Mapa stránek

 

Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

 

 

Příprava na velké jubileum roku 2012

(Korunky v jejich současném provedení)
 
Nové zvony pro baziliku na Svatém Hostýně

 

Příznivé počasí umožňuje práce na novém venkovním oltáři

 

Výzva pro farní divadelní soubory

V rámci Jubilejního roku 2012, kdy si budeme připomínat výročí 100 let od korunovace sochy Panny Marie na Svatém Hostýně, plánuje výbor Matice svatohostýnské uspořádat několik koncertů a kulturních a společenských akcí.
Současně s festivalem schol a hudebních skupin by to měl být také festival farních divadelních souborů a skupin.
Vhodným prostorem pro tato vystoupení bude nové venkovní pódium před bazilikou, které se v současnosti buduje.
Vyzýváme proto amatérské divadelní soubory a skupiny (všech věkových skupin), které působí třeba jen nepravidelně v mnoha našich farnostech, aby se pokusily zapojit do této přehlídky na Svatém Hostýně. Pravděpodobným termínem konání bude červen 2012. Pokud se nám podaří získat dotaci ze Zlínského kraje, budou účastníkům přehlídek hrazeny náklady na cestu i ubytování.
Pokud máte ve svém repertoáru hry nábožné i světské, neváhejte je oprášit. Pokud nemáte, zkuste nějaký dramatický text k poctě Panny Marie Svatohostýnské nastudovat a nazkoušet.
Na Svatém Hostýně bude příležitost k vzájemnému poznání všech, kdo chtějí Boha a Panu Marii oslavit hudbou, tancem, divadlem, pohybem i zpěvem.
Vedoucí divadelních souborů se již nyní se mohou přihlásit, konzultovat své nápady v režii i dramaturgii u člena výboru MSH Petra Cekoty, tel. 604 738224, e-mail cekota@hostyn.cz. Zde můžete také zasílat všechny pozvánky na vaše představení, na která se rád přijedu podívat.
Petr Cekota

 

Základy nového podia, stará křížová cesta prohlédla stejně jako fasáda Sarkanderovy kaple

 

Medailky zobrazující Pannu Marii Svatohostýnskou

prošly na pouti Matice svatohostýnské v neděli 11. září 2011 svým představením a na schůzce s důvěrníky se jich prodalo 10 ks. Jedná se o ruční malbu podle původního vzhledu sochy v provedení pravý smalt zasazený ve zlatém rámečku 585/1000 nebo v rámečku stříbrném s nápisem na rubové straně.
Medailka je k dispozici ve dvou velikostech, v krabičce s certifikátem. Cena na tomto zaváděcím prodeji byla 1600 Kč u větší zlaté medailky a 950 Kč u větší stříbrné medailky a do budoucna se může měnit podle výkyvu cen drahých kovů. Další informace a popis je na připojených fotografiích.
Matice svatohostýnská chystá další "prodejní den" a to na sobotu 26. listopadu na Svatém Hostýně. Pro zájemce, kteří si medailku předběžně objednají bude tento den k vyzvednutí (samozřejmě po zaplacení hotově přímo přítomnému výrobci).

Další informace a fotografie

 

Suvenýr ze Svatého Hostýna ve formě čokoládové pochoutky

Ve spolupráci s firmou Carla byly vyrobeny a dodány 70% hořké čokolády o hmotnosti 100g a rozměru 95 x 95 mm s připomenutím Jubilejního roku 2012. Prodávají se na recepci PD č.3 za 35 Kč a na dalších místech na Svatém Hostýně.

 

Poutě děkanátů za obnovu rodin a kněžská a řeholní povolání budou v roce 2012 na Svatém Hostýně

Tyto poutě v naší arcidiecézi začaly v roce 1995 na dvou místech na Velehradě a v Olomouci v katedrále. Jednotlivé děkanáty jezdili na tato místa podle spádovosti. V posledních dvou letech si mohl každý děkanát zvolit také jiné místo, třeba ve svém regionu. Úmysl poutě je dvojí a vždy stejný:
1. Prosit za obnovu našich rodin, protože rodina prožívá svou krizi ve světě i v naší společnosti a jako věřící chceme i tímto způsobem přispět, aby rodiny dokázaly překonávat všechny těžkosti.
2. Vyprošovat nová kněžská povolání, kterých je potřeba.
Poutě mají zpravidla stejný program:
1. Rozjímavý růženec, prokládaný zpěvem, případně nějakým svědectvím -1 hod.
2. Společná adorace vedená knězem s účastí farníků – 1hod.
3. Mše sv., kterou celebruje otec arcibiskup nebo biskup Josef za spoluúčasti kněží jednotlivých děkanátů.
Celý program je asi 3 hodinový. Do jednotlivých částí se zapojují jednotlivé farnosti a dávají svým službám někdy vlastní ráz, stejně tak i službu při liturgii, včetně zpěvu, má vždy některá farnost.
Kněží během modlitby sv. růžence a adorace zpovídají. Poutě se konají vždy v sobotu od března do listopadu. Hodina bude upřesněna.

Přehled poutí děkanátů za obnovu rodin a za kněžská a řeholní povolání na Svatém Hostýně
Datum - děkanát
24.března – Přerov
14.dubna – Valašské Klobouky
21.dubna – Prostějov a Vyškov
28.dubna – Šumperk a Zábřeh
12.května – Hranice a Šternberk
26.května – Uherské Hradiště
2.června – Olomouc
16.června – Kyjov a Vizovice
7.července– Valašské Meziříčí
14.července– Veselí nad Moravou
1.září – Konice a Svitavy
8.září – Vsetín
15.září – Uherský Brod
22.září – Holešov
29.září – Zlín
6.října – Kroměříž

 

Nová publikace - Jurkovičova křížová cesta na Svatém Hostýně

Brožura malého formátu (A6 - 72 stran), s texty a fotografiemi Jurkovičovy křížové cesty byla vydána Maticí svatohostýnskou a Duchovní správou na Svatém Hostýně a je tam k dispozici.
Texty k zastavením křížové cesty vybrala a připravila Olga Kozlová, která napsala i historii cesty v závěru brožury.
Rozjímání křížové cesty byla převzata z Kolosea, kde cestu vedl Svatý otec Jan Pavel II. Knížečka obsahuje i modlitbu za obdržení milostí na přímluvu tohoto blahoslaveného papeže. Úvodní slovo napsal P. Jan Chromeček SJ.
Kniha obsahuje i 37 fotografií, které byly pořízeny v průběhu posledních pěti let Ivo Buráněm za různých světelných podmínek a v různých ročních obdobích.
Konečně je na Svatém Hostýně k dispozici publikace spojující duchovní dimenzi této křížové cesty a architektonického skvostu, citlivě umístěného v krásné přírodě. Této publikace se dožadovali jak věřící, tak i ti, kterým se někdy říká "hledající".

