Panna Maria Svatohostýnská

Informační panel pro poutníky a turisty

je v provozu denně od 6:20 do 20:00.
Zobrazení cyklicky rotují v nastavených intervalech a ty je možno ovládat a měnit mechanickými tlačítky na zdi vedle panelu.
Levé tlačítko zastaví zobrazení na jednu minutu, pravé přepne na další zobrazení
a urychlí tak prohlížení. Je možné i vícenásobné stisknutí.
Prostřední tlačítko zobrazení vrací.
Přesný čas
Přesný čas

2. neděle v mezidobí - Cyklus C, 20. ledna 2019

Jakkoli jsme opustili vánoční dobu, vracíme se ještě jednou zpět ke svátku Zjevení Páně, a to v připomínce události, která se tradičně se svátkem Zjevení spojovala. Ježíš proměňuje vodu ve víno, a zjevuje tak svou slávu. Jde o víc než první zázrak. Je to prorocké gesto ukazující smysl celého díla vykoupení!

VSTUPNÍ ANTIFONA
Ať se ti koří celá země, Bože, ať ti zpívá, ať opěvuje tvé jméno.
VSTUPNÍ MODLITBA
Všemohoucí, věčný Bože, ty řídíš všechno na nebi i na zemi; vyslyš prosby svého lidu a dej našim dnům svůj řád a mír. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ
Zaslíbení z druhé poloviny 6. stol. př. Kr. bylo napsáno předně pro Jeruzalém, který byl v té době zničeným a pobořeným městem. Ale v souvislosti s dnešním evangeliem dostávají svatba, manželství a Boží zaslíbení nový význam. Svatba je symbolem Boží obnovy. Opuštěnost Bůh proměňuje.
Iz 62,1-5 Kvůli Siónu neumlknu, kvůli Jeruzalému neutichnu, dokud jeho spravedlnost nevzejde jak světlo, dokud se jeho spása nerozhoří jak pochodeň. Tu národy uvidí tvou spravedlnost a všichni králové tvou slávu. Obdaří tě novým jménem, které určí Hospodinova ústa.
Budeš nádhernou korunou v Hospodinově ruce, královskou čelenkou v dlani svého Boha. Nebudeš se již nazývat „Opuštěná“ a tvá zem „Osamělá“. Tvým jménem bude „Mé zalíbení je v ní“ a jméno tvé země „V manželství daná“, neboť si v tobě zalíbil Hospodin a tvá země dostane muže. Jako se jinoch snoubí s pannou, tak se s tebou zasnoubí tvoji synové. Jako se raduje z nevěsty ženich, tak se tvůj Bůh zaraduje z tebe.

ŽALM 96
Žalm je modlitbou naplněnou radostí ze záchrany. „Nová píseň“ je reakcí všech, kdo zakusili něco „nového“. Boží záchrana zaslíbená v prvním čtení je důvodem k radosti, zvláště když se zaslíbení stalo skutečností (evangelium).
Odpověď: Vypravujte mezi všemi národy o Hospodinových divech.
Zpívejte Hospodinu píseň novou, – zpívejte Hospodinu, všechny země! – Zpívejte Hospodinu, velebte jeho jméno! Rozhlašujte den ze dne jeho spásu! – Vypravujte mezi pohany o jeho slávě, – mezi všemi národy o jeho divech. Vzdejte Hospodinu, rodiny národů, – vzdejte Hospodinu slávu a moc, – vzdejte Hospodinu slávu, hodnou jeho jména. V posvátném rouchu klaňte se Hospodinu! – Třeste se před ním, všechny země! – Hlásejte mezi pohany: – Hospodin kraluje, národy řídí podle práva.

