číslo 4
prosinec 2006
ročník X

OBSAH

Okamžik věčnosti
Editorial
Duchovní slovo
Obnovení významu slova “pouť”
Cyklopouť velkobystřické farnosti
Co připravujeme v příštím roce
Kolik kněží působí na Svatém Hostýně
Po stopách historie Svatého Hostýna a Matice svatohostýnské – 34. pokračování
Konec poutní sezony
Stručně z jednání výboru MSH
Duchovní obnova pro členy MSH
Pouť studentů arcibiskupského gymnázia
Setkání výboru MSH s olomouckým arcibiskupem
Z vašich dopisů
Kronika
Exercicie a ohlasy exercitantů
Bude vás zajímat
Zemřelí členové Matice svatohostýnské

RADOSTNÉ PROŽITÍ SVÁTKŮ NAROZENÍ JEŽÍŠE KRISTA A BOŽÍ POŽEHNÁNÍ V NOVÉM ROCE 2007

přejí
duchovní správa na Svatém Hostýně
výbor Matice svatohostýnské
redakční rada Listů svatohostýnských

Okamžik věčnosti

Mrazivý třpyt přivírá oči.
Rok marností, zloby a nenávistí na troskách státu odezněl.
Čekání…
Jesle jsou připraveny.
V zastřeném šeru na úpatí hory tichounce dýchá Moravská zem.
Zrození na dosah ruky.
Vládci oněměli.
Ale co srdce a duše? Jsou připraveny nebo se ještě zmítají v bouřích světa a z jasu Vánoc zůstal jen řezavý střep?
Ale není to bolest zrození?
Zrození, na které všichni čekáme, které se stále opakuje – rok co rok velká naděje,
dobro a láska, vzpomínáte si ještě, co to je?
S nadějí přichází jistota.
Než se rozední, než sníh a mráz – staré zloby a nenávisti – opět spoutají tuto zemi
ON přijde.
Varhany už znějí.
SLÁVA BOHU NA VÝSOSTECH
To není televizní reklama uprostřed nočního filmu, ani ateistická lest zoufalců, ale jistota věčnosti prozařující každodenní tmu. Ani ten jas a třpyt nejsou klamem přisleplých očí,
jsou přece Vánoce.
ON přijde.
Dítě Boží naděje, pod jehož dechem taje zmrzlý svět – i chlad v našich srdcích. Alespoň na chvíli, na malou chvíli zázraku zrození…
Je to okamžik věčnosti, šťastný okamžik života.
Otevřete dveře i okna dokořán – a hlavně srdce!
Nebo jen srdce?
Aby mohl vejít, k nám i k Vám.
Pavel Hejcman

Editorial

Milí čtenáři Listů svatohostýnských, ctitelé Panny Marie,
jsme opět na konci roku. Končíme rok 2006 a zároveň končíme také desátý ročník našeho svatohostýnského časopisu. Deset let znamená v lidském životě hodně.
Mám před sebou tři letošní čísla Listů svatohostýnských a také Svatohostýnský kalendář 2006, listuji jimi a snažím se alespoň letmo zrevidovat letošní rok naší redakční práce.
Nejvýznamnější akcí letošního roku na Svatém Hostýně byla bezesporu generální rekonstrukce poutních domů. Proto jsme jí věnovali také hodně místa v našem časopisu. Další význačnou událostí bylo jmenování nového duchovního správce na Svatém Hostýně. Po jedenácti letech vystřídal P. Jana Chromečka ve funkci rektora baziliky P. Jiří Šolc. A poslední událost, kterou bych rád připomněl, bylo nečekané úmrtí naší sakristiánky sestry Ancilly Vierikové.
Milí čtenáři,
s tímto číslem dostáváte také Svatohostýnský kalendář na rok 2007 s přehledem poutních slavností, které se budou konat na Svatém Hostýně v příštím roce.
Všem Vám děkuji za Vaše příspěvky, připomínky, za Vaše dopisy. Prosím, abyste nám i v novém roce zachovali přízeň a nezapomínali na nás ve svých modlitbách.
Josef Pala, šéfredaktor

Duchovní slovo

Skutečně existují mimozemšťané!
Mimozemšťané existují a víme, jak vypadají. Nejsou to zelení mužíčkové z Marsu. Jsou to krásné bytosti z nadhvězdného světa. Poslové z nebe. Existují a chovají se krásně přátelsky. Doprovázeni nebeskou září s oblibou vyhledávají pastýře ve volné přírodě. Jak byly překvapeny děti na fatimských pastvinách, když poprvé viděly nebeskou bytost, anděla jako krásného mladíka, obklopeného nebeskou září.
Nepřišel jim škodit. Přinesl jim nebeské poselství a důtklivě je vyzýval k modlitbě. A jak to bylo na pastvinách za Betlémem? – V oné krajině nocovali pastýři. Pod širým nebem hlídali za noci své stádo. Velice se polekali, když je obklopilo veliké světlo a uprostřed nich stála krásná andělská bytost. Ten anděl k nim promluvil a řekl:
Nebojte se! Přinesl jsem vám velikou radost, radost pro všechny lidi: v městě Davidově se vám dnes narodil Spasitel, Kristus Pán – dlouho očekávaný Mesiáš. Děťátko ovinuté plenkami, položené do jeslí vám bude znamením. Potom se kolem anděla objevilo veliké množství nebeských bytostí a radostně zpívaly. Chválily Boha a pastýři si zvlášť zapamatovali větu: Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle.
Andělé se vzdálili do nebe. Pastýři osaměli a hned se vypravili do Betléma, města Davidova. Než vešli do městečka, při
krmelci pro ovečky nacházejí Marii a Josefa a Děťátko v jeslích. – První Vánoce. Pokoj lidem dobré vůle! Úžasná událost a přece si postěžuje evangelista Jan: Mezi své přišel a svoji ho nepřijali! Co se to stalo? Tajemství zloby je cosi tragičtějšího než jen nedostatek dobré vůle a pokoje. Na dospělého Ježíše budou vůdcové národa dorážet slovy: Ukaž nám znamení, že jsi skutečně Mesiáš! Zázraky jim nestačily. Chtěli vidět otevřené nebe a mocné anděly a Mesiáše, který založí světovládnou říši. Jejich říši! – Znamení bylo dáno, nebe bylo a je otevřené, ale Boží království není z tohoto světa. Kristovo království je království pravdy a pokoje a přináší věčný život a spásu všem lidem dobré vůle. Spasitelem nazval anděl narozeného Ježíše. Spása je to, co všichni zásadně potřebujeme. Je to odpuštění hříchů a darované právo na život v nebi, život věčný.
Všichni, kdo slyšeli tehdy pastýře, divili se tomu. Maria však uchovávala ta slova a uvažovala o nich ve svém srdci. Bůh je láska a bez srdce otevřeného této Boží lásce nelze Boha ani poznávat, ani pochopit.
Uvažujme ve svém srdci! Až zazní zvony k vánočním bohoslužbám, slyšme je pilně a rozjímejme. Každá kostelní věž hlásá, že se narodil Spasitel a je zde a je mezi námi. V každém svatostánku je přítomen a čeká, že přijdeš za ním jako kdysi pastýři a přijmeš ho do jesliček svého srdce, abys mohl mít účast na jeho lásce a spáse, kterou ti přinesl.
P. Jan Chromeček, SJ