Jurkovičova křížová cesta ve formátu pdf 1,6 MB (brožura je v prodeji za 30 Kč na Svatém Hostýně)

 

Příprava na výročí v plném proudu

Kromě poutí žije Svatý. Hostýn v letošním roce přípravami na nadcházející jubileum, sté výročí papežské korunovace sochy Panny Marie. ,,Připravujeme se zejména po duchovní stránce, současně chceme opravit některé objekty zkrášlit prostředí a připravit nábožensko-kulturní akce na podporu mariánské úcty," řekl předseda výboru pro přípravu oslav Ivo Buráň.
Jedním z nákladnějších bodů chystaných oslav bude odlití nových zvonů do věží svatohostýnské baziliky by jich postupně mělo být přidáno šest. Nejmenší má vážit 225 kilogramů, ten největší dvě tuny a celkové náklady na jejich zhotovení dosáhnou 3,7 milionu korun. Dalšími součástmi příprav jsou vydání publikace o významných osobnostech spojených se Svatým Hostýnem, vydání korunovační poštovní známky nebo příprava krátkých filmů o poutním místě.
V rámci příprav celého poutního areálu probíhá na Svatém Hostýně také oprava kaple sv. Jana Sarkandra a staré křížové cesty.
Přestavbou prochází též venkovní pódium. ,,Byla dokončena demontáž původního pódia až na základy, které zůstanou součástí podlahy i nového pódia," uvedl technický administrátor Petr Janek a dodal: ,,Poděkování patří všem, kteří se podíleli na opravách baziliky, za jejich dary a příspěvky i za modlitby."
Katolický týdeník - Jiří Gračka

 

Součástí jednání Jubilejního výboru 2012 dne 27. září 2011 byla i prohlídka rekonstruovaných objektů na vrcholu Hostýna a historicko-archeologická exkurze po zajímavých místech zde

 

Plakát propagující Jubilejní rok 2012 ve formátu A3 a A4 je k vyzvednutí na Svatém Hostýně

 

Poděkování za příspěvky na nové pódium

Římskokatolická duchovní správa na Svatém Hostýně a Matice Svatohostýnská děkují posluchačům radia Proglas a dalším dárcům za jejich příspěvky na vybudování venkovního liturgického prostoru na Svatém Hostýně. Současné provizorní pódium bylo demontované a probíhají stavební přípravy na nové moderní zastřešené pódium podle návrhu arch. Františka Zajíčka.
Nový liturgický prostor bude využit pro akce Jubilejního roku 2012, v němž si připomeneme 100. výročí korunovace sochy Panny Marie Svatohostýnské a v době velkých letních poutních slavností, při kterých se počet jejich účastníků nevejde do baziliky.
Předpokládaná cena venkovního pódia je 2 miliony Kč. Sbírka s podporou Radia Proglas nadále pokračuje, můžete ji podpořit příspěvkem na číslo účtu 1040641691/0100, var. symbol 111. Samostatné poděkování za skvělý nápad jak toto pódium zpropagovat si zaslouží určitě p. Helena Horáková z vedení Proglasu.
Na Svatém Hostýně zároveň probíhají opravy fasády kaple sv. Jana Sarkandra a staré křížové cesty.
P.Cekota

 

Nová publikace k svatohostýnskému jubileu

V souvislosti s přípravou jubilejních oslav 100. výročí korunovace sochy Panny Marie, které se budou konat v roce 2012 na Svatém Hostýně, rozhodl výbor Matice svatohostýnské vydat publikaci o význačných osobnostech, jejichž život byl spojen s nejnavštěvovanějším poutním místem na Moravě.
Plánovaná nová knížka v rozsahu většího sborníku bude obsahovat životopisná data i životní příběhy 50 mužů, kteří “tvořili“ historii Svatého Hostýna v uplynulých 200 letech. Na tvorbě publikace přislíbil účast kolektiv sedmi autorů, jejichž editorem je šéfredaktor Listů svatohostýnských PhDr. Josef Pala. Ze jmen, která budou sborník obsahovat, připomínáme alespoň některá: první hostýnský duchovní správce Jan Cibulka, světový byzantolog František Dvorník z Chomýže, slovenský architekt Dušan Jurkovič, malíř Jan Koehler, archeolog Karel Ludikovský, evangelický farář a významný botanik Daniel Sloboda z Rusavy, olomoucký arcibiskup a mecenáš Svatého Hostýna Antonín Cyril Stojan, sběratel lidové slovesnosti František Sušil, obnovitel Matice svatohostýnské Vladimír Tomeček, starosta Bystřice pod Hostýnem a předseda Matice svatohostýnské Václav Zbořil aj.
Závěr publikace bude obsahovat jména a fotografie z návštěvy dvaceti významných osobností na Svatém Hostýně od 19. století až po dnešní dobu. Byli to např. císař František Josef I. (1897), francouzský kardinál Jean Verdier (1935), nejvyšší představitel jezuitského řádu Hans Peter Kolvenbach (1990), apoštolský nuncius Giovanni Coppa (1991), bývalý polský prezident Lech Walesa nebo prezident Václav Klaus (2007).
Vydání knížky Padesát osobností Svatého Hostýna bude podpořeno z vydavatelského fondu Zlínského kraje.
Pavel Skála

 

Opravy Kaple sv. Jana Sarkandera, klasicistní křížové cesty a venkovního podia

Jen necelé tři měsíce po dokončení náročné opravy v bazilice začínáme v rámci příprav na oslavy jubilea stého výročí korunovace Panny Marie na Svatém Hostýně opravovat klasicistní křížovou cestu, Kapli sv. Jana Sarkandera a venkovní podium. Právě dnes (30.5.) začínáme stavět lešení na prvních zastaveních křížové cesty. Na její opravu a opravu kaple sv. Jana Sarkandera se nám podařilo získat dotace ze Zlínského kraje a z ministerstva kultury. Nejsou to nijak závratné částky, ale přesto by měly pokrýt asi 1/3 nákladů oprav na tyto dvě akce, které by měly obnášet zhruba 1.750 000 korun.
Na opravu, respektive odstranění starého a vybudování nového podia máme stavební povolení. Byla dokončena demontáž původního podia až na základy, které zůstanou součástí podlahy i nového podia. V současné době se zpracovává statický posudek jak pro základové pilíře zastřešení, tak pro nosnou dřevěnou konstrukci z lepených vazníků, takže zatím ještě není definitivní rozpočet pro tuto stavbu. Měl by se pohybovat kolem 2 milionů korun.
Na závěr ještě poděkování všem, kteří se jakkoliv podíleli na opravách baziliky, za dary a příspěvky do sbírek nebo pokladniček a za modlitbyu za zdar prováděných prací. Myslím, že můžeme být na sebe hrdí, protože tuto nesmírně nákladnou výměnu dlažby jsme provedli bez jediné koruny dotace. Věřím, že pod dohledem Ochránkyně Moravy se nám podaří dokončit i tyto tři další opravy tak, abychom důstojně příští rok oslavili stoleté výročí Její korunovace.
Petr Janek

Rekonstrukce venkovního podia a staré křížové cesty v obrazech

 

Duchovní slovo - Připravujeme se na jubileum

 

Všem příchozím na vrchol Svatého Hostýna

je od 10. května 2011 výrazně sdělováno, že rok 2012 je rokem významného jubilea.