2. ČTENÍ
Po tři neděle budeme sledovat 12. kapitolu Prvního listu Korintským, což je odpověď sv. Pavla na otázky mladé křesťanské komunity. V kapitole 12 – 14 reaguje zřejmě na rozhádanost společenství kvůli sporu o vznešenost duchovních darů (charismat). Podle 14. kapitoly se zdá, že se lidé s darem „modlitby jazyků“ či „modlitby z Ducha“ povyšovali. Díky tomu nám Pavel zanechal vzácné pojednání o duchovních darech.
1 Kor 12,4-11
Bratři! Dary jsou sice rozmanité, ale je pouze jeden Duch. A jsou rozličné služby, ale je pouze jeden Pán. A jsou různé mimořádné síly, ale je pouze jeden Bůh. On to všechno ve všech působí. Ty projevy Ducha jsou však dány každému k tomu, aby mohl být užitečný. Jednomu totiž Duch dává dar moudrosti, jinému zas tentýž Duch poskytuje poznání, jinému se opět dostává víry od téhož Ducha, jiný zase má od téhož Ducha dar uzdravovat, jiný konat zázračné skutky, jiný promlouvat pod vlivem vnuknutí, jinému zase je dáno, aby dovedl rozeznávat, jakým duchem se co nese, jiný může mluvit rozličnými neznámými jazyky a jiný zase má dar, aby uměl vykládat, co tím jazykem bylo řečeno. To všechno působí jeden a týž Duch. On vhodně přiděluje každému zvlášť, jak chce.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM
Aleluja. Bůh nás povolal kázáním evangelia, abychom dosáhli slávy našeho Pána Ježíše Krista. Aleluja.
EVANGELIUM
Klíčem k dnešní perikopě je verš 11: „tím zjevil svou slávu“. Jde tedy o zásadní událost. Svatba je symbolem mesiánské doby. Víno je znamením požehnání. Je to první zázrak, který apoštolové vidí, a uvěří. Proto je tento příběh v Janově evangeliu viditelným zahájením mesiánské doby a začíná jím veřejné Ježíšovo vystoupení.
Jan 2,1-11
Byla svatba v galilejské Káně a byla tam Ježíšova matka. Na tu svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Došlo víno, a proto řekla matka Ježíšovi: „Už nemají víno.“ Ježíš jí odpověděl: „Co mi chceš, ženo? Ještě nepřišla má hodina.“ Jeho matka řekla služebníkům: „Udělejte všechno, co vám řekne.“
Stálo tam šest kamenných džbánů na vodu, určených k očišťování předepsanému u židů, a každý džbán byl na dvě až tři vědra. Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte džbány vodou!“ Naplnili je až po okraj. A nařídil jim: „Teď naberte a doneste správci svatby!“ Donesli, a jakmile správce svatby okusil vodu proměněnou ve víno – nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří čerpali vodu, to věděli – zavolal si ženicha a řekl mu: „Každý člověk předkládá nejdříve dobré víno, a teprve až se hosté podnapijí, víno horší; ale ty jsi uchoval dobré víno až do této chvíle.“ To byl v galilejské Káně počátek znamení, která Ježíš učinil; tím zjevil svou slávu, a jeho učedníci v něj uvěřili.

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ
Prostíráš pro mě stůl, má číše přetéká.
MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ
Naplň nás, Bože, svým Duchem a dej, ať nás všechny, kdo jsme jedli z jednoho chleba, spojuje vjedno tvá láska. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ
Svatý Jan do obyčejné venkovské události svatby v Káně vtiskl klíčové poselství. Učedníci, kteří jdou s Ježíšem, zde poprvé vidí, že Ježíš je nejen moudrý učitel, ale že jeho moc dalekosáhle překračuje běžné schopnosti. A co více, Jan na podkladě této svatby rozehrává obraz věčné hostiny, ke které Bůh pozval člověka zasaženého hříchem. Obraz překrásně vykresluje podstatu evangelia: není to lidská zdatnost vypěstovat víno, ani ovládání přírodních zákonitostí, ale pokorné svěření se do rukou Božích s vědomím vlastní prázdnoty. Maria jako potomek Evy zde stojí zároveň jako matka všech lidí a prosí za ně. S pokorou stojí před svým Stvořitelem a prosí: „Už nemají víno.“ Modlitba směřující k podstatě života. Nikoli k živoření a obrazu pouště, ale k symbolu hojnosti, k Bohem připravené zahradě života. A Bůh odpovídá!

 

 

 

 

 

 

 

Křest Páně - Cyklus C, neděle 13. ledna 2019

Svátek Křtu Páně uzavírá vánoční dobu. Tento novodobý svátek rozvíjí skutečnost připomínanou již při slavnosti Zjevení Páně: Bůh se v Ježíši zjevuje celému světu. On na sebe bere naše hříchy, jak symbolicky naznačuje jeho sestoupení do Jordánu, a díky tomu se můžeme setkat s Bohem.