Obnovení významu slova “pouť”

Činnost Matice svatohostýnské by neměla být omezena jen na hospodářskou činnost. Zvlášť nyní, kdy máme nejdůležitější úkol (rozšíření a zkvalitnění ubytování) za sebou.
Svatý Hostýn je poutním místem a myslím si, že si málokdo uvědomuje význam poutí. Je dobře, že máme tradici poutí u příležitosti církevních svátků, rovněž během roku bývají na Svatém Hostýně poutě různých sdružení (myslivci, hasiči, včelaři). Často přijíždějí autobusy se staršími poutníky z jednotlivých farností nebo jednotlivci navštíví Svatý Hostýn v obtížných životních situacích.
Ale pro duchovní a duševní život má větší význam skutečné pěší putování. Může pomoci jednotlivci (unavený otec rodiny se vydá sám několik desítek kilometrů na pouť, cestou má možnost rozjímat, přemýšlet, modlit se), může rovněž pomoci rodině (její členové mají na sebe během pouti konečně čas, pokud jsou vztahy uvnitř rodiny zdravé, jednoznačně je společné putování stmelí).
Matice svatohostýnská bude tedy v příštích letech vyvíjet osvětu i v této oblasti, zvažuje např. pro větší farnosti na Moravě vypracovat podrobné trasy na Svatý Hostýn s doporučením jednotlivých zastávek. Určitě by pomohlo vydání drobnější publikace s naučnou tematikou o významu putování v životě křesťana.
Tento úkol Matice svatohostýnské je důležitý, někdy mám totiž z křesťanského prostředí pocit, že naše budoucnost je v obnově současných pozic či v dokumentaci toho, co už bylo.
Obnova poutních tradic však může být naopak prostředkem pro aktivní duchovní činnost křesťanů v dnešním světě, neboť osobní pouť může oslovit nejen tradiční katolíky.
Aleš Dufek

Cyklopouť velkobystřické farnosti

V sobotu 30. září se uskutečnila první cyklopouť farnosti Velká Bystřice na Svatý Hostýn. Kromě účastníků na kole se připojilo i několik dalších věřících, kteří jeli vlastními auty a naše poutníky povzbuzovali a vítali na Svatém Hostýně. Za sobotního chladného rána se celá skupinka poutníků sešla před kostelem ve Velké Bystřici, kde proběhlo požehnání našich kol P. Metodějem Hofmanem. Poté se skupinka deseti farníků, sešli jsme se ve věkovém rozmezí od 14 do 58 let, odvážně vydala na cestu k Panně Marii. Krásná krajina a nádherné slunečné počasí zapříčinilo pohodovou, radostnou atmosféru až k samému cíli. Zde po krátkém odpočinku jsme se zúčastnili bohoslužby, po ní následoval bohatý a posilující oběd pro zpáteční cestu. Všichni v pořádku dojeli zase zpět domů. Stačí jen doufat, že podobná akce se uskuteční i příští rok a za podpory dalších nadšených farníků.
Marek Chudík

Co připravujeme v příštím roce pro další rozvoj Svatého Hostýna

Realizací projektu rekonstrukcí a oprav poutních domů č. 2 a 3, který byl zahájen na podzim v roce 2005 a dokončen v letošním roce, Matice svatohostýnská zpřístupnila všechny objekty na Svatém Hostýně tak, aby mohly být celoročně využívány poutníky i ostatními návštěvníky. Poutní domy mohou poskytovat nyní všechny základní funkce, které od nich jejich návštěvníci očekávají. Můžeme tedy naši pozornost upřít na další objekty Svatého Hostýna, zejména na tolik diskutované stánky, příjezd k poutním domům tak, aby vozidla neobtěžovala a neohrožovala poutníky při jejich příchodu k bazilice po schodech, dále na řešení celého areálu Svatého Hostýna (zeleň, stezky pro duchovní meditaci apod.). Finance, které jsme letos získali z Evropské unie i ze státního rozpočtu nás posunuly o několik let dopředu, ale vznikly nám i finanční závazky, jejichž vyrovnání musí být prioritní pro nadcházející rok, možná i dva.
To nám ale nebrání v tom, abychom nezačali pracovat na přípravě dalších projektů. V minulosti se nám potvrdilo, že pokud je akce dobře připravena projekčně, pak i možnost realizace se více přibližuje. A v následujících letech bude možnost usilovat i na další finanční pomoc, pro ty, kteří budou připraveni. V následujícím roce chceme připravit projekty, které by řešily shora uvedené problémy – tedy nový příjezd k poutním domům, na něj navazující umístění nových prodejních stánků, které budou vyhovovat všem hygienickým předpisům, dále řešení zeleně a odpočinkových a meditačních zón na Svatém Hostýně. V areálu poutních domů zbývá dořešit využití bývalé kotelny na tuhá paliva. Koncept řešení bychom chtěli předložit valné hromadě v květnu 2007, proto vyzýváme všechny, aby přispěli co nejdříve svými návrhy a zaslali je na adresu Matice svatohostýnské.
Našim cílem je, aby na Svatém Hostýně především byl zachován meditační ráz tohoto poutního místa, aby zůstal oázou klidu, místem pro osobní přiblížení se k Bohu pro každého, kdo o toto bude stát a usilovat.
Václav Lednický