Pro základní informovanost poutníků i turistů o Jubilejním roce 2012

se podařilo v dostatečném množství vytisknout dva druhy "svatých obrázků" o rozměru 105 x 75 mm, určených k vložení do kancionálů a modlitebních knížek. Jeden je s modlitbou k Panně Marii a druhý s modlitbou za nová kněžská a řeholní povolání.
Na přední straně je vždy zobrazena horní část sochy ozdobené posvěcenými korunkami a s připomenutím, že rok 2012 bude rokem jubilejním. Obrázky jsou k dispozici zejména v bazilice k volnému rozebrání. Určitě budou využívány i ke společné modlitbě v bazilice a k modlitbám v rodinách.

 

Stolní kalendář k Jubilejnímu roku 2012 je k dispozici v bazilice a na recepci v poutním domě

 

Likvidací starého venkovního pódia

byla na počátku května 2011 zahájena výstavba pódia nového. Na toto pódium (venkovní oltář) probíhá sbírka, na kterou je možno přispět přímo na Svatém Hostýně, převodem z účtu nebo peněžní poukázkou.

 

Opravy památek k jubilejnímu roku

Při svatohostýnských oslavách v srpnu 2012 je očekáván zvýšený počet významných hostů a také návštěvníků poutního místa. Generální oprava poutního chrámu Nanebevzetí Panny Marie je nyní před dokončením a tak se pozornost duchovní správy obrací také na opravy objektů ve venkovním prostranství v okolí chrámu. S úředníky památkového ústavu, se stavební firmou a s odbornými kameníky se projednává oprava fasády na kapli svatého Jana Sarkandera, která je také stejně jako chrám evidovanou nemovitou kulturní památkou, oprava fasád na jednotlivých zastaveních staré křížové cesty a renovace kamenného sousoší svaté Anny s Pannou Marií dítětem z roku 1894 stojícího před kaplí. Investor žádá o finanční podporu od Ministerstva kultury ČR a od Zlínského kraje, která by alespoň zčásti pomohla cenu tohoto díla uhradit. Tyto opravy budou provedeny v průběhu letošního roku 2011. Dále se uvažuje o přebudování venkovního pódia, který při větších poutích slouží jako přechodný presbytář s oltářem.

Na přiložených fotografiích vidíme:
č.1: Dav poutníků v srpnu 1912, kaple je v pravém horním roku. Uvnitř davu je dočasná slavobrána.
č.2-4: Dobové pohlednice asi z 30. let 20. století.
č.5: Záběr asi z předválečného období. Před kaplí je vidět socha sv. Anny.
č.6 : Záběr asi ze 70.-80. let 20. století.
č.7-10: Záběry kaple, staré křížové cesty a sochy sv.Anny z ledna 2011. Ze menším zastavením křížové cesty je vidět zastaralé venkovní pódium.
č.11: Místo odběru jednoho ze vzorků fasády na kapli.
č.12: Mikroskopický snímek z laboratorního zkoumání odebraného vzorku fasády.

Vyhodnocení statigrafického průzkumu tohoto vzorku:
vrstva č. 1 – vápenná omítka, napuštěná organickou konzervační látkou
souvrství č. 2 – fragmentární bělavá vrstva s okrovým podkladem, pigmentovaná zinkovou bělobou, na povrchu znatelné nečistoty, okrový podklad – vápenný podklad s malým obsahem železitých okrů
vrstva č. 3 – vápenná omítka, pigmentovaná železitou hlinkou, povrch bez povrchových nečistot
souvrství č. 4 – šedavá vápenná vrstva, pigmentovaná uhlíkatou černí, s podkladovým souvrstvím, tvořeným třemi vápennými vrstvami, z nichž první dvě vrstvy jsou pigmentovány uhlíkatou černí, mírná povrchová krakeláž, na povrchu souvrství znatelná vrstva povrchových nečistot
vrstva č. 5 – vápenno-cementový přetěr, vystavěný ve dvou vrstvách, mírná krakeláž povrchu, na povrchu povrchové nečistoty
vrstva č. 6 – vrstva vápenno cementového přetěru, povrch vrstvy bez zjevných povrchových nečistot, avšak vrstva č. 7 je zateklá do krakel této vrstvy
vrstva č. 7 – žlutá vrstva, pigmentovaná železitou hlinkou a žluť vykazující červenou luminiscenci v UV záření (tuto žluť se nepodařilo blíže identifikovat) povrchu fragmentární nečistoty
vrstva č. 8 – vápenný přetěr, krakeláž povrchu
vrstva č. 9 – vrstva červeného nátěru, pigmentovaného železitou červení, titanovou bělobou a plavenou křídou, na povrchu znatelné povrchové nečistoty

Zbyněk Domanský

 

Svatohostýnská korunovace na poštovní známce

Velkým úspěchem pro bystřické filatelisty je skutečnost, že v roce 2012 vydá Česká pošta další příležitostnou známku s motivem Sv. Hostýna, tentokrát ke 100. výročí korunovace milostného obrazu Panny Marie svatohostýnské, nejvýznamnější události v novodobých dějinách tohoto poutního místa. Česká pošta obdržela pro příští rok více než stovku návrhů na vydání nových poštovních známek. Vybrán byl ovšem právě návrh podaný Maticí svatohostýnskou a bystřickým klubem filatelistů. Kterému grafikovi a rytci bude tvorba známky svěřena, není prozatím ještě známo. Jisté je, že výjimečná známka vyjde 15. 8. 2012.
Jde již o druhý úspěšný pokus zviditelnit náš region a jeho významná místa na poštovních známkách. Bystřická kulturní veřejnost má dosud v živé paměti první vydání známky s motivy Svatého Hostýna v roce 2004.
A. Mužný

 

100 let od korunovace sochy Panny Marie Svatohostýnské

Co se zatím událo kolem příprav Jubilejního roku 2012 (stav na konci listopadu 2010)

 

Pozvánka do přípravného týmu

Vidíme, že v letech 1912 a 1937, v době politické svobody, naši předkové přistoupili k oslavám opravdově a s velkou vervou. O to větší výzvou je to pro nás, abychom se podobným způsobem zhostili oslav 100. výročí Korunovace.
Na tuto velkou událost bude potřeba se dobře připravit a to není v silách jednotlivce. Vyzýváme tedy opravdové přátele Svatého Hostýna a ctitele Panny Marie svatohostýnské, aby se do příprav osobně zapojili. Sestavíme přípravný tým (jazykem předků slavnostní výbor), který si vše vezme na starost. Kdo si nechcete nechat ujít tuto jedinečnou příležitost, hlaste se do 10. června 2010 u vedoucí hospodářské správy MSH paní Dagmar Fojtů, e-mail: matice1@hostyn.cz , tel. 573381693 nebo 607832207.
Na Svatém Hostýně dne 8.5.2010, výbor MSH

