na cestách od Bystřice nekolabovala,
vrcholek Sv. Hostýna nebyl přetížen poutníky, jak se
předpokládalo, a hostýnská louka nemizela pod koly zaparkovaných
aut. Zážitek těch, kteří se na horu vypravili, neboť hory se ze
svého místa pohnou málokdy, ať už se časy mění, jak chtějí, mohl
tedy být opravdu duchovní. Za soukromou svátostí smíření
nemuseli věřící do kostelní zpovědnice, ale mohli ji slavit
přímo na louce – přisednout na židli pod strom či do trávy k
některému z kněží připravených naslouchat. Poutníci si mohli
prohlédnout originály Fantových korunek na hlavě milostné sochy
Panny Marie a Ježíška, navštívit některou z výstav ve
Svatohostýnském muzeu, obdivovat opravené hostýnské stavby,
odpočinout si ve stínu pod starými stromy, vybrat si hudbu či
ticho, společnost či ústraní. Pro vrcholné sváteční dny navíc
připravili zdatní a pozorní pořadatelé oslav i několik lákavých
kulturních akcí. Byly to svátky mnoha podob – zatímco v sobotu
sloužil arcibiskup olomoucký Jan Graubner na novém venkovním
liturgickém pódiu za přítomnosti několika desítek kněží z
Moravy, Slovenska a Polska, biskupa nitranského i krakovského,
obklopen tisíci lidí a stovkami zpěváků slavnostní mši, v neděli
odpoledne na témže místě hrál sám svou pohádku o Šípkové
Růžence, tančil bos a kropil diváky studenou vodou živelný Víťa
Marčík. Na oba přitom vlídně shlížela z průsvitného obrazu za
jejich zády Panna Maria Svatohostýnská, neb oba děli svatou
pravdu, a oběma do toho souhlasně zvonily zvony, jejichž hlasy
se v tichu a správném větru spojují a nesou se do Bystřice pod
Hostýnem jako táhlý žehnající tón. Stejně by zněly i před sto
lety.
Zpravodaj města Bystřice p. Host., msch
Nová známka, nová kniha – Bystřice filatelistická
Dvě novinky pro filatelistickou veřejnost i zájemce o regionální
kulturu a historii představila akce konaná v kruhovém sále
bystřického zámku 23. června 2012. Slavnostně byla uvedena do
užívání nová poštovní známka s Pannou Marií Svatohostýnskou
vydaná Českou poštou 20. června 2012 při příležitosti 100.
výročí korunovace milostné sochy Panny Marie na Svatém Hostýně.
Zároveň byla za přítomnosti autora Vladimíra Krečmera
představena nová publikace z Edice Zpravodaje nazvaná Historie
poštovnictví v Bystřici pod Hostýnem.
Přestože oba tvůrcové známky – grafik, malíř a ilustrátor
Oldřich Kulhánek a rytec Miloš Ondráček pozvání pořadatelů
nepřijali, akce se zúčastnila řada významných hostů – zástupci
České pošty, Matice svatohostýnské i Duchovní správy Svatý
Hostýn. V úvodním projevu přivítal přítomné starosta města
Zdeněk Pánek. „Město Bystřice pod Hostýnem se chce dnešní malou
slavností připojit k zástupu těch, kteří vnímají svatohostýnskou
tradici jako stálou součást života podhostýnského kraje,“ řekl v
uvítacím projevu. Zvětšenou podobu nové poštovní známky
symbolicky odhalili v obležení fotografů Ing. Alena Vozábalová,
obchodní ředitelka České pošty, region Jižní Morava, a Mgr.
Lubomíra Vývoda, předseda Matice svatohostýnské. Provizorní
přepážka České pošty v předsálí byla zase již hodinu před
začátkem programu v obležení dychtivých a nedočkavých
filatelistů. Protože zájemců o novou známku přišlo několik
stovek, fronta jako by neměla konce. Pozornost přitahovaly také
pamětní listy vytvořené grafikem Oldřichem Páleníčkem a obálky
prvního dne. Do konce akce prodala Česká pošta kolem 1 000 ks
známek, 300 obálek prvního dne a všechny pamětní listy, jichž
bylo pro tento významný den připraveno 150 ks.
Slavnostní uvedení známky s motivem Sv. Hostýna už bystřický
zámek jednou zažil – bylo to v roce 2004, kdy vyšla známka s
vyobrazením baziliky nanebevzetí Panny Marie. U zrodu myšlenky
na vznik známek s hostýnskou tématikou stáli v obou případech
členové místního Klubu českých filatelistů, především jeho
předseda pan Antonín Mužný. Pro letošní slavnost připravili
filatelisté skvělou výstavu celistvostí s mariánskými motivy,
kterou si návštěvníci akce mohli prohlédnout ve vedlejším
zámeckém sále.
Antonín Mužný spolupracoval také s Ing. Vladimírem Krečmerem na
jedné z kapitol nové knihy Historie poštovnictví v Bystřice pod
Hostýnem. Na uvedení knihy, o níž jsme se ve Zpravodaji již
několikrát zmiňovali (viz zejména rozhovor s autorem v čísle
6/2012, str. 18–20) bylo v hlavním programu o něco méně času,
než by si byla zasloužila. Vzácný host Ing. Krečmer, který se po
dlouhých letech navzdory vysokému věku a zdravotním komplikacím
znovu přijel podívat do svého rodného města, měl ale stejně
hodně práce s rozdáváním autogramů a konverzací a povedlo se i
několik příjemných a překvapivých setkání. Snad 11. publikace z
Edice Zpravodaje najde své čtenáře i mezi nefilatelisty a snad
oni najdou kromě jiného na vnitřní straně jejího přebalu až
příliš důmyslně ukrytou fotomapu s označenými místy, na nichž se
v historii nacházely bystřické pošty…
Zpravodaj města Bystřice p. Host., msch
Výstava ke 100. výročí korunovace Panny Marie Svatohostýnské
V letošním roce si připomínáme 100. výročí korunovace sochy
Panny Marie Svatohostýnské. Na Hostýně se při této příležitosti
dějí různé zajímavé aktivity po celý rok. Město Bystřice pod
Hostýnem se k oslavám této významné události připojí v srpnu
letošního roku kratší výstavou.
Prezentovat se budou svaté obrázky, sošky, předměty z keramiky,
porcelánu i skla, upomínkové předměty, medaile, knihy,
příležitostné tisky, umělecká díla i lidová tvořivost, zkrátka
doklady o tom, že Panna Maria Svatohostýnská ovlivňovala širokou
oblast tvůrců v celém regionu.