Kolik kněží působí na Svatém Hostýně

P. Ing. Jiří Šolc, SJ (1945), duchovní správce, rektor baziliky a superior
P. Jan Chromeček, SJ (1932)
P. František Měsíc, SJ (1933)
P. Stanislav Peroutka, SJ (1933)
P. doc. PhDr. Karel Říha, SJ (1923)

Po stopách historie Svatého Hostýna a Matice svatohostýnské – 34. pokračování

Obnova nástěnných maleb hostýnského chrámu v letech 1971 až 1973
(Úvodní – historická část)
Výstavba hostýnského chrámu probíhala v letech 1721 až 1747, po odsvěcení v roce 1787 stavba kostela chátrala, v roce 1833 byla již hodnocena jako zbořenina, zůstaly zachovány pouze kvalitní klenby. Především zásluhou bystřického faráře Regera začaly už od roku 1828 sbírky na opravu, v roce 1840 byla oprava konečně povolena. V roce 1841 byl jako první opraven presbytář, následovala chrámová loď, nakonec v roce 1843 byly dozděny obě věže. Stěny kostela v této době byly bez nástěnných maleb, použita byla pouze barva bílá a žlutá. Od roku 1887 až 1890 byla z popudu tehdejšího superiora P. Cibulky prováděna výzdoba kostela bohatou figurální a ornamentální nástěnnou malbou malířem Janem Zapletalem a Františkem Obdržálkem. I když autoři těchto maleb nepatřili k tehdy všeobecně uznávaným umělcům, vytvořili pod ideovým vedením P. Cibulky jednotný a harmonický celek nástěnných maleb, který vycházel z cítění a výtvarného názoru té doby, a dnes už má historickou i dokumentární hodnotu. Stejně ale jako první (stará) křížová cesta, tak i nástěnné malby neušly v té době ostré kritice ”modernistů”. A tak v Arše č. 6 a 7 z roku 1920 se píše: Svatý Hostýn perla Moravy zasluhuje zvýšené pozornosti po stránce umělecké, třebas v poslední době byl obohacen díly výtvarnými. Máme Velehrad, máme Svatý Kopeček, ucelená díla umělecká věků zašlých. Svatý Hostýn však, probuzený k životu teprve v dobách nejnovějších, není dosud tím, čím by býti měl. Vnitřní výzdoba chrámu stačila snad kdys pro ukojení širokých mas, pro dnešní dobu umělecky cítící, myslící a vyhraněnou naprosto nedostačuje svou naivitou. Třeba obrázky neumělou rukou amatéra – malíře poutaly oko prostého diváka, budí u vzdělaného člověka pocit spíše mrazivý, než příjemný. Sem do vnitřku svatyně patří ucelené dílo malíře, dekoratéra, mistra. Nutno co nejdříve sehnati nervus rerum (peníze), a ten při oblíbenosti svatyně lehce se dá získati, a seškrábati pak naivně, naprosto nedekorativní jarmareční obrázky fermežové a pokrýti stěny vznešené svatyně freskovými výzdobami povolaného, moravského umělce. Nedal by se získati náš moravský dekoratér Jano Koehler? Nemohl by zde, ve stánku Vítězné Ochránkyně Moravy vytvořiti své životní dílo? Nevytvořil by z památného chrámu, k němuž upírají se zbožně oči celé Moravy Cyrilometodějské a Slovenska, veledílo moderního slovanského umění náboženského?
Tolik slova kritika. Zároveň ale cituji oponenta tohoto názoru a zastánce myšlenek P. Cibulky, jenž byl duchovním otcem celé výzdoby, aby si mohl dnešní čtenář udělat obrázek o složitosti tehdejší situace (která často ani dnes není jednoduchá).
Svatý Hostýn se může právem nazývati perlou Moravy, a sice ne dle zevnějšího lesku, ale vnitřní svou podstatou. Totiž jádrem perly je zrno písečné, které vnikne do lastury a perlorodka, aby ji písek netlačil vypocuje hmotu a obaluje jí ono zrnko. Hmota se usazuje až utvoří perlu. Tak také poutníci přicházející na Svatý Hostýn mívají ne zrnko písečné, ale celý balvan na srdci. Modlitbou, svatými svátostmi, milostí Boží se tento balvan tak obalí, že již netlačí a lidé s lehkým srdcem, ba s radostí a vděčností odcházejí ze Svatého Hostýna. Tak tomu bylo zvlášť v době válečné. Pořádaly se slavnosti za živé i za padlé vojíny. Ku každé slavnosti bylo pozváno mnoho zpovědníků, poutníci ukojili touhu srdce a vracejíce se s nadšením vypravovali, jak to bylo na Svatém Hostýně pěkné. Nesmíme zapomenouti, že základnou toho byla vykonaná zpověď a sv. přijímání. Kdyby nebylo bývalo dosti kněží, jistě by lesk perly velice vybledl, a v nynější době i to stojí nějaké peníze. A dobrodince, kteří by na ten účel dávali, zvláště nyní v době rekvisicí, mohl bys na pěti prstech spočítati. A přece větší počet kněží je základem spokojenosti poutníků. A jako je třeba na prvním místě pečovati na Svatém Hostýně o duševní potřeby poutníků, tak na druhém místě je nutno starati se o jaké – také, ale aspoň trochu člověka hodné přenocování. Musí-li některé průvody jíti pěšky 10 až 20 hodin, a to ještě často z kopce do kopce, zasluhují, aby si aspoň v noci odpočinuly, zvláště je-li zima nebo déšť. A proto má Matice opravdovou snahu o poutníky se starati, nemůže však pro nedostatek peněz něco většího činiti. Nyní již zamýšlí všechno dřevo, co je nahoře, věnovati na větší útulnu. Stálo by prý to ještě půl miliónu. Elektrika je zavedena do Bystřice, připojení na Svatý Hostýn prý by stálo 200 000 Korun. Dále se musí vše, co již na Svatém Hostýně stojí, udržovati: chrám, budovy, křížové cesty atd. Zimní povětrnost nemá žádného milosrdenství. Opravy nyní stojí také peníze. Tedy ač se zdá, že na Svatém Hostýně se sejde mnoho peněz, také se jich mnoho vydá. Proto ten plán v Arše vyslovený jest za nynějších poměrů těžko uskutečniti. Poutníci ovšem rádi dávají z vděčnosti za vyslyšení, ale obyčejně na určitý úmysl. Mnohé z těchto darů jsou uveřejňovány v Hlasech. Nevím však, kolik bych sehnal peněz, kdybych řekl: Poutníci dávejte na novou malbu, tato olejová barva se seškrábe a chrám bude umělecky vymalován. Právě z fermeže, která se pisateli v Arše nezamlouvá, možno poznati důkladnost P. Cibulky, který nemaloval pro dnešek, ale pro budoucnost. Dobře znal počasí hostýnské. V zimě chrám promrzne, v květnu neb červnu bývají parní dny a kostel je nabitý, ze všech stěn tekou proudy vody. K tomu ještě poutníci přijdou zaprášeni, prach se zvíří, nasedá na stěny a malby jsou zašpiněny. Proto se hodí pro Svatý Hostýn buď fermežové barvy neb mozaika. Protože však je dosavadní malba ještě dosti zachovalá, nepomýšlí se u povolaných činitelů na novou. Protože klenba byla před 100 lety beze střechy přes 40 let, usadila se v ní na některých místech vlhkost a nyní povstává sanytr, který malby za 8 neb 10 let rozežírá, proto se musí malby za tolik let opravovati. A proto také ani umělci, chce-li totiž, aby Svatý Hostýn byl pro něho perlou, nezbude nic jiného, než vrhnouti se jako obyčejní poutníci před sochou Panny Marie na kolena, v pokoře Ji prositi o odpuštění hříchů, přijati sv. svátosti a až srdce jeho bude ukojeno, potom si prohlížeti chrám. Shledá jakousi harmonii barev: blankytnou oblohu, odpovídající modrému plášti Panny Marie, červené stěny, jako její šat, na stěnách vidí anděly ji oslavující, neb její čestné názvy po stěnách rozseté, pohříží se do minulosti vida jak Panna Maria již před staletími na Svatém Hostýně Moravanům pomáhala – a s vděčným srdcem se bude k pouti vraceti. Vždyť i německý spisovatel Hermann Bahr se neobrátil v umělecky vyzdobených katedrálách, ale ve venkovském kostelíčku uprostřed chudobného, upracovaného, zbožně modlícího se lidu. Takový lid přichází také na Svatý Hostýn.
Podle dostupných dokladů zpracovala Olga Kozlová, snímky Luděk Peřina