VSTUPNÍ ANTIFONA
Když byl Pán Ježíš pokřtěn, otevřelo se nebe, objevil se nad ním Duch svatý jako holubice a ozval se hlas Otce: „To je můj milovaný Syn, v něm jsem si zalíbil.“
VSTUPNÍ MODLITBA
Všemohoucí, věčný Bože, tys slavnostně prohlásil, že Kristus je tvůj milovaný Syn, když na něj při křtu v řece Jordánu sestoupil Duch svatý; dej, ať všichni, které jsi přijal za syny a dal jim nový život z vody a z Ducha svatého, zůstávají v tvé lásce. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ
Od 40. kapitoly se styl proroka Izaiáše mění, proto se domníváme, že jde o jiného autora než v předešlých kapitolách. Tento text vznikl v době největšího útlaku v babylonském zajetí v 6. stol. př. Kr. a právě zde Bůh zaslibuje „Služebníka“, který Izrael zachrání. Jak jeho záchrana bude vypadat?
Iz 42,1-4.6-7
Toto praví Hospodin: „Hle, můj Služebník, kterého podporuji, můj vyvolený, v němž jsem si zalíbil. Vložil jsem na něj svého ducha, národům přinese právo. Nebude křičet, nebude hlučet, nedá se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu nedolomí, doutnající knot neuhasí, věrně bude ohlašovat právo. Nezeslábne, nezmalátní, dokud nezaloží na zemi právo. Ostrovy čekají na jeho nauku.
Já, Hospodin, jsem tě povolal ve spravedlnosti, vzal jsem tě za ruku, utvořil jsem tě a ustanovil tě prostředníkem smlouvy lidu a světlem národů, abys otevřel oči slepým, abys vyvedl vězně ze žaláře a z věznice ty, kdo bydlí ve tmách.“

ŽALM 29
Tento žalm mluví o „hlasu“ Hospodina. Jak tento Boží hlas působí? Může bořit, obracet cedry…, ale především vzbuzuje chválu věrných.
Odpověď: Hospodin dá požehnání a pokoj svému lidu
Vzdejte Hospodinu, Boží synové, – vzdejte Hospodinu slávu a moc. – Vzdejte Hospodinu slávu hodnou jeho jména, – v posvátném rouchu se klaňte Hospodinu!
Hospodinův hlas nad vodami! – Hospodin nad spoustami vod! – Hlas Hospodinův, jak je mocný, – hlas Hospodinův, jak je velkolepý!
Vznešený Bůh zaburácel hromem, – v jeho chrámu však všichni volají: Sláva! – Hospodin trůnil nad potopou, – Hospodin jako král bude trůnit věčně.

2. ČTENÍ
Apoštol Petr se podivuhodným způsobem dostane do domu pohanského setníka Kornelia, který zatoužil poznat víru. Když Petr slyší, že Bůh jedná v srdcích těchto pohanů, plný radosti vypráví, jak to všechno s Ježíšem začalo…
Sk 10,34-38
Petr se ujal slova a promluvil: „Teď opravdu chápu, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě že je mu milý ten, kdo se ho bojí a dělá, co je správné. Izraelitům poslal své slovo, když dal hlásat radostnou zvěst, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. Ten je Pánem nade všemi. Vy víte, co se po křtu, který hlásal Jan, událo nejdříve v Galileji a potom po celém Judsku: Jak Bůh pomazal Duchem svatým a mocí Ježíše z Nazareta, jak on všude procházel, prokazoval dobrodiní, a protože Bůh byl s ním, uzdravoval všechny, které opanoval ďábel.“

ZPĚV PŘED EVANGELIEM
Aleluja. Jan říkal: Přichází mocnější než já; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. Aleluja.
EVANGELIUM
Všichni synoptici (Mt, Mk, Lk) uvádějí scénu Ježíšova křtu. Jde tedy o zásadní skutečnost, nikoli jen projev Ježíšovy pokory… Jan správně uvádí, že Ježíš nepřijímá křest jako znamení obrácení či pokání za vlastní hříchy. Pán takto zahajuje svoji misi záchrany a své veřejné vystoupení! Protože se zde objevuje celá Nejsvětější Trojice, bude tedy také dílo záchrany dílem celé Trojice.
Lk 3,15-16.21-22
Lid byl plný očekávání a všichni uvažovali o tom, zdali Jan není Mesiášem. Jan jim všem na to říkal: „Já vás křtím vodou. Přichází však mocnější než já; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u opánků. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.“
Když se všechen lid dával pokřtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe, Duch svatý sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení.“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ
Hle, ten, o němž Jan Křtitel řekl: „Já jsem to viděl a dosvědčuji: To je Syn Boží.“
MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ
Děkujeme ti, Bože, žes nás nasytil svátostným pokrmem, a pokorně tě prosíme: dej, abychom se směli nazývat a skutečně byli tvými dětmi a věrně poslouchali tvého jednorozeného Syna. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