Na výstavě si mohou návštěvníci prohlédnout předměty ze sbírek
Městského muzea v Bystřici pod Hostýnem, které spolupracuje s
renomovanými institucemi, jakými jsou Moravské zemské muzeum v
Brně, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Státní
okresní archiv v Olomouci, Vlastivědné muzeum v Olomouci a
Městské muzeum v Holešově. Předměty na výstavu zapůjčili i
někteří soukromí sběratelé.
Máte-li i vy doma nějaké zajímavosti s motivem Panny Marie
Svatohostýnské a chtěli byste se s ostatními podělit o své
sběratelské kousky, poprosili bychom vás o výpůjčku na tuto
výstavu. Můžete nás kontaktovat na telefonu 573 501 966, e-mailové
adrese: nedelnikova@mubph.cz, nebo nás můžete osobně navštívit v
kanceláři muzea v bystřickém zámku.
Výstava se bude konat od 4. do 26. srpna v zámku v Bystřici pod
Hostýnem. Otevřeno je vždy od úterka do neděle od 9.00 do 16.00
hodin. Na vaši návštěvu se těší pořadatelé.
Zpravodaj města Bystřice p. Host., eda-
100. výročí korunovačních slavností na Svatém Hostýně (1912–2012)
V létě roku 1912 byl Hostýn místem velkolepé a jedinečné události – slavností korunovace milostné sochy Panny Marie Svatohostýnské. Trvaly jedenáct dní, od 15. 8. do 25. 8. 1912.
Tisíce poutníků
Hned první den, čtvrtek 15. srpna, byl dnem hlavním a
nejvýznamnějším. V tento korunovační den bylo podle úsudku
tehdejších vojenských znalců přítomno na Hostýně přes 100.000
lidí. (Josef Kumpholc ve své kronice „Soudní okres bystřický“ a
František Vídenský ve své knize „Svatý Hostýn ve svém původu a
svých osudech“ uvádějí údaj 90.000 návštěvníků, časopis „Hlasy
svatohostýnské č. 9 ze září 1937 uvádí dokonce jen 80.000
poutníků.) Byla to třetí stotisícová návštěva zaznamenaná na
Hostýně. První návštěvu 100.000 lidí uvádějí písemné materiály
při manifestační pouti 4. 9. 1881, druhou při konsekraci chrámu
15. 8. 1891. Hostýn ve dnech korunovace navštívili v tak
obrovském počtu mariánští ctitelé z Moravy, Slezska, Čech, z
Uherského Slovácka (tj. ze Slovenska), z Vídně a dalších míst
Rakouska, ale i ze vzdálené Ameriky. Za celou dobu korunovačních
slavností zavítalo na Svatý Hostýn asi 200.000 lidí. Poutních
průvodů bylo během jedenácti slavnostních dnů několik set – při
tak velkém množství lidí nebylo možné je přesně spočítat.
Nejvíce poutníků přijelo z Uherského Ostrohu a okolí (1 500), z
Uherského Hradiště a okolí (1 400), z Olomouce připutovalo 1 100
lidí, z Břeclavi 950, z Vídně 800, z Prosenice a Rajhradu po 765
(!), z Brna 700, z Tovačova a Soběchleb po 500, z Loučky 450, z
Kelče, Vizovic a Všechovic po 400. Na bystřické nádraží přijelo
ve dnech 14. a 15. srpna 1912 čtyřiašedesát zvláštních vlaků.
Korunky
Pro korunovaci byly pořízeny korunky ze zlata, perel a
drahokamů. Jejich autorem byl architekt Josef Fanta, profesor
české techniky v Praze, proslulý ve svém oboru. Návrh vypracoval
bez nároku na honorář. Korunky jsou vysoce hodnotným uměleckým
dílem, výsledkem práce českých řemeslníků, kteří tak znovu
dokázali svou dovednost a zdatnost. Zlatnické, rytecké, emailové
a klenotnické práce byly provedeny v Praze, broušení kamenů v
Turnově. Peníze na pořízení korunek zajistili šlechetní dárci a
obětaví věřící svými dary a příspěvky (náušnice, prsteny,
řetízky, zlaté šperky a další cenné klenoty). Korunky byly 21.
července 1912 posvěceny v Římě papežem Piem X.
Korunka mariánská je větší a bohatěji zdobená. Bylo do ní
vsazeno celkem 27 démantů, 546 perel, 148 rubínů, 138 smaragdů,
113 safírů, 21 topasů a 47 opálů. V čele korunky je nápis ZUSTAŇ
MATKOU LIDU SVÉMU, nad nápisem jsou umístěny znaky Moravy, Čech
a Slezska. Korunka Ježíškova je menší, jednodušší a skromnější.
Je do ní vsazeno 30 rubínů, 20 velkých adulárů (polodrahokamů) a
5 topasů.
Přípravy na korunovaci
Přípravy na korunovaci byly rozsáhlé a řídili je iniciativní a
obětaví hodnostáři – dr. Antonín Cyril Stojan, probošt z
Kroměříže, poslanec a jednatel Matice svatohostýnské, Antonín
Ostrčilík, superior hostýnský, rodák z nedalekého Fryštáku u
Holešova, a lékárník Jan Harna z Kroměříže, hospodář Matice
svatohostýnské. Svatý Hostýn by slavnostně vyzdoben. Na dolní
části schodiště nad Vodní kaplí a na cestě od Slavkova byly
zřízeny dvě slavnostní brány, obě strany schodiště a vozovou
cestu lemovala řada ověnčených stožárů, chrám i ostatní
hostýnské budovy byly okrášleny množstvím praporů.
Chrám byl očištěn a v něm postaveno zvláštní schodiště pro
korunovaci. Bystřický malíř Jan Ježek, otec akademického malíře
Stanislava Ježka, dovedně opravil chrámové malby. Na venkovním
průčelí chrámu vyhotovil pražský malíř Viktor Förster nádherný
mozaikový obraz Panny Marie. Obraz má plochu 26 m² a je složen z
dvou set šedesáti tisíc barevných kaménků.
Byla také provedena opatření pro zajištění bezpečnosti a zdraví
hostýnských hostů. Pohotovost měla desetičlenná hasičská hlídka
(sbor) z Bystřice pod Hostýnem se stříkačkou a stejně početná
bezpečnostní stráž. V provizorně zařízené nemocnici byli stále
připraveni MUDr. Aleš Vahala z Bystřice pod Hostýnem a okresní
lékař dr. Kozák z Holešova. Nechyběli ani kominický mistr
Emanuel Skočilas z Bystřice, cestář a deset zametačů. K
zajištění bezpečnosti patřila i technická opatření. Pro
okamžitou potřebu byl zřízen místní telefon, který spojoval
poutní kancelář, sakristii, věž, klášter, nemocnici a útulnu.