Konec poutní sezony

Mám pocit, že to bylo nedávno, kdy jsem psala zhodnocení poutní sezony roku 2005. A už je za námi další rok, o který jsme všichni blíž k Věčnosti. Letošní rok byl pro Matici svatohostýnskou skutečně významný. Provedli jsme nejrozsáhlejší rekonstrukci v novodobé historii, a od toho se odvíjelo ostatní dění. Snažili jsme se přesto, aby stavba příliš neomezovala návštěvníky Svatého Hostýna, proto se musela veškerá činnost skloubit dohromady. Částečně bylo nutno omezit ubytování, takže jsme neuspokojili všechny zájemce o pobyt. Získali jsme také velmi cenné zkušenosti, např. s tím, jak se žádají peníze z Evropské unie.
Ovšem to podstatné, pro co k nám poutníci přicházejí, zůstalo beze změny a plně k dispozici po celý rok. Mám na mysli otevřenou náruč a vše chápající srdce Panny Marie v jejím monumentálním chrámu. Zde se odehrálo 18 největších hostýnských poutí a bezpočet poutí soukromých, ať už farností, nebo rodin i jednotlivců. Rok na Svatém Hostýně by se také dal nazvat “od hasičů po myslivce”.
Odhadujeme, že Svatý Hostýn navštíví ročně asi 300 000 poutníků. U velkých poutí již dopředu víme, jak velká asi bude návštěvnost. V poslední době se však stále častěji stává, že nás překvapí množství lidí i mimo poutě, např. o běžném víkendu, kdy stačí, aby bylo krásné počasí. Takovým dnem je např. velikonoční pondělí, kdy stále více lidí odchází do přírody namísto tradičního hromadného opíjení se.
Máme za sebou opravdu náročný rok, plný práce, nervů, starostí. Skutečně jsme si oddechli až 10. září při pouti Matice svatohostýnské, kdy jsme slavnostně otevřeli celoroční dílo, a taky následující den 11. září, kdy se nám na účtě objevily peníze z dotace. Jsme rádi, že další roky budeme sklízet plody našeho úsilí, a současně budeme moci poskytovat kvalitní služby v důstojných prostorách našim poutníkům. Skončením oficiální poutní sezony však nekončí život na Svatém Hostýně. I v zimních měsících jsou všem k dispozici poutní domy se svými službami. Naše poutní místo má v zimě také své nezaměnitelné kouzlo.
Naděžda Nováková, vedoucí hospodářské správy MSH