K ZAMYŠLENÍ
Liturgická doba nás každoročně vede postupně jednotlivými etapami Ježíšova života až k okamžiku nanebevstoupení. Na narození v liturgii možná příliš rychle navazuje počátek veřejného vystoupení. Evangelia nerozebírají dobu mezi dětstvím a Ježíšovou dospělostí. Narození a zahájení veřejné činnosti spojuje skutečnost „počátku“. Stojíme na počátku hlásání evangelia. Co bylo prvním impulsem? Poslání. Ježíš je nebeským Otcem vyslán zvěstovat záchranu, ukázat, kdo Bůh je a jak člověka miluje. Ježíš nepřišel na zem za trest ani nejedná bez Otcova vědomí. Celé dílo záchrany je společný projekt Nejsvětější Trojice. Dnes máme vzácnou příležitost zahlédnout podstatu evangelia. Bůh Otec miluje svého Syna a je to jejich vzájemná láska, která ukazuje, že Bůh touží být mezi lidmi, v jejich světě protkaném obtížemi, a právě uprostřed něj člověka vykoupit.

 

 

 

 

 

 

 

 

Zjevení Páně - Cyklus C, neděle 6. ledna 2019

Slavnost Zjevení Páně je nejdůležitější bod vánočního okruhu hned po slavnosti Narození Páně. Připomíná, že Ježíš se stal člověkem, aby „zjevil“, tedy ukázal Boží záchranu každému člověku, tedy i pohanům. Nesoustřeďme se jen na malé dítě v jeslích, ale na skutečnost zjevení Božího záměru. Podle tradice se dnes při bohoslužbě může žehnat voda, kadidlo a zlato. Křídou se pak po modlitbě požehnání označují naše příbytky (Christus Mansionem Benedicat – Kristus ať požehná dům).

VSTUPNÍ ANTIFONA
Hle, přichází Vládce a Pán, má v rukou královskou moc a vládu.
VSTUPNÍ MODLITBA
Bože, tys přivedl mudrce, kteří šli za světlem hvězdy, k poznání tvého jednorozeného Syna; doveď i nás, kteří tě poznáváme světlem víry, k blaženému patření na tvou slávu. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ
Tento text patří do třetí části knihy proroka Izaiáše. Vznikl snad po roce 538 př. Kr. Již od 59. kapitoly zní ujištění o Boží moci, která není krátká na záchranu. Náš text je proroctvím, které Lukáš nepřímo využívá ve svém evangeliu k dokreslení hodnověrnosti právě přicházejícího mesiáše – Krista. Všimněme si, že ti, kdo přicházejí, jsou i pohané! Sába, Midjan, Efa jsou pohanské země, i když jejich přesné umístění je obtížné identifikovat.
Iz 60,1-6 Vstaň, rozsviť se, Jeruzaléme, neboť vzešlo tvé světlo a Hospodinova velebnost září nad tebou! Hle, tma zahalí zemi a temnota národy, nad tebou však zazáří Hospodin, jeho velebnost se zjeví nad tebou. Národy budou kráčet v tvém světle a králové v tvé vycházející záři. Rozhlédni se kolem a podívej se: ti všichni se shromáždili, přišli k tobě. Zdaleka přicházejí tvoji synové, na zádech jsou přinášeny tvoje dcery. Spatříš to a zazáříš, radostí se zachvěje a rozšíří tvé srdce, neboť tě zaleje bohatství moře, poklady národů přijdou k tobě. Záplava velbloudů tě přikryje, dromedáři z Midjanu a Efy, přijdou všichni ze Sáby, přinesou zlato a kadidlo, rozhlásí Hospodinovu chválu.

ŽALM 72
Jde zřejmě o žalm, který sloužil při intronizaci krále. I zde se podobně jako v 1. čtení vzpomíná na krále, kteří přinesou své dary. Tento žalm se v Kristu naplnil. Pro nás je však i modlitbou, prosíme, aby Bůh učinil Ježíše králem našich životů.
Odpověď: Budou se ti, Hospodine, klanět všechny národy země.
Bože, svěř králi svou pravomoc, – svou spravedlnost královskému synu. – Ať vládne tvému lidu spravedlivě, – nestranně tvým ubohým.
V jeho dnech rozkvete spravedlnost a hojnost pokoje, – dokud nezanikne luna. – Bude vládnout od moře k moři, – od Řeky až do končin země. Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, – králové Arábie a Sáby zaplatí daně. – Všichni králové se mu budou klanět, – všechny národy mu budou sloužit. On vysvobodí chudáka, který se dovolává pomoci, – ubožáka, jehož se nikdo neujímá. – Smiluje se nad nuzným a chudým, – zachrání ubožákům život.