Bylo zabezpečeno osvětlení chrámu a celého poutního místa
(elektřina přišla na Svatý Hostýn až v letech 1923–1924). Firma
Wichterl z Prostějova zapůjčila k tomu účelu parní stroj,
kroměřížský cukrovar poskytl dynamo, ostatní zařízení a
osvětlování obstarala firma bratří Pivodů z Kroměříže. Parní
stroj, lokomobila, sloužící k pohonu dynama vážil 4,5 tuny a byl
na Hostýn dopraven pěti páry volů, kteří patřili Františku
Ševčíkovi ze Všechovic.
Velké problémy nastaly s ubytováním. Vojáci z Kroměříže (c. k.
25. pluk zeměbrany) postavili 35 nocležních vojenských stanů,
každý pro 100 lidí. Dále bylo možno se ubytovat v hotelu (dnešní
dvoupodlažní budova po vstupu do objektu poutního domu č. 1) a v
nové útulně, později restaurace Ovčárna, která vznikla v roce
1912 rekonstrukcí ovčírny. Poutní dům č. 3 ještě k dispozici
nebyl, vznikl až v roce 1928. Střechu nad hlavou poskytl i
klášter s ambity (objekty kolem chrámového nádvoří), kostel,
veranda za hotelem a všechny tři kaple. Mnoho hostů bylo
ubytováno v Bystřici zásluhou barona Arnošta Gideona Loudona,
továrníků Thoneta a Zbořila, faráře Vorla a ředitele školy
Papežíka. Všechna tato opatření dohromady však zajistila
ubytování jen malé části návštěvníků – většina poutníků musela
strávit noc pod širým nebem. Vojáci z Kroměříže postavili také
dva slavnostní stany: dvorní stan v prostoru mezi kaplí Jana
Sarkandra a Románskou kaplí a pohostinský maršálský stan po
pravé straně kláštera, tedy v prostoru nynější hlavní budovy
poutního domu č. 3.
Korunovační obřad
Korunovace se samozřejmě nemohla obejít bez hudby. Hrála
Thonetova hudba ze Vsetína, krojovaná slovácká kapela z Vlčnova,
valašská kapela z Loučky, hudba ze Štítné nad Vlárou, hanácká
kapela z Beňova, slovácká kapela z Vnorov a fanfáristé ze
Žerotína u Litovle.
Vlastní obsáhlý korunovační obřad započal průvodem od kláštera
přes schodiště ke chrámu. v čele šel hlavní pořadatel dr.
Antonín Cyril Stojan, pak fanfáristé, jednotlivé spolky a
prapory, družičky, orli, duchovenstvo a za ním pod baldachýnem
byly na nosítkách neseny korunky. Za nebesy kráčela ústřední
postava korunovace, metropolita moravský a kardinál dr.
František Saleský Bauer, arcibiskup olomoucký, za ním pak řada
významných světských osobností. V prostoru před chráme pak
zástupci jednotlivých stavů a spolků předstupovali před
arcibiskupa s prosbou o provedení korunovace Panny Marie s
Dítětem. Následovalo dlouhé kázání arcibiskupa Bauera z
kazatelny připravené nad schodištěm. Po kázání vešel průvod do
chrámu a arcibiskup spolu se třemi asistenty vystoupil pro
připraveném bohatě vyzdobeném schodišti za hlavním oltářem k
soše Panny Marie s Ježíškem a vložil zlaté korunky na jejich
hlavy . Ze schodiště sestoupil a korunovanou sochu třikrát
okouřil kadidlem. Hlaholem zvonů, hudbou, zpěvem a modlitbami
byl ceremoniál ukončen.
Rušno však bylo na Svatém Hostýně ještě dalších deset dní. hned
druhý den, v pátek 16. srpna, byla uspořádána pouť a valná
hromada Matice svatohostýnské, která měla lví podíl na zdárném
průběhu korunovace. V dalších dnech se konaly poutě: matek a
dětí, mužů, duchovenstva, mariánských družin, terciářů,
omladiny, studentstva, akademiků, učitelů, profesorů a konečně
pouť Apoštolátu sv. Cyrila a Metoděje. Také tyto dny měly bohatý
program – průvody, mše, kázání, proslovy, pozdravy, přijímání,
hudba, zpěv. Korunovace byla navíc příležitostí k setkání
nejvyšších církevních hodnostářů. Mezi nejvzácnější hosty
patřili oba kardinálové arcibiskupové – vedle korunovatele dr.
Bauera to byl i kardinál Lev Skrbenský, arcibiskup pražský.
(Svobodný pán Lev Skrbenský se narodil 12. června 1863, dětství
prožil v Dřevohosticích na zámku, který vlastnili jeho rodiče.
Arcibiskupem pražským byl jmenován v roce 1899, v roce 1901 pak
kardinálem. V roce 1916 se stal arcibiskupem olomouckým. Zemřel
v roce 1938 v Dlouhé Loučce u Olomouce.) Při korunovačních
oslavách bylo přítomno bylo i pět biskupů: dr. Karel Wisnar z
Olomouce, starosta Matice svatohostýnské, hrabě Pavel Huyn z
Brna, dr. Josef Doubrava z Hradce Králové, Josef Antonín Hůlka z
Českých Budějovic a Josef Koudelka, český biskup z Milwaukee v
USA, dříve generální vikář a biskup v Clevelandu. V čele
nejvýznamnějších světských osobností byl moravský zemský hejtman
Otto Serényi.
Nelze opomenout ani další akce, které oživovaly a zpestřovaly
korunovační dny. Kromě fotografování, poslechu zvonů, hudby a
krásných melodických zpěvů to byly úchvatné večerní světelné
průvody – lampiony, ohňostroje, rakety, prskavky, hřmění
hmoždířů.
Korunovační slavnosti na Hostýně jsou vlastně připomínány celých
sto let – na dvou pamětních deskách z bílého mramoru, které jsou
umístěny v chrámu po stranách hlavního oltáře. byly zhotoveny v
dílně akademického sochaře Ferdinanda Neumanna v Kroměříži. text
vyrytý do desky zasazené po levé, severní straně oltáře
připomíná povolení korunovace papežem, text desky po pravé
straně upomíná na vlastní korunovaci.
Korunovační slavnosti v roce 1912 byly nesporně největší
událostí 20. století na Hostýně, ba zařadily se k
nejvýznamnějším událostem v dějinách Hostýna vůbec.