Stručně z jednání výboru MSH

12. září 2006
– výbor MSH schválil vybudování markýzy na terasu restaurace poutního domu č. 2
– stanovisko výboru MSH k projektu lanovky a sjezdovky na Svatém Hostýně – postoj k lanovce je z morálních důvodů odmítavý
– výbor MSH rozhodl o vydání tisků o Svatém Hostýně: v roce 2007 bude vydána brožura a do roku 2010 bude vydána kniha
– výbor MSH vydal přísný zákaz parkování autobusů u poutních domů
– výbor MSH schválil přijetí 69 nových členů MSH
– výbor MSH vzal na vědomí závěrečné vyúčtování stavby firmy RAPOS
– výbor MSH zaslal na OÚ Chvalčov odmítavé stanovisko vůči vybudování lanovky na Svatý Hostýn
– výbor MSH vzal na vědomí stanovisko otce arcibiskupa o výjezdech autobusů na Svatý Hostýn: ve všední den bude výjezd nahoru umožněn pro staré a nemohoucí poutníky, v sobotu a neděli nelze výjezdy povolit
– výbor MSH vzal na vědomí zprávu o kontrole na sociálce a na finančním úřadě
– výbor MSH vzal na vědomí zprávu ze zasedání Podhostýnského mikroregionu, stanovil tři okruhy, na které se vypracují projekty: vybudování parkoviště a nových stánků, zeleň a vybudování přístupových cest
– výbor MSH pověřil PhDr. Josefa Juráně konečnou úpravou protipožárních opatření v poutních domech
– výbor MSH projednal stížnost poutníků na odjíždějící prázdné autobusové posily ze Svatého Hostýna a pověřil vedoucí hospodářské správy Naděždu Novákovou jednáním s dopravní společností
Lubomír Vývoda zapisovatel MSH

Duchovní obnova pro členy MSH

V předadventní době (24. až 26. listopadu) se Svatý Hostýn stal setkáním věřících při duchovní obnově s otcem arcibiskupem Graubnerem. Bylo to již opakované setkání hlavně členů Matice svatohostýnské s možností slyšet duchovní slovo otce arcibiskupa a naučit se naslouchat Božímu slovu.
Letošní téma duchovní obnovy bylo zásadní a důležité pro každého z nás: jak jsme na tom s naší vírou v Boha, s jejím naplňováním v našem životě pohledem přes základní pravdy víry, Desatero Božích přikázání, co víme o základních Božích ctnostech, čím nás naplňují dary Ducha Svatého.
Součástí duchovní obnovy byla i snaha o ztišení, naučit se naslouchat Božímu hlasu.
Byly to dny plné radosti pro všechny účastníky.
Marie Turčínková

Pouť studentů arcibiskupského gymnázia

Pátek 15. září byl pro mnohé lidi obyčejným dnem. To ovšem neplatilo pro skupinku asi třiceti studentů Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži, kteří se chystali zdolat Svatý Hostýn. Již v brzkých ranních hodinách mohl kolemjdoucí před budovou školy pozorovat nezvyklý šum. To otec spirituál uděloval ještě spícím poutníkům požehnání.
Právě před patnácti lety se arcibiskup Mons. ThDr. František Vaňák rozhodl, že splní jedno ze svých největších předsevzetí a znovu obnovil Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. Již jednou v minulosti byl naší škole vrácen život. Stalo se tak po druhé světové válce roku 1945, aby byla záhy na to komunistickým režimem pohřbena. Nyní bylo na Mons. Františku Vaňákovi, jenž sám byl absolventem AG, aby vrátil škole novou krev. A také se mu to 1. záři 1991 podařilo. Od té doby nejeden absolvent AG přijal svátost kněžství a další vykonávají a doufejme, že budou vykonávat, nejrůznější funkce a povolání. Myslím, že Mons. Vaňák, který zemřel 14. 9. 1991 a je pochován právě na Svatém Hostýně, by byl právem hrdý na své dílo. A k jeho hrobu jsme se jako symbol poděkování rozhodli uskutečnit tuto pouť.
Doprovázeni vstávajícím sluncem a plní elánu jsme z Kroměříže vyšli vstříc Svatému Hostýnu. Vidina asi 35 kilometrů mnohým sice dělala mráčky na čele, ale pěkné počasí a hlavně dobrá “grupa” navodily dobrou náladu. Pod vedením zkušeného horského vůdce pana Vojtěcha Ševčíka a v milé přítomnosti paní Marie Gajdůškové a otce Antonína Hráčka neměl nikdo strach. Ovšem jak vesnice střídaly vesničky a cesty se měnily v pěšiny, tak i naše nohy těžkly a přestávaly poslouchat. Ale co by jsme to byli za poutníky, kdyby nás neprovázelo aspoň malé utrpení. Každý z nás v sobě musel něco zapřít, měl dost času a prostoru k rozjímání, každý si tam nahoru něco nesl. O tom, že dosažení cíle nebylo nic jednoduchého, by mohl svědčit každý z nás. Ale odměnou nám mohl být pocit vítězství a radosti. Ihned jsme zamířili na hřbitov a modlitbou poděkovali našemu obnoviteli, ale především Pánu. Pak následovala mše svatá a vytoužené pohodlí autobusu, jímž jsme se už svezli dolů do Bystřice pod Hostýnem. Poté nás unavené, ale šťastné, rozvezly vlaky domů.
Kdo šel s námi, nelitoval. Kdo prosil, byl jistě Pánem vyslyšen. Kdo věřil, zvítězil.
Kristýna Pecinová, studentka AG Kroměříž