Anketa na téma oslav Jubilejního poutního roku

Na valné hromadě Matice Svatohostýnské dne 2.5.2010 otec arcibiskup Jan Graubner vyhlášení Jubilejního poutního roku osobně potvrdil.
Při této příležitosti přítomní odpověděli na anketní otázku:
• Jak (čím) by jste chtěli oslavit 100. výročí korunovace sochy Panny Marie svatohostýnské v roce 2012?
Některé odpovědi:
Vydal bych novou pohlednici. Kulturní akce. Slavnostní mší a poutí. Důstojně. Opravit všechny neopravené budovy a starou křížovou cestu. Upravit rovněž prostranství u Božského srdce Páně. Návštěvou svatého otce. Hojnou účastí všech – starších i mladých lidí. Dobrým životem v rodinách. Strávit 7-8 dní ztišením na Svatém Hostýně, vč. ubytování. Také ve svých farnostech. Velkou kapelou s velkým pěveckým sborem. Mší svatou v přírodě.
Slavit a oslavovat se má a Pannu Marii zvlášť. Těšíme se, dá-li Pán, že přijedeme s rodinou a rádi.
To jsou jen některé prvotní náměty a již nyní se jich nastřádalo o hodně více. Prozatím bylo na valné hromadě MSH rozhodnuto požádat o vydání poštovní známky ke 100. výročí Korunovace. Vhodnou inspiraci lze hledat i z historie. Podle archivních materiálů proběhly na Svatém Hostýně v roce 1912 velké oslavy slavné korunovace a také oslavy v roce 1937 při příležitosti 25. výročí jubilea. Podle historických záznamů se jenom korunovační slavnosti dne 15. srpna 1912 zúčastnilo na 70 tisíc poutníků.

Vyhlášení Jubilejního poutního roku 2012

„Pohled do místních dějin připomene spoustu událostí, které byly odpovědí na duchovní zkušenost. Tak si v roce 2012 připomeneme stoleté výročí slavné korunovace sochy Panny Marie. Šlo tehdy o mimořádnou událost. Lidé se nejen složili na krásné korunky pro Pannu Marii i Ježíška. Probošt Antonín Cyril Stojan je v doprovodu poutníků zavezl do Říma, kde je Svatý otec posvětil. Slavné korunovace se pak o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie účastnilo opravdu mimořádné množství poutníků, pro které se událost stala duchovní zkušeností celoživotně přitahující k tomuto poutnímu místu. Sté výročí je příležitostí k slavení Jubilejního poutního roku, který už nyní vyhlašuji na poutní sezonu roku 2012.“
+ JAN GRAUBNER, olomoucký arcibiskup, protektor Matice svatohostýnské, květen 2010

 

 

O korunovaci milostných obrazů a soch Panny Marie

(Korunovace)Koruna bývala u všech vzdělaných národů nejokázalejším znakem nejvyšší důstojnosti a moci. Odtud koruny císařské, královské, knížecí a jsou znamením svrchované moci panovnické. U dávných národů, zvláště u Řeků a Římanů, bývaly koruny přiznávány slavným vítězům jakožto odměna velikých činu, zásluh, statečnosti.
Zasloužil-li si kdo z lidí tohoto vyznamenání, pak jistě to byla Panna Maria. Žijíc na zemi v chudobě a pokoře, ač byla dcerou slavného a starobylého královského rodu Davidova, neměla jiné koruny, mimo trnovou pro svou duchovní účast na mukách svého božského Syna. Za to však v nebi jsouc nad všechny tvory vyvýšena, stanula jako Královna nebes i země po pravici Synově jako Žena oděná sluncem a na hlavě její koruna z dvanácti hvězd.
Tak učí církev, nazývajíc ji v modlitbách a písních od věků "královnou", Matkou milosrdenství; a pozdravujíc ji jako "Královnu nebes", ovíjí Panně přesvaté kolem čela korunový vínek, nejvznešenější čelenku svatého panenství.
Minuly však dlouhé věky, než církev ozdobila její obrazy a sochy vnějším odznakem královské Její důstojnosti. Teprve v osmém století se potkáváme s první korunovací obrazu Panny Marie, a to v době, kdy se šířila pověstná sekta "Obrazoborců". Papež Řehoř III., chtěje před celým světem dáti výraz církevní nauce o úctě posvátných obrazů, jakož i chtěje zavrhnouti hlízu onoho kacířství a zjednati si přispění Královny nebeské ve válce, která tehdy Římu hrozila, korunoval roku 732 v Římě obraz Panny Marie korunou z ryzího zlata, diamanty hojně posázenou a nad oltářem zavěsil druhou podobnou korunu.
Následujícího věku r. 848.věnoval papež Řehoř IV. krásné stříbrné koruny obrazu P. Marie, uctívanému v kostele sv. Kalista a Kornelia v Římě, aby P. Maria vyprosila odpuštění hříchů lidem, a přímluvou svou aby jim zjednala milost u Boha.
Od té doby potkáváme se s takovou korunovací teprve okolo r. 1500. Pro tehdejší války v Itálii vznikl zhoubný mor. Aby usmířili hněv Boží a odvrátili od sebe nákazu, uspořádali obyvatelé města Recanati velkolepou pouť k domku Panny Marie v Lorettě, kteréžto slavné poutní místo je nedaleko od Recanati. Když jejich prosba byla za krátký čas vyslyšena, vypravili se vděční oni měšťané podruhé do Loretta, přinášejíce ze záslibu zlatou korunu, kterou s dovolením sv. Stolce ozdobili hlavu sochy Panny Marie, která tam ode dávna byla uctívána. Na přání vděčných obyvatelův města Recanati nařídil ještě papež Julius II, aby se ta koruna nikdy nesnímala.
Ale korunovace, ty nekonaly se po tu dobu s tak slavnými obřady, jako později, když je sv. Stolec podrobil jistým pravidlům. Stalo se tak r: 1630, kdy hrabě Alexander Sforza Pallavicini, jezuita, veliký ctitel Panny Marie, věnoval z majetku svého na věčné časy nadaci, z níž by se pořizovaly koruny z ryzího zlata těm obrazům nebo sochám P. Marie, o nichž budou podány důkazy, diecézním biskupem potvrzené, o dílech milosti, kterými takové obrazy slynou. Papež Urban VIII. nadaci tu potvrdil a dal zároveň kanovníkům kapitoly vatikánské při velechrámu knížete apoštolů sv. Petra moc a právo, aby rozhodovali o záležitostech týkajících se korunovace sv. obrazu, a aby milostným obrazům přesvaté Královny nebeské zlaté koruny přiznávali a udíleli.
První takový obřad dle těchto předpisů konal se dne 25. srpna roku 1630 za papeže Urbana VIII. v samé basilice vatikánské za přítomnosti zakladatele hraběte Alexandra Sforza Pallavicini (zemř. 1639), jenž ještě za svého života byl šťastným svědkem korunovace třinácti milostných obrazů v různých kostelech římských. Z prvních mezi nimi byl milostný obraz Maria della Strada v kostele Tovaryšstva Ježíšova al Gesu.
Od dávných dob uctívá Boží lid Pannu Marii jako Královnu. Svědčí o tom mariánské modlitby, litanie loretánská, písně, liturgická památka Panny Marie Královny, křesťanské umění a zvláště poutní místa. Milostné sochy a obrazy jsou většinou zdobeny korunkami.
U nás podle dostupných listin byla milostná socha Panny Marie Křtinské ozdobena nynějšími korunkami kolem roku 1670. Této výsady se taky dostalo i milostné sošce Panny Marie Svatohorské, a tím i celé Svaté Hoře, která se tak zařadila mezi nejslavnější poutní místa na světě. Korunovace se konala 22. června roku 1732. Téhož roku a to 21. září se konala korunovace na Svatém Kopečku.
Mezi Slovany zbožností a úctou k Panně Marii slynou také Poláci. Tou dobou, kdy povstala v Římě nadace pro korunování milostných obrazů mariánských, Polsko trpělo dlouholetými válkami. Ale jakmile nastal na čas pokoj, postaralo se Polsko brzy o korunovaci své nebeské Královny. Začátek byl učiněn u obrazu nejstaršího a nejpamátnějšího - na Jasné Hoře Čenstochovské. Bylo to dne 8. září roku 1717. Přiliv poutníků netoliko z Polska, nýbrž i ze sousedních zemí byl tak veliký, že od 5. do 16. září rozdáno 148300 sv. přijímání v jasnohorské svatyni samé, nepočítajíc sv. přijímání podaných v ostatních kostelech Čenstochovských. Slavnou korunovaci Čenstochovského obrazu P. Marie za "Královnu Polsky" vykonal chlumský biskup Krištof Jan Šembek za přísluhy biskupa poznaňského a vilenského.
Od té doby ještě celá řada milostných obrazů mariánských v různých krajích polských byla korunována. Popisy všech těch korunovací, které se tiskem dochovaly, jsou skvělým svědectvím víry, zbožnosti a obětavosti tehdejších Poláků.
Korunovace slavívaly se s neslýchanou okázalostí a za obrovského účastenství lidu. Stavívaly se slavobrány, osvětlovaly se milostné obrazy a chrámy, ano celá města zářívala průsvitnými obrazy (transparenty) a umělými světly. Koruny z ryzího zlata obyčejně se posílaly z Říma, avšak v četných případech hotoveny byly korunky soukromým nákladem. Tak na př. kardinál Hanibal Albani, protektor království polského, dal ku slavné korunovaci v Sokalu zhotoviti dvě zlaté koruny v ceně 240.000 K.
Obrazů mariánských slavně korunovaných do roku 1912 bylo po celém světě asi 238. V krajích polských bylo jich do té doby 31.
Podle knihy "Papežská korunovace Matky Boží Svatohostýnské 1912"