Zpravodaj města Bystřice p. Host., Vlastimil Doležel
Korunovace milostných obrazů a soch – první před 1 280 lety
Zprávy o historicky první korunovaci obrazu Panny Marie údajně
pocházejí z 8. století n. l., z doby, kdy se objevily snahy o
odstranění náboženských obrazů. Papež Řehoř III. se postavil
proti obrazoborcům a korunoval roku 732 v Římě obraz Panny Marie
korunou z ryzího zlata posázenou diamanty.
Korunovace milostných obrazů a soch – první před 1 280 lety
Zprávy o historicky první korunovaci obrazu Panny Marie údajně
pocházejí z 8. století n. l., z doby, kdy se objevily snahy o
odstranění náboženských obrazů. Papež Řehoř III. se postavil
proti obrazoborcům a korunoval roku 732 v Římě obraz Panny Marie
korunou z ryzího zlata posázenou diamanty.
V 9. století věnoval papež Řehoř IV. stříbrné koruny obrazu P.
Marie uctívanému v kostele sv. Kalista a Kornelia v Římě.
Korunovace je historicky doložena například také v roce 1500 v
Itálii. Po odeznění morové epidemie byla tehdy jako výraz díků
za její zažehnání věnována obyvateli nedalekého města zlatá
koruna soše Panny Marie Loretánské. V roce 1630 hrabě Alexander
Sforza Pallavicini založil nadaci, z níž se měly pořizovat zlaté
koruny vyvoleným milostným obrazům nebo sochám P. Marie.
(Milostný obraz – obraz konající dílo milosti, zázračný, obraz
jehož prostřednictvím jsou vyslyšeny prosby věřících.) Nadaci
potvrdil tehdejší papež Urban VIII. a dal zároveň kanovníkům
vatikánské kapituly při chrámu sv. Petra moc a právo, aby
rozhodovali o záležitostech týkajících se korunovací svatých
obrazů a aby zlaté koruny přiznávali a udíleli. První
korunovační obřad podle nových pravidel se konal 25. srpna 1630
za papeže Urbana VIII. Hrabě Sforza Pallavicini (zemřel roku
1639) byl za svého života svědkem korunovace třinácti milostných
obrazů v různých římských kostelech.
Snad nejvíce korunovací milostných obrazů a soch Panny Marie se
uskutečnilo v Polsku – jako první byl 8. září roku 1717
korunován ten nejstarší a nejpamátnější – obraz Panny Marie
Čenstochovské v Jasné Hoře.
Korunovace se slavily vždy s náležitou okázalostí a za obrovské
účasti věřících. Koruny z ryzího zlata se obyčejně posílaly z
Říma, ale v mnoha případech byly financovány z darů věřících či
soukromým nákladem. Slavně korunovaných mariánských obrazů bylo
do roku 1912 ve světě 238, z toho 31 v Polsku.
Podle textu: I. Čežovský, P. J. Vraštil – „O Korunovaci
milostných obrazů a soch Bl. Panny Marie“ ze sborníku Papežská
korunovace Matky Boží Svatohostýnské (1913).
Zpravodaj města Bystřice p. Host., msch
Ještě k Jubilejnímu roku 2012 - soubor článků ve 3. čísle Listů svatohostýnských
Výstava k svatohostýnskému jubileu
Pozoruhodnou výstavu k 100. výročí korunovace milostné sochy
Panny Marie Svatohostýnské uspořádal Městský úřad v Bystřici pod
Hostýnem. Po celý srpen mohli návštěvníci v bystřickém zámku
shlédnout desítky předmětů spojených s mariánskou tradicí, staré
svaté obrázky, sošky, předměty z keramiky, porcelánu i skla,
medaile, knihy, příležitostné tisky, díla umělecká, ale i
výsledky lidové tvořivosti.
Raritou výstavy bylo dnes již historické pouzdro, v němž se
korunky Panny Marie a Ježíška dopravovaly v roce 1912 do Říma k
papežskému posvěcení a v němž poté doputovaly na Svatý Hostýn.
Pouzdro nebylo nikdy vystavováno a veřejnost jej naposled mohla
spatřit právě v korunovačním roce 1912.
Další zajímavostí byla faksimile jednoho z nejstarších
vyobrazení Hostýna získaná z olomouckého archivu a nejstarší
známý obraz Panny Marie Svatohostýnské zapůjčený bystřickou
farností. Expozici tvořily předměty ze sbírek Městského muzea v
Bystřici pod Hostýnem, několika dalších moravských muzeí či
archivů; některé předměty zapůjčili také soukromí sběratelé a
duchovní správa Svatého Hostýna.
Návštěvníci výstavy mohli také navštívit malou portrétní galerii
Loudonů, posledních majitelů bystřického panství, kteří měli
nezanedbatelný podíl na obnově svatohostýnského chrámu.
Josef Pala
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Janáčkův komorní orchestr Ostrava a Václav Hudeček, neděle 19. srpna v bazilice
Křížová cesta farníků ze Všechovic v neděli 19. srpna 2012
Víťa Marčík hrál Šípkovou Růženku na Svatém Hostýně, neděle 19. srpna 2012 na venkovním podiu
Vyvrcholení oslav na Svatém Hostýně
Událostí číslo jedna pro celou olomouckou arcidiecézi a vlastně
pro celou Moravu byly srpnové oslavy stého výročí korunovace
milostné sochy Panny Marie na Svatém Hostýně, které vyvrcholily
v sobotu 18. srpna 2012. Na nejnavštěvovanější moravské poutní
místo v tento den přišlo okolo deseti tisíc věřících, aby uctili
Vítěznou ochránkyni Moravy. Byla mezi nimi téměř stovka kněží a
osm biskupů. Kromě olomouckého arcibiskupa a moravského
metropolity Jana Graubnera a jeho světícího biskupa Josefa
Hrdličky přijeli také biskupové František Václav Lobkowicz z
Ostravy, Ladislav Hučko, biskup – apoštolský exarcha
řeckokatolické církve z Prahy, ze Slovenska sídelní biskup
žilinské diecéze Tomáš Galis spolu s nitranským světícím
biskupem Mariánem Chovancem, polskou katolickou církev
zastupovali dva biskupové – Damian Zimoń, emeritní arcibiskup
katovický, a Jan Marian Kopiec, sídelní biskup diecéze Gliwice.
Hlavním celebrantem slavné mše svaté byl olomoucký arcibiskup
Jan Graubner. Bohoslužba se slavila poprvé na novém zastřešeném
venkovním pódiu v blízkosti baziliky. Dominovalo jí obrovské
plátno s obrazem Panny Marie Svatohostýnské v Ježíškem. Celou
bohoslužbu doprovázel pětisetčlenný pěvecký sbor z celé Moravy.