Setkání výboru MSH s olomouckým arcibiskupem

V pátek 24. listopadu se uskutečnilo na Svatém Hostýně setkání výboru Matice svatohostýnské s protektorem MSH, olomouckým arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem. Jeho účelem bylo projednání dalšího postupu při rozvoji Svatého Hostýna nejen po stránce dalších investičních projektů, ale také zaměření činnosti Matice svatohostýnské na duchovní oblast.
Význam tohoto setkání byl podtržen také účastí poslankyně Parlamentu ČR za KDU-ČSL Michaely Šojdrové a starosty obce Chvalčova pana Stodůlky.
Nejzávažnějším tématem schůzky byla diskuze o záměru vybudování lanovky na vrchol Svatého Hostýna z obce Chvalčova a navazujícího lyžařského areálu na svahu k Chvalčovu.
Tento záměr je předkládán soukromou společností a je podporován jak starostou obce Chvalčova, tak i poslankyní Šojdrovou s tím, že na jeho financování by se mohly podílet dotace z fondů EU. Akce by měla podpořit rozvoj cestovního ruchu v podhostýnském regionu s možností vytvoření pracovních příležitostí zejména v obci Chvalčovu a v Bystřici pod Hostýnem (vybudování ubytovacích a stravovacích kapacit a parkovišť). Přibližně 100 m východním směrem od rozhledny na vrcholu Svatého Hostýna by měla stát vrcholová stanice lanovky a u ní začínat lyžařský svah.
Výbor Matice svatohostýnské i olomoucký arcibiskup se k tomuto záměru vyslovili negativně s odůvodněním, že by tím byl narušen dosavadní ráz tohoto nejvýznamnějšího poutního místa na Moravě, posláním Matice svatohostýnské – jak je to zakotveno i v jejích stanovách – je udržet tento ráz i pro příští generace.
Předkladatelé tohoto záměru chtějí využít popularity tohoto místa pro ekonomickou stránku svého projektu, aby lanovka byla využívána celoročně pro poutníky, turisty i pro možnost využití pro cykloturisty.
Nikdo nám nezaručí, že nebude tímto ohrožen nárůst cen všech služeb, které jsou dnes poskytovány poutníkům na přijatelné úrovni pro rodiny s dětmi s nižšími příjmy (doprava, ubytování, stravování).
Důležitou otázkou je také, aby Svatý Hostýn zůstal i nadále oázou klidu k meditacím a duchovním cvičením.
Protikladem k tomuto záměru byla diskutována otázka napojení Svatého Hostýna do evropské sítě poutních míst, jejich propojení a vytvoření poutních tras jak mezinárodních, tak i v rámci České republiky. Svatý Hostýn by mohl být jedním z cílů putování, obdobně jako je dnes španělské Santiago de Compostella. Vytvoření mezinárodních i tuzemských poutních tras a jednotlivých poutních etap s možností nabídky potřebných služeb pro poutníky a jejich příslušná propagace a popularizace je velký projekt, kterým se chce Matice svatohostýnská v následujícím období zajímat. Je nutno využít dosavadních zkušeností poutníků, kteří každoročně na Svatý Hostýn putují z různých míst ČR (což potvrdila následující den skupina mladých poutníků, kteří přišli na Svatý Hostýn pěšky ze Zlína).
Výbor Matice svatohostýnské bude muset v krátké době rozhodnout, jak bude ideově celý areál Svatého Hostýna využíván, aby se tato ideová studie mohla zapracovat do Směrného územního plánu (SÚP), o jehož novém zpracování uvažuje obec Chvalčov. Jednou z diskutovaných myšlenek je vytvoření meditační stezky (otec arcibiskup ji nazval “Cesta světla”) na stávajících valech kolem vrcholu Svatého Hostýna. Do nového SÚP by mělo být zapracováno i řešení stánků či nová cesta k poutním domům.
Václav Lednický

Z vašich dopisů

Pouť uničovské farnosti
Začátkem září pořádala naše farnost spolu se sousední farností Újezdem u Uničova pouť na Svatý Hostýn. Zúčastnili jsme se zde mše svaté u příležitosti pouti muklů a pak jsme vykonali křížovou cestu. Bylo nás celkem 80 poutníků, které doprovázel náš pan děkan P. Josef Janek spolu s P. Františkem Kroczkem. Otec Josef vedl křížovou cestu, na které ho doprovázel hrou na trubku otec František. Bylo to velmi krásné a dojemné, zvláště když jsme se sešli u hřbitova s průvodem muklů a s vojenskou posádkovou hudbou. Všichni jsme se společně pomodlili za umučené oběti komunismu.
Odpoledne jsme si prohlédli nově opravené poutní domy.
Musíme vás pochválit za to, jaký kus práce jste udělali pro dobro a pohodlí poutníků. Víme, že je potřeba mnoho finančních prostředků na další opravy, a proto jsme hned na místě udělali sbírku, kterou jsme odevzdali Matici svatohostýnské. Také se přihlásilo šest našich nových členů do řad Matice svatohostýnské.
Přejeme vám mnoho zdaru a vyprošujeme ochranu Panny Marie při vaší další náročné práci na Svatém Hostýně.
Ludmila Filipová, důvěrnice MSH z Uničova