 

V roce 1913 vyšla nákladem Matice svatohostýnské kniha "Papežská korunovace Matky Boží Svatohostýnské"

 

Korunovační týden

Korunováním sochy Panny Marie svatohostýnské po poledni ve čtvrtek 15.srpna 1912 církevní obřady, slavnosti a vzdávání díků za tuto událost neskončily. V kostele nadále sloužil slavnou biskupskou mši sv. primas Český kardinál Lev Skrbenský a venku další biskupskou mši sv. biskup z Milwaukee Josef Koudelka, delegát amerických Čechů. Mše sv. byly celebrovány rovněž na několika jiných místech Svatého Hostýna.
Po ukončení církevních obřadů se konala slavnost národní. Shromáždění poutníků na prostranství za kaplí Sarkandrovkou oslovil ze své funkce předseda Matice svatohostýnské biskup Karel Wisnar.Byly zahrány hymny papežská i císařská, proneseny slavnostní projevy a odeslány telegramy Svatému Otci i císaři Františku Josefovi.V klášteře i v maršálském stanu bylo pohoštěno na 400 hostů z řad politiků, zástupců obcí i spolků a stavů, šlechty, důstojnictva a duchovenstva. Venku šohaji v krojích podávali hostům moravské víno a hanácké koláče.Všude vládla radostná nálada, v níž se rozloučil s poutníky děkan Jan Daněk z Jevíčka a tisícové zástupy se začaly pomalu rozcházet do svých domovů.
Po tomto slavném korunovačním dnu následoval korunovační týden, jehož jednotlivé dny měly předem přesně určený program.
Hned druhý den, v pátek 16.srpna se konala slavnostní Valná hromada Matice svatohostýnské. Byla zahájena ještě ve čtvrtek večer světelným průvodem, modlitbou litanií a za znění zvonů též vzpomínkou na zemřelé dobrodince a členy Matice svatohostýnské. Světelným průvodem a modlitbami se začínaly v předcházející večer rovněž všechny poutě dalších dnů.
V pátek ráno tedy následoval obvyklý, v tomto případě však slavnostně pojatý program Valné hromady Matice svatohostýnské, vyznamenání zasloužilých členů a pontifikální mše sv. celebrovaná biskupem Koudelkou. Po holdu Matce Boží členové odcházeli do svých domovů s radostí v srdcích.
Třetí den, sobota 17.srpna byl vyhrazen pouti matek s dětmi.Už v předvečer přicházely maminky, vedoucí za ruce své děti, aby jim vyprosily požehnání. Přes nepřízeň počasí bylo v sobotu ráno na Svatém Hostýnu přítomno přes 2000 matek a 1200 dětí.
Čtvrtý poutní den, v neděli 18.srpna uvítal Výbor na přípravu oslav pouť mužů. Tento den se pokládal vedle dne korunovačního za zvláště významný. Katoličtí muži celé Moravy se hojnou účastí veřejně přihlásili ke své odvěké víře a úctě k Matce Boží. Bohoslužby se konaly venku, protože kostel nestačil pojmout všechny poutníky pro veliký průvod mužů ze Slovácka.
Pátý den oslav, pondělí 19.srpna byl určen pouti kněží. Ačkoli již v den korunovace jich na Svatý Hostýn připutovaly stovky a kněží doprovázeli i všechny poutě po celou dobu trvání slavností, přišlo jich v tento den dvě stě, aby se poklonili korunované Královně. Už od 4 hodin ráno se střídali u oltářů v kostele i venku při sloužení mší sv. až do půl jedenácté. Mezi tím měl v 6 hodin ke všem přítomným věřícím, jichž přišlo okolo 2000 kázání známý redemptorista F:X: Novák z Vídně.
Slavnou mši sv. sloužil opět biskup Josef Koudelka. V tento den přišlo na svou pouť také úřednictvo arcibiskupských statků.
Den šestý, v úterý 20.srpna se konala pouť Mariánských družin. Mnoho sodálů a sodálek bylo přítomno na Svatém Hostýnu už ve hlavním dnu korunovace. To však nijak neumenšilo jejich počet ve dni, určeném jejich pouti. Totéž možno říci o Terciářích, kteří rovněž v tento den připutovali ve velkém počtu na Svatý Hostýn.
Po tomto poutním dnu byly rozebrány vojenské stany a vojíni, zastávající služby ve stanech a při telefonním spojení byli s hudbou, díky a požehnáním vyprovozeni v průvodu až pod Vodní kapli, aby se navrátili ke svým posádkám. Přesto na Svatém Hostýnu zůstalo živo.
V předvečer sedmého dne oslav korunovace, určeném na středu 21.srpna začala pouť Omladiny. Byla to pouť obzvláště radostná, vždyť k Matce Boží připutovala v hojném množství se svými díky, prosbami a nadějemi věřící mládež, budoucnost celé země.
A konečně den osmý, čtvrtek 22.srpna patřil studujícím, akademikům, učitelům a profesorům. Očekávala se účast slabší, ježto velká část studentstva i inteligence připutovala již v korunovační den. Přesto se této pouti zúčastnilo sto padesát studentů a sto reprezentantů katolických akademických spolků, zástupců katolických profesorů, učitelstva a různých stavů inteligence.
Tato pouť byla posledním dnem korunovačních slavností. Jednatel Matice svatohostýnské P. Dr. Stojan se členy slavnostního výboru na Svatém Hostýnu zůstali, aby pomohli návratu běžného řádu poutního místa a připravili konání Valné hromady Apoštolátu Sv. Cyrila a Metoděje. Touto valnou hromadou byly korunovační slavnosti na Svatém Hostýnu, jež trvaly po celý oktáv svátku Nanebevzetí Panny Marie v neděli 25.srpna před sto léty důstojně zakončeny.
Miroslava Štěrbová, členka přípravného výboru