Byli v něm zastoupeni členové farních pěveckých sborů, scholy i
duchovní.
Kázání pronesl slovenský biskup Marián Chovanec, který hned na
začátku vzpomněl na nedávno skončené olympijské hry. Říkal, že
se v Londýně rozdaly desítky medailí, a hlavně mladí lidé tak
uviděli své vzory, jimž se budou chtít časem podobat.
“Příklady táhnou. A toho bychom mohli využít i u věřících,“
zdůraznil biskup a pokračoval: “Jaký výkon musela podat Panna
Maria, že dostala tu nejcennější medaili od samého Boha...“
Pořadatelé z Matice svatohostýnské počítali s větší účastí lidí.
Kvůli horkému počasí jich zřejmě přišlo méně, ale pořadatelská
služba z Matice svatohostýnské měla vše bezvadně připraveno –
pitný režim, občerstvení, mobilní toalety, kyvadlovou dopravu
autobusy...
Na závěr slavné bohoslužby, která trvala přes dvě hodiny,
přednesl olomoucký arcibiskup Jan Graubner zásvětnou modlitbu k
Panně Marii:
Svatá Panno Maria, Vítězná Ochrano Moravy, k tobě se utíkali
naši předkové a nebyli zklamáni. Nesčetněkrát zakusili tvou
pomoc a ochranu. Proto se k tobě vraceli a přiváděli celé
rodiny. Svou zkušenost s tvou mateřskou láskou předávali dalším
generacím. Tys je nejen ochraňovala, ale i učila a vychovávala,
tys jim dávala příklad svou důvěrou a poslušností Bohu. Z tvého
příkladu se učili, že Bohu je třeba říkat ANO, i když si neumíme
představit, jak zvládneme důsledky své poslušnosti. Podle tvého
vzoru tak mnohokrát zakusili, jak věrný a veliký je Hospodin. Od
tebe se učili jednat tak, aby se Bůh mohl oslavit na člověku,
aby mohl dělat veliké skutky spásy, když najde víru aspoň jako
hořčičné zrnko.
Před sto lety ti naši předkové projevili svou vděčnost ozdobením
tvé milostné sochy zlatými korunkami. Šlo však o víc. Oni se
rozhodli dobrovolně si zvolit tvého Syna Ježíše Krista a tebe za
krále svých srdcí. Rozhodli se řídit pravidly Božího království
a chtít to, co chce Bůh. K tomu se zavázali viditelnou slavností
korunovace tvé sochy.
My jsme jim vděční za skvělý příklad víry a dnes nejen
oslavujeme výročí slavné korunovace, ale připojujeme se k našim
předkům a podle jejich vzoru si dnes volíme za krále svých srdcí
tvého Syna i tebe. I nás uč svým příkladem a povzbuzuj svou
přímluvou. Chraň nás ode všeho zlého, zvláště od ztráty víry a
ztráty smyslu života, chraň nás od prázdného života bez Boha a
vypros nám pozornost k Božímu hlasu, který k nám mluví skrze
církev i naše svědomí, vypros nám odvahu odpovídat Bohu na jeho
lásku s velkorysostí.
Maria, přijmi naše rozhodnutí a předej je svému Synu. Spolu s
ním vládni v našich srdcích, aby v nás i ve světě kolem nás
rostlo Boží království pravdy, spravedlnosti a lásky. Amen.
Povznášející slavnost doprovázela řada vydařených akcí,
přehlídka farních divadelních souborů, koncerty, výstavy či
vydání speciální poštovní známky. Organizátoři také rozezněli
nové zvony. Tentokrát za doprovodu střelby z historického
kanónu. Nechyběl ani koncert dechové hudby, který na pódiu
předvedli členové Základní umělecké školy z Přerova. Mnozí
věřící sledovali přímý přenos mše svaté v chládku baziliky, jiní
prožívali slavnost prostřednictvím živého vysílání křesťanské
televize. Sympatickým počinem byla možnost zpovědi přímo v
terénu, třeba ve stínu rozložitého stromu.
Josef Pala
Mimořádný den. Na Hostýn se přišlo modlit 9 tisíc lidí
Na Svatém Hostýně se v sobotu 18. srpna konala mše pod širým
nebem ke 100. výročí korunovace zdejší sochy Panny Marie s
Ježíškem. Sloužil ji olomoucký arcibiskup Jan Graubner a
zúčastnilo se jí 9 tisíc lidí z celé Moravy.
Na Svatém Hostýně to v sobotu dopoledne vypadá, jako by tam měla
vystoupit nějaká popová hvězda. Venku mezi dvěma krytými pódii
houstne dav lidí. Opodál v bazilice a před ní jsou obrazovky, na
kterých můžou očekávané dění sledovat příchozí, na něž nezbylo
místo. Louka, kde se v noci pasou daňci, se zčásti změnila na
parkoviště.
Jenže každý, kdo sem přišel, dobře ví, že se žádný koncert
populárního umělce konat nebude. Chystá se mimořádná mše, která
připomene sto let od korunovace zdejší sochy Panny Marie s
Ježíškem. A doprovodí ji pětisethlavý arcidiecézní pěvecký sbor.
Lidí stále přibývá. Na posvátné hoře jsou ale rozesety také
zajímavé dvojice na židličkách, tvoří je vždy kněz a hříšník.
"Někdo se víc otevře v kostele, jiný zase venku v přírodě.
Je to možnost, aby se mohli lidé vyzpovídat," říká tiše zlínský
kaplan Stanislav Zatloukal. Člověk nemusí být horoucí katolík,
aby pocítil mimořádnost dnešního dne. "Zástup má sílu,"
poznamená Zatloukal a naznačí rukou staršímu muži, aby si vedle
něho přisedl. Další svátost smíření začíná.
Ne tak mše. Před bazilikou už však začíná být opravdu těsno. A
taky pestro. Do průvodu, který půjde před venkovní oltář na
pódiu, se chystají myslivci, hasiči, včelaři i poutníci v
krojích. Ti z Břestku nesou navíc velkou korunu Panny Marie, je
zhotovena z obilí. "Asi měsíc ji vyráběly naše šikovné
panímámy," vysvětluje Stanislav Frkal. "Chceme to tady trochu
ozvláštnit," dodává s úsměvem.
Jako atrakce ale nepůsobí. Ani včelaři, kteří mají prapory se
svým patronem, svatým Ambrožem. "Nejsem praktikující křesťan,
ale je to úžasné. Jsem moc rád, že se tady spolu sešli zástupci
spolků," svěřuje se včelař Stanislav Doležel z Bystřice pod
Hostýnem.