V dnešní listárně
děkujeme za dopis 85leté Vlastě Smékalové ze Zubří, člence Matice svatohostýnské. Z jejího dlouhého dopisu uveřejňujeme alespoň několik vět: Po návratu z nemocnice mně moje dvě dcery připravily velké překvapení. Místo oslav mých narozenin – v den svátku Narození Panny Marie – mne zavezly na Svatý Hostýn, a to až ke kostelu – jsem držitelkou průkazu ZTP. Byl to krásný dar od mých dcer – dvojčat. Mohla jsem se zúčastnit mše svaté a poděkovat Pánu Bohu a Panně Marii za zdraví a Boží požehnání. O svoji velkou radost jsem se podělila při rozmluvě s otcem zpovědníkem. Jeho milá a povzbudivá slova, laskavé oči a podání ruky mne hřejí dodnes…

Kronika

ZÁŘÍ 2006
21. 9. • P. Jiří Kupka a dva autobusy poutníků z farností Kněždub a Tvarožná Lhota
23. 9. • 45 poutníků z Karviné s P. Danielem Víchou • poutníci z Tečovic • poutníci z Bohdalic, Kučerova
25. 9. • Čtyři autobusy poutníků z Olomouce a okolí spolu s P. Františkem Hanáčkem
26. 9. • Poutníci z Velkých Losin s prosbou za pomoc při založení Charity • autobus tělesně postižených z Hranic na Moravě • dva autobusy z Charity Holešov
27. 9. • Dva autobusy z Ostravy s P. Josefem Gazdou
29. 9. až 1. 10. • Víkend pro starší ženy, které prožívají “třetí věk” svého života • duchovní obnova farnosti Karviná za účasti 60 osob
30. 9. • P.Václav Trmač s poutníky z farnosti Jedovnice • příprava biřmovanců z Litovle

ŘÍJEN 2006
1. 10. • 60 farníků z Hluku s P. Jaroslavem Kapušem • 50 farníků z Čeladné
s P. Václavem Tomiczekem
2. až 6. 10. • Caritas – vyšší odborná škola sociální s z Olomouce – studijní a duchovní soustředění 20 studentů a učitelů
4. 10. • Starší a nemocní poutníci z farností Valašské Meziříčí, Branky a Lešná
6. 10. • Františkánská pouť
7. 10. • Sobotní pokračování františkánské pouti terciářů se konalo za velké účasti poutníků • poutníci z farnosti Zborovice  • poutníci z farnosti Libhošť u Nového Jičína • poutníci z Petřvaldu u Nového Jičína, Mošnova a Trnávky • 90 poutníků z Litovle a Pňovic • poutníci z Opavy
8. 10. • Růžencová pouť • poutníci z Brna-Žabovřesk
8. až 10. • Exercicie Charity Konice
9. 10. • Šest autobusů poutníků z Rožnova pod Radhoštěm
13. 10. • Poutníci ze Sasovej, Podkonic od Banskej Bystrice ze Slovenska
14. 10. • 45 poutníků ze Smržic, Vícova a Krumsína, Prostějova-Vrahovic •
50 poutníků ze Sudoměřic
14. 10. • Dušičková pouť, hlavní mši svatou celebroval biskup Mons. Josef Hrdlička
15. 10. • Druhý den dušičkové pouti, hlavní mši svatou celebroval arcibiskup Mons. Jan Graubner
19. 10. • Pouť nemocných z Lidečka
20. až 21. 10. • Duchovní obnova pro seniorky z děkanátů Frýdek a Místek
21. 10. • Autobus poutníků z Nové Hradečné, Libiny, Oskavy • autobus poutníků ze Zubří • dva autobusy poutníků z Turzovky a Makova na Slovensku • myslivecká pouť, hlavní mši celebroval arcibiskup Mons.Jan Graubner
25. 10. • Tři autobusy poutníků z farností Hustopeče nad Bečvou, Špiček, Bělotína, Černotína
26. 10. • Autobus dětí z Ostravy-Hrabůvky, Dubiny, Kunčiček
29. 10. až 3. 11. • Caritas – Vyšší odborná škola sociální s Olomouc – studijní a duchovní soustředění 30 studentů

LISTOPAD 2006
4. až 5. 11. • Exercicie, neokatechumenát Valašské Meziříčí – 58 zúčastněných, vesměs rodiny s dětmi
5. 11. • P. Marián Pospěcha + 20 mužů z farnosti Frýdlant nad Ostravicí
11. až 12. 11. • Exercicie, neokatechumenát Valašské Meziříčí – účast 39 osob
12. až 14. 11. • Pracovní setkání děkanů olomoucké arcidiecéze za účasti 25 kněží, arcibiskupa Jana Graubnera a biskupa Josefa Hrdličky
18. až 19. 11. • Exercicie, neokatechumenát Valašské Meziříčí – počet zúčastněných 32
19. až 23. 11. • Duchovní cvičení pro kněze hnutí fokoláre – účast: 27 kněží z českých a moravských diecézí a 3 kněží ze Slovenska
24. až 25. 11. • Noční pěší pouť ze Zlína 20 skautů a skautek s P. Pavlem Glogarem a P. Karlem Hořákem
24. až 26. 11. • Duchovní obnova pro členy Matice svatohostýnské, vedl Mons. Jan Graubner – za účasti 56 členů MSH