 

Den korunovace Panny Marie Svatohostýnské

Obřady předvečera korunovace Panny Marie na Svatém Hostýně probíhaly do deseti hodin, kdy padla na vrchol kopce hustá mlha a začalo vytrvale drobně pršet.Veliký počet poutníků se uchýlil do útulny a ambitů a množství jich skryly vojenské stany. Značná část musela nocovat venku, ale i přes nepřízeň počasí až do ranních hodin zněly nad Hostýnem mariánské písně, modlitby růžence i litanií.
Po této nevlídné noci však přicházel čtvrtek 15. srpna 1912 a den se probudil do slunného rána korunovačního dne .
V 5 hod. beňovská kapela budila spící poutníky písní „Bože, chválíme Tebe“a prošla s hudbou vrcholem Hostýna. Ve skutečnosti probudila však malé množství nocležníků, protože už od 3 hodin ráno byly na 17 místech Svatého Hostýna, venku i v kostele slouženy mše sv. a na několika místech se udílelo svaté přijímání. Tento den přistoupilo ke stolu Páně kolem 10 000 věřících.Hned po páté hodině byla v kostele a na několika místech Svatého Hostýna pronesena ranní kázání. Mimo jiné významné církevní osobnosti promluvili i hostýnský superior P. A.Ostrčilík a jednatel Matice svatohostýnské Msgr. A.C.Stojan.
Slavnou mši sv. sloužil pak J.E. biskup Pavel hrabě Huin s asistencí. Někteří kněží se k oltáři pro veliký nával ani nedostali
Mezi tím se celý vrchol Svatého Hostýna zaplnil nepřehlednými zástupy.Všichni očekávali příjezd hodnostářů církevních i světských a konečně i korunovatele J.E. Františka kardinála Bauera .Ten vystoupal po schodech jako poutník, aby jménem Svatého Otce vykonal korunovaci sochy Panny Marie. Po uvítacím ceremoniálu se s průvodem odebral za zpěvu „Ecce sacerdos magnus“ do kostela a dále do kláštera pro korunovační klenoty.Hned poté následoval korunovační průvod. Z věží hlaholily zvony, zněly slavnostní fanfáry a tisíce věřících zpívaly za doprovodu kapel mariánské písně.Všude vládla slavnostní nálada a nadšení.V čele průvodu kráčel Dr. Stojan, za ním řady spolků s prapory a stovky družiček z Moravy, Slezska i Vídně. Následoval Výbor Matice svatohostýnské, „Omladina“ v národních krojích, „Orlové“, kněžstvo, preláti, biskupové a primas český kardinál Skrbenský.
Za nimi na nosítkách pod zdobeným baldachýnem byly neseny korunky.Této cti se dostalo zástupcům kněží i družiček, vybraných ze všech stavů.V nesení baldachýnu se střídali „Orli“ se šuhaji v národních krojích. A konečně za baldachýnem kráčel metropolita moravský kardinál Bauer s asistencí, následováni dlouhým zástupem světských hodnostářů, zastupujících nejrůznější úřady, spolky a obory. Průvod uzavíral sbor ostrostřelců z Kroměříže s důstojnictvem, praporem a hudbou.
Na vyvýšeném místě před kostelem vyslechl korunovatel kardinál Bauer žádost o korunovaci milostné sochy, jíž mu přednášeli zástupci jednotlivých stavů. Jako první z mnoha pověřených přednesl svou prosbu malý chlapec za děti a nakonec dlouhé řady jako poslední promluvil za Americké Čechy biskup z Milwauke .Každá žádost byla ohlášena zvukem fanfáry. Poté slavnostně přečetl superior Antonín Ostrčilík dekret papežské kongregace obřadů, jímž byla korunovace Panny Marie povolena. Dnes, kdy nejen přenos zvuku, ale i obrazu i mimo naši planetu je samozřejmostí, si můžeme jen představovat heroldy, kteří prosby žadatelů i čtení dekretu současně slavnostně předčítali na několika místech Svatého Hostýna, aby se i věřící na vzdálenějších místech mohli účastnit tohoto dění.
Předseda Matice Svatohostýnské biskup Dr. Karel Wisnar a hostýnský superior Antonín Ostrčilík potom složili slib, že „budou zlaté korunky pro slavné korunování divotvorné sochy blahoslavené Panny Marie a jejího božského děťátka bedlivě opatrovati a střežiti.“
Po kázání vešel kardinál Bauer s průvodem do kostela , aby přistoupil k vlastnímu obřadu. Za zpěvu „Regina coeli, laetare“ vystoupili s asistencí k milostné soše. Se slovy: „Jako rukou naší korunován jsi na zemi, tak kéž zasloužíme od tebe býti korunováni v nebesích korunou věčné slávy“ vložil korunovatel korunku nejprve na hlavu malého Ježíše a se stejnými slovy druhou korunku na hlavu Panny Marie.V tu chvíli se rozzářila okolo milostné sochy světla a zazněl slavnostní hymnus „Te Deum laudamus.“ Zvony se rozezněly. Kroměřížští ostrostřelci vystřelili třikrát salvu. Duněly rány z hmoždířů i děla, hudby hrály a fanfáry ohlašovaly radostnou událost. V této atmosféře pokleky tisíce poutníků k modlitbě slavného růžencového desátku „Který tě na nebi korunovati ráčil“, jímž vděčně děkovaly za vyznamenání. Svatohostýnské Panny .
A ve stejnou dobu chrámové zvony celé Moravy zvěstovaly všem, že úsilí a oběti nepřišly nadarmo, modlitby byly vyslyšeny a Moravané mají od této chvíle svou Korunovanou Královnu.
Miroslava Štěrbová, členka přípravného výboru