Vzápětí se ozvou rány z kanonu, který dole u zatáčky obsluhují
portáši. Rozezní se i nově odlité zvony. Průvod nastupuje před
zastřešené pódium, kterému dominuje obrovské plátno s obrazem
Panny Marie Svatohostýnské v Ježíškem v náručí. Je to podobizna
sochy, jež stojí uvnitř zdejšího chrámu. Před sto lety ji na
znamení nejvyšší úcty ozdobili korunkou z drahých kamenů:
diamantů, perel, rubínů, smaragdů. Posvětil ji dokonce tehdejší
papež Pius X.
Teď znějí fanfáry. K oltáři se blíží zástup biskupů a kněží.
Mnoho lidí je ale pořádně nevidí.
"Už jde?" ptá se dítě. "Je až na konci," odpovídá otec. Duchovní
z průvodu, kteří přijeli i ze Slovenska a z Polska, postupně
usedají na židličky na pódiu. "Už jde! To je ten s čepečkem,
že?" ozývá se opět dítě.
Olomoucký arcibiskup Jan Graubner stoupá po schůdcích a zdraví
tisíce věřících. "Vítám každého z vás," zní jeho hlas nad
hlavami. "Můžeme prožít přímé setkání s Bohem," pokračuje.
Slunce zatím pálí čím dál víc. Dvě starší řádové sestry v
černých kutnách klidně stojí, ač jim stéká po tvářích pot. Mladá
hasička v uniformě si musí sednout, jdou na ni mrákoty.
Následuje čtení z knihy Zjevení. Poté má kázání slovenský kněz,
který sází na nedávno skončené olympijské hry. Říká, že se v
Londýně rozdaly desítky medailí, a hlavně mladí lidé tak uviděli
své vzory, jimž se budou chtít časem podobat. "Příklady táhnou.
A toho bychom mohli využít i u věřících," naznačuje kněz. "Jaký
výkon musela podat Panna Maria, že dostala tu nejcennější
medaili od samého Boha," nabádá k zamyšlení kněz.
Nastává chvíle svatého přijímání, lidé pokorně přijímají hostie:
děti, dospělí i starci. Asi za hodinu hlavní mše končí a
poutníci i duchovní se rozcházejí.
FAKTA * Socha Panny Marie s Ježíškem v náručí byla korunována ve
čtvrtek 15. srpna 1912 a vyvrcholila tím tehdy obnova Svatého
Hostýna. * Koruna bývala od nepaměti znakem nejvyšší důstojnosti
a moci. Nejdříve se vztahovala na panovníky, od 8. století i na
svaté. Korunka Panny Marie má v čelence vyrytý nápis: Pořízena
jsem byla zbožností lidu cyrillo-methodějského z lásky k Marii
Panně, v touze větší slávy Boží. Praha jest rodiště mé,
posvěcena jsem byla Piem X. v Římě léta Páně 1912. Na vnější
straně korunky je vyryta prosba: Zůstaň matkou lidu svému. *
Korunky navrhl pražský umělec Josef Fanta, který za svoji práci
nepřijal žádný honorář. Podle svých slov vše vykonal na oslavu
Královny nebes a k povznesení českého církevního umění. * Oslavy
100 let od korunovace sochy začaly na Hostýně ve středu 15.
srpna a vyvrcholily sobotní mší, celebrovanou arcibiskupem Janem
Graubnerem. * Veřejnosti byly také představeny nové zvony. * V
neděli se konaly další bohoslužby a večer v bazilice vystoupil
houslový virtuos Václav Hudeček za doprovodu Janáčkova komorního
orchestru Ostrava. * Součástí oslav bude až do 26. srpna výstava
korunovačních upomínkových předmětů, svatých obrázků, sošek a
dalších zbožných předmětů.
Mladá fronta DNES, Milan Libiger
Učili se pomocí skic na Svatém Hostýně skutečně vidět a zde jsou jejich dílka a to další okolo
Mše svatá fotoaparátem Lubomíra Vaculčíka z Luhačovic
Fotogalerie na rajčeti obsahuje hodnotící text a spoustu fotografií ze soboty 18. srpna
Na Svatý Hostýn přijely tisíce věřících
Oslavy stého výročí korunovace soch Panny Marie a Ježíška na
Svatém Hostýně vyvrcholily v sobotu mší pod širým nebem. Vedl ji
olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Liturgii doprovodil
pětisetčlenný arcibiskupský sbor. Graubner slavnostní chvíli
označil za přímé setkání s Bohem. Bohoslužby se zúčastnilo asi
devět tisíc katolíků. Pro ty, kteří se nevešli na venkovní
prostranství, byly umístěny obrazovky v bazilice i před ní. Lidé
na nich mohli mši sledovat.
Věřící se na slavnost sjížděli z celé Moravy. "Moc se mi tady
líbí. Na Hostýn jezdím od dětství, takže to tu znám. Z dnešní
mše jsem unešená. Také pěvecký sbor předvedl nádhernou hudbu,"
prozradila Františka Svozilová z Chlumu. Během celého dne
panovala mezi poutníky slavnostní nálada. "Mše byla opravdu
krásná, jsem nadšená," řekla zase Marie Němcová z Hostišové.
Z FrýdkuMístku dorazili na mši svatou také manželé Jaroslav a
Marie Křištofovi. "Přijeli jsme už ráno, spát tady nebudeme,
odjíždíme už dnes. Je to tady krásné a mše byla opravdu
nádherná," pochvalovali si Křištofovi.
O významu celé akce svědčí počet kněží i biskupů, kteří na
Hostýně celebrovali slavnostní mši.
"Zúčastnilo se jí šest osm biskupů z Polska, ze Slovenska z
Moravy, a také na sto kněží, kteří sloužili mši," vysvětlil člen
výboru Matice svatohostýnské Ivo Buráň z Ostravy.
Kromě bohoslužeb si mohli poutníci prohlédnout také čtyři
výstavy v Jurkovičově sále a expozici předmětů spojených s
mariánskou tradicí na zámku v Bystřici pod Hostýnem.
Organizátoři také rozezněli nové zvony. Tentokrát za doprovodu
střelby z historického kanónu. Nechyběl ani koncert dechové
hudby, který na pódiu předvedli členové Základní umělecké školy
z Přerova. "Zvony byly oficiálně uvedeny do provozu čtrnáctého
srpna. Předvádíme je už asi tři dny. Všechny zvony najednou
totiž lidé uslyší jen výjimečně. Doufáme, že nám nové zvony
budou sloužit nejméně dvě stě let," přeje si Buráň.
Posledním dnem týdenních oslav byla neděle. Kromě bohoslužeb
připravili organizátoři oslav pro děti divadelní představení
Šípková Růženka. Milovníky klasické hudby potěšil zase koncert
houslového virtuosa Václava Hudečka a Janáčkova komorního
orchestru. Koncert se odehrál přímo v bazilice.