Exercicie a ohlasy exercitantů

Latinské slovo exercicie znamená cvičení. Exerciciemi rozumíme obvykle duchovní cvičení dle návodu sv. Ignáce. Ten hned v úvodu knížky Duchovní cvičení píše: Jako procházet se, běhat, pochodovat jsou tělesná cvičení, tak každý způsob zpytování svědomí, rozjímání, nazírání, ústní a vnitřní modlitby a jiných duchovních úkonů můžeme nazvat duchovními cvičeními. Nejde však jen o modlitbu: celý soubor duchovních cvičení vede k tomu, aby se člověk zbavil všech neuspořádaných náklonností a po jejich odstranění aby hledal a našel Boží vůli v uspořádání vlastního života ke spáse duše.
Na cestě duchovního života obvykle rozlišujeme tři základní stupně.
Je to cesta očistná, cesta osvětná a cesta spojivá. Celé třicetidenní exercicie sledují tyto tři stupně. První týden rozjímáme smysl stvoření, poznání Boží vůle a našich hříchů. V generální sv. zpovědi se snažíme rozloučit se svou hříšnou minulostí a vykročíme na cestu osvětnou. Zde v druhém týdnu rozjímáme podle evangelií život Pána Ježíše: abychom ho lépe poznali, více si ho zamilovali a následovali ho. Sem je možno zahrnout také třetí týden, kde rozjímáme o utrpení Pána Ježíše. Rozjímáme o jeho nekonečné lásce k nám. Ve čtvrtém týdnu rozjímáme vzkříšeného Krista a ve spojení s jeho vítěznou láskou odevzdáváme mu sebe a svoji lásku. Závěrečné rozjímání čtvrtého týdne nazval
sv. Ignác: Nazírání k nabytí lásky.
V pětidenních cvičeních se jeden až dva dny věnují postupně každému ze čtyř týdnů. Je to zároveň možná příprava na výroční zpověď, která ovšem není povinná. Exercicie samy od sebe a bez nás nezpůsobí polepšení srdce a povznesení ducha. Je ovšem jisté, že tři dny ticha a rozjímání jsou přínosem pro každého. Konečně si dovolím citovat pár nadšených řádků od exercitantek. Musím upozornit, že nadšení a zážitky z exercicií by vyzněly jaksi falešně, kdyby nevedly k nápravě života a opravdové oddanosti Bohu.
Cituji: Přednášky byly báječné, i když to byla náplň vážného charakteru, naslouchali jsme všichni skoro bez dechu. Zpočátku ta atmosféra se mně zdála strohá, ale pak se to vše nějak uvolnilo a na ten poslední den, který se protáhl do večera, nemohu zapomenout. Neopakovatelné chvíle pohody pro každého z nás. Já aspoň z těch prožitků žiji stále.
Z dalšího dopisu: Již týden uplynul od toho, co jsme ukončili exercicie na Svatém Hostýně a já mám stále o čem přemýšlet. Byla to i krásná dovolená, která zotavila moje tělo ve dnech bez shonu a starostí a hlavně moji duši. Na takovém setkání jsem byla poprvé a pokud to jen trochu půjde, přihlásím se znovu. V mládí jsem považovala katolickou víru za přežitek, protože jsem o ní nic nevěděla. Vrhla jsem se na východní filozofie, ale Pán si mne našel, a vykonala jsem před několika lety generální zpověď a uzavřela církevní sňatek. Díky letošním exerciciím jsem našla hlubší porozumění pro modlitbu, zvláště pro modlitbu za druhé lidi. Za cizí lidi, kteří hledají a nevědí, co vlastně hledají – jako já kdysi.
Citace končí a na závěr uvažuji, že exercicie jsou něco jako jarní práce a setba na zahrádce. Bez sluníčka modliteb a sebezáporu, bez závlahy Boží milosti by zasetá zrníčka mnoho užitku nepřinesla.
Modleme se za sebe navzájem!
V Kristu a Marii žehná P. Jan

Bude vás zajímat

V zimním období jsou slouženy mše svaté na Svatém Hostýně:
všední dny: 7.00, 9.15 hod.
neděle: 7.00, 9.15, 11.00 hod.
Každou neděli ve 13.00 hod. je svátostné požehnání

Vánoční bohoslužby
Mše svaté na Svatém Hostýně na Štědrý den: 7.00, 9.15, 11.00 a také v 15.30 hod.
V NOCI MŠE SVATÁ NENÍ!
Se starým občanským rokem se na Svatém Hostýně rozloučíme v neděli 31. prosince.
Mše svaté: 7.00, 9.15, 11.00 a ve 24.00 hod. Před půlnoční mší svatou, kterou bude sloužit olomoucký pomocný biskup Mons. Josef Hrdlička, ve 22.30 hod. je sv. růženec, adorace a ve 23.45 hod. Te Deum a sv. požehnání.

Autobusy na Silvestra budou jezdit na Svatý Hostýn od 18 hod. v půlhodinových intervalech a po skončení mše svaté až do tří hodin po půlnoci.

Matice svatohostýnská děkuje ženám z farnosti Suchá Loz za zhotovení oltářních plachet do kaple v poutním domě.

Zemřelí členové Matice svatohostýnské

Františka Slezáková , Žeraviny, 94 let
Ludmila Sukupová, Komárov, 74 let
Ludmila Spáčilová, Dolní Němčí, 70 let
Apolonie Hořáková, Strážnice, 97 let
Marie Večerková, Lhota u Malenovic, 84 let
Kateřina Kotačková, Ostrožská Lhota, 85 let
Ludmila Sáblíková, Smolina, 82 let
Anežka Dujsíková, Vlčnov, 81 let
Bohumila Dohnalová, Rokytnice, 78 let
Marie Vojtková, Vřesovice, 69 let
Josef Šebák, Štítná nad Vláří, 83 let
Barbora Kocurková, Domanín, 68 let
Ludmila Hubáčková, Jarošov, 69 let
Vladislava Pekařová, Spytihněv, 33 let
Antonín Hradil, Rusava, 76 let
Marie Tabachová, Kozlovice, 100 let
Anna Miková, Stříbrnice, 87 let
Štěpánka Fišerová, Hrobice, 68 let
Ludmila Kubinová, Jalubí, 72 let
Marie Krčová, Těškovice, 75 let
Josef Mikulka, Frýdek-Místek, 86 let
Marie Horká, Přerov, 85 let
Vít Lepil, Brno, 75 let
Milada Zapletalová, Holešov, 70 let
Anna Váňová, Slopné