 

Přípravy na korunovaci sochy Panny Marie Svatohostýnské před sto léty

Nesmírný duchovní význam korunovace milostné sochy Panny Marie pro poutní místo Svatý Hostýn a tím i pro celou Moravu se snažili pořadatelé této události zdůraznit i okázalými vnějšími oslavami.
Stejně, jako při ojedinělém otevírání Cesty Světla v současnosti, kdy mnoho podnikatelů i věřících dalo k dispozici své schopnosti a prostředky, i tehdejší živnostníci, továrníci i ti věřící, mající jen svou pracovní sílu, si pokládali za čest, moci dle svých možností se zdarma obětavě účastnit slavnostních příprav.
Mezi první úkoly tehdy patřilo důkladné očištění chrámu a obnova maleb. Dokončen byl velkolepý mozaikový obraz Panny Marie Svatohostýnské v průčelí chrámu , který byl zhotoven dle návrhu českého malíře Viktora Foerstera a pořízeny nové zlacené svícny. Stará útulna pro poutníky, už zdaleka nepostačující, byla znovu vystavěna a upravena.Postaveno bylo též zvláštní schodiště ke korunovaci.
Hlasy svatohostýnské již delší čas psaly o pracích a všem dění okolo významné nadcházející události. Nyní bylo zapotřebí podrobně ohlásit celý postup, pořad a význam těchto slavnostních dnů. Ve všech katolických listech, kterých tehdy bylo v Čechách a na Moravě velké množství, byly po čtrnáct dní před korunovací zveřejňovány zprávy a pokyny, týkající se této události. Hlavní provolání Matice svatohostýnské spolu s pozváním na korunovační slavnosti vydaly všechny tyto listy v červenci 1912. Pozadu nezůstaly ani české noviny v Americe a katolické listy jiných slovanských národů, které rovněž zvěstovaly božímu lidu radostnou zvěst o korunování Svatohostýnské Královny.
Celý vrchol Svatého Hostýna byl nádherně vyzdoben. Poutníky, přicházející od Slavkova, vítala slavobrána zdobená chvojím, vlajícími stuhami a prapory. Široké schodiště nad Vodní kaplí, rozdělené tehdy zábradlím, zdobila dokonce slavobrána dvojitá. Celé schodiště bylo pak lemováno ozdobnými stožáry, které byly rozmístěny i po prostranství a rovněž ozdobeny chvojím, vlajkami a stuhami. Tyto věnce a girlandy vázaly dívky z blízkých obcí již několik dní předem.
O výpomoc bylo požádáno Ministerstvo války. Matici svatohostýnské jím byly ochotně zapůjčeny a postaveny vojenské stany, sloužící k nočnímu ubytování poutníků, i stany pro slavnosti holdovační a pohostinský stan maršálský.Jeden nocležní stan mohl v případě potřeby poskytnout útulek i stu poutníků. Prostranná polní kuchyně, postavená za hospodou, zajišťovala občerstvení.
Vojsko se postaralo i o místní telefonní spojení mezi všemi strategickými místy Svatého Hostýna: mezi poutní kanceláří, sakristií, věží, klášterem, útulnou a ošetřovnou. Ta byla provizorně zřízena v kaplance a po celou dobu trvání slavností zde zajišťovali obětavě dva lékaři ve dne i v noci naléhavou zdravotní péči. Upomínkové předměty si mohli poutníci zakoupit ve stáncích, svěřených Mariánským družinám, jejichž členky tak prokázaly Matici svatohostýnské nemalou službu.
Na Svatém Hostýně tehdy nebylo zavedeno elektrické vedení, které při takto veliké události bylo potřebné už i pouze z důvodů bezpečnostních. Proto firma z Prostějova ochotně zapůjčila parní stroj i s obsluhou a další firmy z Kroměříže ostatní potřebná zařízení k výrobě , rozvodu a konečnému osvětlení celého prostranství.Zřízení tohoto osvětlení a samotné dopravení lokomobily na Hostýn bylo největším problémem, který za tehdejších podmínek bylo nutno zdolat. Nakonec 45 centový stroj vytáhlo po rozmoklých cestách do kopce deset tažných
volů. Námaha, vynaložená na zajištění elektrické energie přinesla za odměnu do té doby nevídanou krásu osvětlení baziliky i celého Hostýna. Za zvláštní zmínku stojí zdaleka viditelný veliký světelný kříž, který zářil nad kopulí kostela.
Bylo též učiněno opatření proti požáru. Členové hasičského sboru z Bystřice p.H. drželi po celou dobu oslav hlídky ve dne i v noci a v pohotovosti hasičskou stříkačku. Spolu s nimi dohlíželi na pořádek vojíni zeměbrany, zastávající službu ve stanech.
Při oslavách , nejen náboženských, zastává důležitou roli hudební doprovod. Ten byl šťastně zajištěn kapelou z Beňova a k samotnému ceremoniálu korunovace byli pozváni fanfáristé ze Žerotína.Známá kapela vlčnovská oživila hudbou slavnosti po dva dny a rovněž tak přispěly ke kráse obřadů kapely ze Štítné a hudba Thonetova ze Vsetína. Se svou vlastní kapelou přicházely též mnohé poutní průvody.
Připraveny byly i ohňostroje a hmoždíře k umocnění slavnostních okamžiků. Nemusely na své uplatnění dlouho čekat. Hned v předvečer korunovace byly slavnostně vypáleny tři dělové rány ve jménu Nejsvětější Trojice.Následovalo deset raket na znamení růžencového desátku a další dělová rána s množstvím prskavek. Druhý desátek růžencový představovalo dalších deset vypálených velkých raket. Po opětné dělové ráně uviděli poutníci na obloze vítěznou palmu církve. Po ní následovala papežská tiára, v jejíž gloriole se objevilo veliké písmeno „M“ s korunou. Na závěr tohoto zahajovacího předvečera vzplála na nejvyšším bodu náspu nad vodní nádržkou poblíž slavkovské brány mohutná hranice, ohlašující nastávající slavnostní den.
V současnosti, po stu létech od těchto událostí se připravují rovněž oslavy jako radostná vzpomínka na tehdejší vyznamenání Vítězné ochránkyně Moravy. I když dnes, po několika generacích, jsou lidská mentalita i okolnosti odlišné od myšlení a vkusu tehdejší doby, věříme, že se Výboru pro přípravu jubilea podaří zorganizovat jako doplněk ke stěžejní, duchovní části oslav i důstojný vnější projev tohoto slavného stoletého výročí.
Miroslava Štěrbová, členka přípravného výboru

 