Kroměřížský deník, Soňa Ličková
Z různých míst na vrcholu Hostýna před sobotou 18. srpna, další snímky
Jak postavit podium pro rockový koncert nebo velký pěvecký sbor
Ve středu 15. srpna, přesně 100 let od korunovace, jsme oslavili Svátek Nanebevzetí Panny Marie
Katolický týdeník měl přílohu věnovanou Jubilejnímu roku (str.1) a (str.2)
Aktuální informace o akcích a organizačních opatřeních v době od 11. do 19. srpna 2012
Zajištění hlavních oslav korunovace na Svatém Hostýně, sobota
18. srpna 2012
organizační opatření určená pro širokou veřejnost
Hlavní události tohoto dne bude slavnostní pontifikální mše
svatá v 10:15 na venkovním pódiu. Mši svatou doprovodí zpěvem a
hudbou arcidiecézní sbor složený ze schol farností v
arcidiecézi. Pětisetčlenný sbor bude na samostatném podiu
zbudovaném pro tuto příležitost umístěným mezi prvním zastavením
Jurkovičovy křížové cesty a Sarkanderovou kaplí.
Tento den se očekává, že vrchol Svatého Hostýna navštíví
minimálně 15tis. návštěvníků z nichž většina se zde budou chtít
dopravit anebo dojít pěšky až v ranních a dopoledních hodinách.
Budou to lidé všech věkových kategorií z nichž mnozí budou mít
osvědčení, které je bude opravňovat ke vjezdu na Hostýn, kde je
pro ostatní automobily zákaz vjezdu. Když se k tomu přičtou i
automobily ubytovaných, tak je zřejmé, že průchodnost jediné
komunikace na Hostýn, na kterou mohou vjíždět automobily a
autobusy může být podstatně omezena a bez regulace i znemožněna.
K zajištění dopravní obslužnosti a bezpečnosti je
navrhováno (sledujte informační
tabule a jednejte podle pokynů dispečerů a policie):
- V týdnu počínaje 13. srpnem bude prověřeno dopravní značení na
vrcholu Svatého Hostýna, budou zapůjčeny přenosné dopravní
značky a pořízeny zábrany, aby nebylo možno parkovat na
kritických místech. V tomto týdnu budou upozorňování nově
přijíždějící ubytovaní na to, že už od pátku 17. srpna musejí
své auto přeparkovat na vybranou plochu za poutním domem č.3 a v
sobotu 18. srpna nebudou moci své auto použít ani na
popojíždění.
- V sobotu 18. srpna ráno od 6:00 bude každé motorové vozidlo
prověřováno Policií ČR za jakým účelem jede nahoru. Vjezd bude
povolen jen těm, kteří zajišťují servisní služby, bohoslužby na
Svatém Hostýně a pozvaným hostům. Vozidla taxislužby nebudou mít
tento den povolen vjezd na Svatý Hostýn.
- Označené poutní autobusy s poutníky budou moci vyjet nahoru,
zde na autobusové točně vysadí poutníky a ti dojdou pěšky k
bazilice. Tyto autobusy dostanou přiděleno číslo a sjedou
okamžitě dolů pod Svatý Hostýn na
parkoviště u hřbitova, kde budou řazeny podle
přidělených čísel a zůstanou zde zaparkovány až do odjezdu do
domovských farností po ukončení oslav. Těmto autobusům nebude
umožněn v sobotu opětovný výjezd na Svatý Hostýn. Dopravu ze
Svatého Hostýna zajistí kyvadlová veřejná autobusová doprava
nebo je nutno sejít pěšky.
- Tato doprava (nad rámec běžných linek podle jízdního řádu,
které budou taky posíleny) zajistí výjezd většiny dalších
poutníků a návštěvníků Svatého Hostýna v tento den.
- V Bystřici p. Host. budou nad rámec kapacity odstavného
parkoviště u hřbitova, kde budou parkovat
poutní autobusy z farností, vytipovány další parkovací plochy. Stejně
tomu tak bude i ve Chvalčově, ve Slavkově, na Rusavě a na Tesáku
s možností využít pěších a cyklistických přístupových cest – viz
další text.
- Přesto, že zdánlivě bude hodně redukován příjezd motorových
vozidel na vrchol Svatého Hostýna, tak bude vyznačeno a umožněno
parkování na louce pod hřbitovem. Služba zajistí aby, nikde
podél přístupové cesty mezi autobusovou točnou a poutními domy
nezaparkovalo žádné vozidlo, které by omezilo průchodnost této
klíčové komunikace. Stejně je tak nutno zajistit místo na
autobusové točně pro otáčení poutních, kyvadlových a linkových
autobusů.
- Po celou sobotu bude na státní silnici vedoucí od hřbitova v
Bystřici p. Host. až po autobusovou točnu zákaz pohybu chodců a
jízdy cyklistů. Bude kontrolováno dodržování tohoto zákazu.
- Jako další alternativy jak se pěšky nebo na kole dostat na
Svatý Hostýn (těchto možností by měli využít zejména ti, kterým
to ještě chodí a jsou schopni vykonat pouť pěšky nebo na kole):
Chodník, který vede podél státní silnice od hřbitova přes
Vinohrádek a nad Lázněmi dále po červené turistické značce až na
vrchol
Další možnost je z Chvalčova po Císařské cestě (žlutá značka) a
po červené značce od lesní školky.
Na Svatý Hostýn taky vede turistická cesta a cyklotrasa z Tesáku
a Trojáku.
Na Svatý Hostýn se taky dostaneme ze Slavkova, kolem kapličky
nahoru po neznačené cestě, která se napojuje na modré značení
blízko vrcholu Svatého Hostýna.
Další možnost je asfaltová cesta z Rusavy (žlutá značka od
Obecního úřadu), cyklotrasa.
- Na Svatém Hostýně bude hlídané úložiště jízdních kol.
- V sobotu od rána bude nekompromisně hlídáno, aby se nezabírala
plocha "černými prodejními stánky".
- Celý den se po vrcholu Svatého Hostýna budou pohybovat
uniformovaní i neuniformovaní (ale označení) dobrovolníci, kteří
budou zajišťovat plynulý chod událostí tohoto dne a budou
propojeni na dispečink, který bude řešit případné kolize.
Poslechněte jejich rad a doporučení.
Zdravotnické zajištění:
- Na Svatém Hostýně bude k dispozici rychlá zdravotnická pomoc
se sanitním vozem a taky zde bude Maltézská pomoc provozovaná
Suverénním řádem Maltézských rytířů. Přes tato připravována
opatření doporučujeme, aby nemocní zvážili svou situaci a
přihlédli např. i k předpovědi počasí.