2. ČTENÍ
Svatý Pavel touží povzbudit pohanské posluchače. Proto jim předává tajemství, které sám přijal: pohané jsou „údy“ stejného těla, mají stejný podíl na spáse jako Židé. To je zásadní zvěst i pro nás.
Ef 3,2-3a.5-6 Bratři! Slyšeli jste, že Bůh mě pověřil pracovat pro vás na díle milosti. Ve zjevení mi totiž bylo oznámeno to tajemství.
V dřívějších pokoleních to lidé nevěděli, ale nyní to bylo odhaleno z osvícení Ducha jeho svatým apoštolům a kazatelům mluvícím pod vlivem vnuknutí: že totiž také pohané mají stejná dědická práva, že jsou údy téhož těla a že stejně i jim platí ona zaslíbení skrze Ježíše Krista, když uvěří kázání evangelia.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM
Aleluja. Viděli jsme jeho hvězdu na východě a přišli jsme se poklonit Pánu. Aleluja.
EVANGELIUM
Příběh není ani tak poetickým zobrazením, jako náznakem zásadní zvěsti Matoušova evangelia: Izrael měl poznat narozeného Mesiáše a přivítat ho s velkou oslavou. Ale místo Izraele poznali Zachránce pohané (Herodes byl totiž pohan). Hned několik sloves charakterizuje proces poznání a přijetí (zaradovali se, vstoupili…), kterým pohané prošli, když Mesiáše nalezli.
Mt 2,1-12
Když se Ježíš narodil v Betlémě v Judsku za času krále Heroda, přišli do Jeruzaléma mudrci od východu a ptali se: „Kde je ten narozený židovský král? Uviděli jsme jeho hvězdu na východě, a proto jsme se mu přišli poklonit.“
Když to uslyšel král Herodes, ulekl se a s ním celý Jeruzalém. Svolal všechny velekněze a učitele Zákona z lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit.
Řekli mu: „V Betlémě v Judsku, neboť tak je psáno u proroka: ‘A ty, Betléme v judské zemi, nejsi vůbec nejmenší mezi judskými předními městy, protože z tebe vyjde vládce, který bude panovat mému izraelskému lidu.’“ Tehdy si Herodes tajně zavolal mudrce a zevrubně se jich vyptal na dobu, kdy se ta hvězda objevila, poslal je do Betléma a řekl: „Jděte a důkladně se na to dítě vyptejte. Až ho najdete, oznamte mi to, abych se mu i já přišel poklonit.“ Když krále vyslechli, vydali se na cestu. A hle – hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí. Vstoupili do domu a spatřili dítě s jeho matkou Marií, padli na zem a klaněli se mu. Otevřeli své pokladnice a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu.
Ve snu dostali pokyn, aby se k Herodovi už nevraceli, proto se vrátili do své země jinou cestou.

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ
Uviděli jsme jeho hvězdu na východě, a proto jsme přišli s dary poklonit se Pánu.
MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ
Prosíme tě, Bože, vždy a všude nás veď svým nebeským světlem, a když jsi nás pozval k účasti na slávě svého Syna, dej, ať ho vírou poznáváme a s láskou přijímáme. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

K ZAMYŠLENÍ
Vánoce soustředí pozornost na událost narození Ježíše, Božího Syna. Jde o to, že Ježíš otevře cestu záchrany všem lidem! Skrze něj budou moci zcela všichni, i pohané, předstoupit před Boha. Dnes oslavujeme tento velkolepý dar. Putování mudrců je více než symbolický obraz toho, jak Bůh vede každého, aby ho přivedl k poznání záchrany. Otázkou příběhu evangelia zůstává naše vlastní ochota nechat se Bohem vést. Izraelité měli všechny potřebné znalosti, aby Mesiáše poznali. Dokonce i král Herodes, který sám nebyl Žid… A přeci Mesiáše nepoznali. Pohanští mágové neměli takřka nic, a přesto přichází. Někdy nás zaráží, proč Bůh nejedná nějak jasněji, aby „museli“ poznat úplně všichni. Zjevně Bůh volí mnohem křehčí a svobodnější cesty. Oslovení a pozvaní jsme i my. Odpovíme?

 

 

 

Archiv