Z historie korunování významných mariánských obrazů

Podnětem ke korunovaci mariánských soch a obrazů byla v pohnutých dobách 8. století idea papeže Řehoře III., že Panna Maria zaslouží být uctívána jako Matka Boží a Královna na prvním místě vedle svého syna Ježíše Krista. Svou myšlenku realizoval v roce 732 slavným korunováním ikonografického obrazu Panny Marie v římském kostele Santa Maria Maggiore zlatou korunou posázenou diamanty. V následujícím století, roku 848 věnoval papež Řehoř IV. krásné stříbrné koruny s prosbou o přímluvy Matky Boží obrazu Panny Marie uctívanému v kostele sv. Kalista a Kornelia v Římě.
Od té doby se setkáváme s takovouto korunovací teprve okolo roku 1500. Tehdy uspořádali obyvatelé města Recanati pouť k domku Panny Marie v Loretě a jako projev díků za skončení války a morových ran přinesli darem zlatou korunu. Papež Julius II. později nařídil, aby se tato koruna z hlavy sochy Panny Marie nikdy nesnímala.
Korunování poutních obrazů a mariánských soch jako slavný obřad bylo ustanoveno v katolické církvi v roce 1630 na podnět markýze Alexandra Sforzy Pallavicina, který založil ze svého majetku pro tento účel nadaci. Po potvrzení této nadace papež Urban VIII. pověřil vatikánskou kapitulu rozhodováním a schvalováním korunovace nejvýznamnějších mariánských obrazů a soch.
Navázal tím na úmysl papeže Řehoře III. poukázáním na to, že zlatá koruna, insignie vládnoucích světských knížat a králů, přísluší v prvé řadě a především Královně nebes a jejímu Synu.
Podle papežských ustanovení byl předpokladem korunovace dlouhodobý věhlas obrazu, podložený vyslyšenými modlitbami, který věřící širokého okruhu uctívali jako zázračný.
Ve vatikánské bazilice se ještě za života Pallaviciny konala první z třinácti korunovací v římských kostelech. Mezi prvními byl korunován i milostný obraz Maria della Strada v kostele Tovaryšstva Ježíšova Al Gesu.
Se souhlasem vatikánské kapituly byly potom korunovány mariánské obrazy a sochy v nejslavnějších poutních místech v Itálii a později i jinde ve světě. V roce 1717 to byl nejprve obraz nejstarší a nejpamátnější – na Jasné Hoře u Čenstochové v Polsku.
Následovala korunování obrazu Panny Marie v Anconě v Itálii a sochy Černé Madony na Montserratu v Katalánsku. Obrazů mariánských slavně korunovaných do roku 1912 bylo po celém světě asi 238, v sousedním Polsku jich bylo do té doby 31.
Výsady korunovace v českých zemích se dostalo jako první milostné sošce Panny Marie Svatohorské a tím i celé Svaté Hoře u Příbrami, která se tak zařadila mezi nejslavnější poutní místa na světě. Korunovace byla schválena v roce 1731 vatikánskou kapitulou a potvrzena papežem Klemen-tem XII. Svatohorská korunovace se konala 22. června 1732. Její výročí se slaví od té doby každým rokem až do současnosti. Později následovaly ještě v době barokní slavné korunovace obrazů a soch Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce v roce 1732, v roce 1736 byl korunován obraz Panny Marie v augustiniánském kostele sv. Tomáše v Brně. V roce 1783 byl tento obraz přenesen do kostela Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Obraz na Svatém Kopečku, vyznamenaný korunkami darovanými z Říma, přišel krádeží a vandalizmem o tyto památné klenoty v roce 1919. Nové korunky z roku 1924 požehnal o mnoho desítek let později až papež Jan Pavel II. při svém dnes už legendárním setkání s mládeží na Svatém Kopečku u Olomouce v roce 1995.
Korunovace Svatohostýnské Madony před 100 lety se zařadila mezi nejvýznamnější církevní události našich zemí 20. století, o níž dnes již nežijící účastníci vyprávěli po celý život.
Ve čtvrtek 15. srpna 1912 v den slavnosti Nanebevzetí Panny Marie byla milostná socha Panny Marie s Ježíškem korunována vzácnými, umělecky provedenými korunkami. Texty, popisující tuto událost, si mohou poutníci přicházející na Svatý Hostýn, přečíst vyryté na mramorových deskách zasazených po obou stranách presbytáře baziliky. Na pravé straně od oltáře čteme informaci o souhlasu kapituly sv. Petra v Římě s korunovací sochy Panny Marie Svatohostýnské. Vlastní korunovace je následně prováděna biskupem podle pontifikálního ritu. Nalevo jsou pak uvedena jména těch, kdo se zasloužili o vyřízení této žádosti podané papeži Piu X., dále pak jména církevních hodnostářů, kteří se korunovace zúčastnili. Jsou zde vzpomenuta i památná výročí připadající na rok 1912: 670 let od porážky Tatarů, 125 let zpustošení hostýnské svatyně a 25 let od uvedení řádu Tovaryšstva Ježíšova na Svatý Hostýn.
Korunovační klenoty z ryzího zlata a drahých kamenů byly pořízeny ze sbírek pořádaných v zemích českých i v zámoří, kam v té době odcházely mnohé rodiny za prací. O lásce emigrantů k Panně Marii Svatohostýnské svědčí i vybudování jejich vlastního Hostýna v Texasu. Kroniky vzpomínají nevšední obětavosti i těch nejchudších věřících, kteří radostně dávali ze svého nedostatku dary na uctění Panny Marie.
Korunka Panny Marie Svatohostýnské má v čelence, zdobené dvěma řadami perel, uvnitř vyrytý nápis: Pořízena jsem byla zbožností lidu cyrillo - methodějského z lásky k Marii Panně, v touze větší slávy Boží. Praha jest rodiště mé, posvěcena jsem byla Piem X. v Římě L. P. 1912. Je v ní zasazeno 27 diamantů, 546 perel, 148 rubínů, 138 smaragdů, 113 safírů, 21 topasů a 47 opálů a nese emailové znaky Čech, Moravy a Slezska. Na vnější straně korunky je vyryta prosba: Zůstaň matkou lidu svému.
Do korunky na hlavě sošky Ježíška bylo vsazeno 30 rubínů, 20 velkých adularů a 5 topasů a obepíná ji tepaný nápis: Tyto klenoty byly zhotoveny podle návrhu předního pražského umělce, profesora techniky Josefa Fanty, který za všechnu svou velikou a zodpovědnou práci i péči nepřijal žádný honorář. Dle svých slov vše vykonal na oslavu Královny nebes a k povznesení českého církevního umění. Celé toto dílo zadal výhradně českým řemeslníkům a umělcům a stalo se unikátní zlatnickou, klenotnickou, ciselérskou, ryteckou, emailérskou a vynikající řemeslnou prací hodnou k uctění Panny Marie Svatohostýnské.
Miroslava Štěrbová, členka přípravného výboru

 

Jak to tehdy vlastně bylo na Svatém Hostýně

V přiložené fotodokumentaci můžete nahlédnout na papežský dekret o korunovaci, rukopis překladu dokumentu o udělení milostí a výsad poutníkům, schválení jubilejní písně, otisk jubilejní básně, pozvánku biskupu Dr. Visnarovi, všeobecnou pozvánku, vyhlášku o korunovační slavnosti, přehled prozatímního programu a ohlášky při mši svaté.

 

 

 

Pokračování