- V průběhu mše sv. bude k dispozici voda k občerstvení.
- Na čtyřech místech na vrcholu Svatého Hostýna budou objednány
a postaveny skupiny provizorních suchých WC, které doplní
stávající zděné záchody u stánků, pod začátkem obou křížových
cest a v poutních domech. Na dvou místech (na louce u
trafostanice a na louce pod hřbitovem) bude navíc přivedena voda
a zřízena polní umývárna na umytí rukou.
Drazí věřící,
na Svatém Hostýně se slaví sté výročí slavné
korunovace milostné sochy Panny Marie. Korunovací tehdy
vrcholila obnova Hostýna. Naši předkové jí vyjádřili své
rozhodnutí nechat ve svých srdcích a životech vládnout Ježíše a
jeho Matku. Hlavní oslava se koná v sobotu 18. srpna. Na slavné
mši svaté na velké tribuně v 10:15 přislíbili účast i zástupci
biskupů ze Slovenska a Polska. Při mši svaté bude poprvé zpívat
velký arcidiecézní pěvecký sbor, který má 500 zpváků. Upřímně
zvu k účasti na významné oslavě kněze i věřící diecéze a těším
se na setkání s vámi, na společné setkání s Bohem pod ochranným
pláštěm Vítězné Ochrany Moravy.
Jan Graubner, arcibiskup olomoucký
Po celou dobu oslav od 11. srpna nás budou doprovázet nové zvony a určitě přispějí k jejich zkrášlení. Zvony jsou v současné době ve zkušebním provozu. Děkujeme za dary a modlitby a prosíme, aby vše bylo k Boží oslavě. Kolaudace zvonů proběhne v úterý 14. srpna.
|
Ve středu 15. srpna Slavnost NANEBEVZETÍ PANNY MARIE.
Titulární slavnost baziliky na Svatém Hostýně a den výročí 100 let od korunovace sochy P. Marie na Sv. Hostýně. Možnost získat plnomocné odpustky. Mše sv.: v 7:15; 9:00; 10:15 pontifikální mše sv., kterou celebruje o. biskup Josef; 11:30 a 15:00 hod. Ve 13:00 hod. svát. požehnání. Po svátostném požehnání bude "první zvonění" po kolaudaci s komentovaným výkladem a předvedením jednotlivých zvonů a jejich kombinací. |
| Pozvánka na vyvrcholení oslav Jubilejního roku 2012 a další pozvánka na víkend .... |
|
V sobotu 18. srpna bude Hlavní den korunovačních oslav: 7:15 – 15:00 nedělní pořad bohoslužeb v bazilice a sv. požehnání, pravidelná mše sv. v 11:30 bude zahájena později. 7:30 - 10:00 svátost smíření, kterou bude možno vykonat i venku v prostoru prvních zastavení klasicitní křížové cesty, bude zde zpovídat několik desítek kněží. 8:00 – 9:15 zkouška všech zpěváků a hudby na venkovním podiu za kaplí sv. J. Sarkandera vč. společného nácviku ordinária, žalmu, přímluv. 9:45 - 10:10 modlitba růžence, příprava slavnostního liturgického průvodu biskupů a kněží v prostoru ambitů za bazilikou za komentovaného poslechu nových zvonů a různých variant jejich zvonění. 10:05 – 10:15 příchod liturgického průvodu na venkovní oltář za zpěvu písně 817 – Zdrávas, Maria! (nápěv 828 – Bože, cos ráčil) a rozmístění se k zahájení liturgie, střelba z historického kanonu. 10:15 – 11:45 slavnostní liturgie, hlavní celebrant Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, hlavní kazatel Mons. Marián Chovanec, světící biskup nitranský, přímý přenos TV NOE s tím, že obraz a zvuk z této mše sv. bude taky v bazilice na plátně a na velké obrazovce. 13:30 – 15:00 odpolední koncert mládežnického Dechového orchestru Haná na venkovním podiu. |
| Velehradští nám připravují pětisethlavý zpěvácký a hudební doprovod hlavní mše sv. v den vyvrcholení oslav Jubilea .... |
| Pozvánka na koncert mládežnického Dechového orchestru Haná v sobotu odpoledne, pořad na ČT o tomto orchestru .... |
| V neděli 19. srpna - Slavnost NANEBEVZETÍ PANNY MARIE - Hlavní pouť. Možnost získat plnomocné odpustky. mše sv.: v 7:15; 9:00; 10:15 pontifikální mše sv., kterou celebruje o. biskup Josef, 11:30 a 15:00 hod. Ve 13:00 hod. svátostné požehnání |
| Teátr Víti Marčíka vystoupí s představením pro děti Šípková Růženka v neděli 19. srpna odpoledne .... |
| Poutníci z Velehradu přes Svatý Hostýn na Svatý Kopeček k nám dorazí v neděli 19. srpna .... |
| Václav Hudeček a Janáčkův komorní orchestr Ostrava koncertují v rámci Jubilea v bazilice, tento koncert bude v přímém přenosu na TV Noe ... |
| Kromě stálé expozice Dějiny Svatého Hostýna a Přírodniny Hostýnských vrchů jsou v současné době v Jurkovičově sále tři další výstavy: |
| Kanonizační řízení služebníků Božích Václava Drboly a Jana Buly - výstava v Jurkovičově sále u příležitosti orelské pouti .... |
| Výstava Jurkovičova vila. Historie a obnova. je zpřístupněna veřejnosti .... |
| Vernisáž výstavy Z. Hajného byla v sobotu 26. května 2012 .... |
| Výstava ke 100. výročí korunovace byla zahájena 4. srpna v Bystřici p. Host. .... |
| Aktuálně na vlnách ČR a Proglasu: |
| Pořad Apetýt brněnského Českého rozhlasu (vysílaný ve čtvrtek 16.8.) byl zaměřen na korunovace v dějinách a na informace o tom, jak to bude na Svatém Hostýně v době vyvrcholení oslav (od 8:30 min) ... |
| Poslechněte si pořad Slunečnice - hovory o víře, premiéra byla v neděli12.8. v 8:30 na vlnách Českého rozhlasu Olomouc. Pořad je z velké části věnován Jubilejnímu roku 2012 vč.pozvánky na hlavní oslavy .... |
| Jak to bylo s korunovacemi v dějinách a jak s oslavami na Svatém Hostýně podle Proglasu |
Kalendář poutí a dalších akcí k oslavě Jubilejního roku 2012 (druhé pololetí)
